Ztracený víkend

Takmer dokonalá štúdia človeka, ktorý klesol na samé dno. Alkoholik - to je jeho povolanie. Nikde nepracuje a život mu sponzoruje štedrý brat...Ocenenie oscarmi je zaslúžené, podobné filmy starnú veľmi pomaly a opilecké finty ako sa dostať k peniazom či chlastu sú do bodky účinné i dnes. Hneď v úvode je veľmi dobrá scéna príprav na odchod, kde Ray Milland hľadá každý vhodný moment na to, aby prepašoval fľašu. Za úplný vrchol považujem scénu, kde neustále hľadá whisky, ktorú sám schoval, ale zabudol kam. Výborná je i scéna na záchytke a marné hľadanie záložne. Dnes je židovský sviatok, čo by si chcel? Na tému alkoholizmu, budete ťažko hľadať niečo lepšie a po filme bude každému jasné, prečo ožran vidí peniaze a chlast úplne všade a vo všetkom. Aj názov filmu mohol byť iný. Taký ako jeho plánovaná kniha - "Pití". No "Chlast" by znel lepšie...80%. (23.05.2013)

Věru těžké hodnocení. Na jedné straně tradičně výborná režie Billyho Wildera a skvělé herectví Raye Millanda, které ani v nejmenším nezestárly, na druhé straně hollywoodsky mělké uchopení tématu a místy zřetelná naivita scénáře. Pokud ale zohledním dobu vzniku a závažnost tématu, vychází mi, že se musím přiklonit k vyššímu hodnocení, a tím pádem ke čtvrté hvězdičce. Celkový dojem: 75 %. (25.12.2016)

Nejzajímavější na ZTRACENÉM VÍKENDU je jeho stylizace [film je “realistický”, co se týče jeho tematické otevřenosti, nikoliv stylu] někde na pomezí filmu noir a německého expresionismu. Nicméně, pokud bych měl vybrat nejlepší film klasického Hollywoodu na téma závislosti, volil bych spíš sinatrovku THE MAN WITH THE GOLDEN ARM. Preminger byl jednak lepší režisér a navíc do svých postav vkládal víc víry v jejich dobré vlastnosti, čímž získávaly na plasticitě – to ve srovnání s Wilderovým “osvědčeným” mixem cynismu, špatných vlastností a sebevražedných tendencí. (25.05.2006)

Wilder má výborné filmy, ale já nevím jestli to mám hodnotit pohledem tehdejší doby a nebo dnešní, protože alkoholika mám zaškatulkovaného úplně jinak a ano schovávají si alkohol na nemožných místech. Znala jsem jednoho a ten ho přeléval do flašek od okurek a různě to maskoval nápisy, kde by jednoho nenapadlo, že tam může být slivovice. Herecky mě to žel nepřesvědčilo a dost už té mé negace. Konec odmítám komentovat. Je to prostě pandémie, které přibývá a to je to smutný fakt. (07.10.2016)

Nemůžu si pomoct, jsem platonicky zamilován do Wilderových filmů a tohle je jeden z nich. Za Ztracený víkend dostal první ze svých (pouhých!) dvou cen akademie - a musím přiznat, že Oscara za Byt si zřejmě (aspoň z dnešního pohledu) zasloužil víc. Ne že by Ztracený víkend nebyl vynikající film, jen časem trochu vyměkl - v době filmů Rekviem za sen nebo Strach a hnus v Las Vegas je přece jen civilně syrová story o víkendové honbě za flaškou jednoho talentovaného povaleče s naznačeným šťastným vyústěním slabá káva. Vyprávění příběhu je zde ovšem opět na špici (jak jsme z Billyho počinů zvyklí) a rovněž se opět povedlo angažovat hereckou špičku. No, Sunset Boulevard to přesto není - ale pro všechny milovníky mistrova díla je tento "americký Ikarův pád" pochopitelně povinný. Zklamáni nebudete. (02.05.2005)