Popoludňajšia láska

Velmi zdařilá romantická komedie, která mi hodně připomíná českou meziválečnou tvorbu, a proto podobné filmy vyhledávám. 4* dávám za naivní příběh a Garyho Coopera (jeho výkon bez připomínek, mavíc ho mám rád, ale na jeho místě bych si přece jen představoval někoho mladšího). Každopádně mě tato poutavá romance celou dobu dobře bavila a navíc Audrey Hepburn je prostě kouzelná. (dabing A. Hepburn: Nikola Votočková) (17.10.2009)

Rozhodla jsem se rozjet Nový rok poněkud v romantickém duchu a proto jsem sáhla po Odpolední lásce s velmi štědrou stopáží, černobílým tónem a.. Audrey Hepburn. Měla bych dodat- a se skvělým Garym Cooperem, ale jako se to u filmů s Audrey stává, pole ovládne ona a všichni ostatní jsou jen doplňky. Audrey bylo v době natáčení tolik co mě teď a jako vždy exceluje, i díky ní už si pamatuji jméno scénáristy a režiséra Billyho Wildera. Zápletka je jednoduchá, láskou nepotrefená Ariana přistoupí na hru světáka Franka Flannagana, aby získala jeho pozornost, což se jí podaří, protože krom své fantazie má k dispozici spisy svého otce, soukromého detektiva. Přesto si zoufá, protože on nemá v úmyslu se někde usadit, a on si zoufá rovněž, protože o ní neví absolutně nic. Jak to může dopadnout? Filmem nás provází Marchettiho božská Fascination, kterou si broukáte spolu s hlavní hrdinkou a platí zde obecné ohrožení č. 1 (budete si ji broukat i nadále). (01.01.2014)

Od Odpolední lásky jsem téměř nic neočekával. Mé pochybnosti k černobílému filmu z roku 1957 však rozprášila vlna brilantního humoru, inteligentně vystavěných dialogů i hudbou podbarvené romantiky. Jistě, najdou se zde chyby, tojice hlavních představitelů filmu je však natolik výborná, že jsem nedostatky zkrátka přehlížel. A režisér Billy Wilder si mě získal pro další jeho filmy. (01.05.2011)

Och bože, myslel jsem, že kombinace mých oblíbených jmen Wilder & Hepburn bude zárukou příjemné zábavy. Namísto toho můžu bezprostředně po dokoukání napsat jen, že ten film je... tak strašně úmorně dlouhý. Ale vážně, dokoukat ho mě stále nemalé přemáhání, hnané vposledku už jen zvědavostí, jak celá ta kravina dopadne. Protože za sebe nemám problém napsat, že mě serou filmy, které uráží mou inteligenci - a tento se k nim řadí dokonale. Jeho absurdně vykonstruovaná zápletka se blíží míře nepravděpodobnosti téměř nesnesitelné - sledovat celý ten přiblblý spektákl se proto rovnalo téměř utrpení, které ještě umocňovala ta příšerná kráva, která opakovaně mlátila svého nebohého jorkšíra. Jestli toto má být vtipné, pak asi žiju v jiném vesmíru. Pochopení jsem neměl ani pro brutální věkový rozdíl mezi ústřední milostnou dvojicí - pokaždé, když se mě nějaký přiblblý hollywoodský film snaží přesvědčit, že po světě chodí nezadané krásné mladé dívky, které jsou stižené gerontofilií, aniž by to současně byly zlatokopky - jinak si totiž nelze vysvětlit motivaci postavy Ariane, která se z nepochopitelného důvodu zakouká do chlápka, který by mohl být její děda, aniž by to dělala ze zištných důvodů - dostávám chuť rvát si vlasy z hlavy a řvát vzteky na celé kolo. Och bože, radši nedomýšlet, kolika lidem už stihly podobné filmové bláboly kontaminovat myšlení celou tou jejich zvrácenou logikou, že láska je na prvním místě - a že Francouzi na ní mají v jistém smyslu monopol, chtělo by se dodat po dokoukání téhle slátaniny, která zase o chlup podpořila mou averzi ke všemu žabožroutskému. Tři hvězdy hlavě za roztomilou Audrey a příjemnou starosvětskost celého filmu, jehož cudnost tvoří osvěžující kontrast vůči současné přesexualizované filmové produkci. (19.09.2014)

"Teď mi řekněte vše, co o ní víte. - Vím, že se nejmenuje Adolf." Chlípný svůdník a svůdný chlípník v osobě pana Flannagana mě bavil a co teprve Ariane. Ta byla ve svém fantazírování úžasně roztomilá, takže jsem jí hrozně fandil, i když jako pragmatik jsem byl trošku zklamán z její nepříliš propracované strategie. Také tempu vyprávění v tomto případě nelze vyčítat přílišnou svižnost, nicméně atmosféra byla báječná, cikánská kapela brilantní a skvělými hláškami se rozhodně nešetřilo. (18.04.2016)