Jan Koller

Pamatuji si, že když jsme na Letné viděli Jan Kollera poprvé, říkali jsem si "Ty vole co to zase je?" a když se ho naše vedení zbavilo, byli jsme vlastně rádi. Čas ukázal, že víc než Sparta na tom vydělal sám Dino. Když se pak na MS 2006 v zápase s USA zranil. celá hospoda ztichla, protože bylo jasné, že jsme v pr*eli. Podle mě je rozdíl, když tenhle dokument hodnotíte jako někdo, kdo Kollera sledoval coby aktivní fanoušek a prodělal s ním všechny ty úspěchy i neúspěchy v reprezentaci či klubu, anebo jako někdo, kdo ho jako aktivního hráče nepamatuje anebo mu fotbal jako takový zase tolik neříká. Mě se vracely všechny ty zápasy jakoby to bylo včera a s nimi občas i vzpomínka na tehdejší emoce. A že jich za ty roky bylo. I proto nemůžu hodnotit jinak, než maximálně. 100% (29.10.2022)

Jediné vysvětlení, že by to natočil Koller sám nebo snad nějaký student FAMu. Takovouhle fušeřinu si nejlepší útočník české fotbalové historie určitě nezasloužil. Urazí i zkomolené jméno brankářské legendy Weidenfellera. Ale i další věci. A další. Snad škoda komentovat. Doufejme, ze tahle zoufalost propagovaná téměř rok deníkem Sport upadne za stejnou dobu v zapomnění. Musíme věřit, ze se objeví někdo nový, kdo to pojme seriózně, a uctí filmovým zpracováním naši legendu. (06.11.2023)

Je to kýč, co si budeme povídat, ale krásný. Český Honza měl zajímavou kariéru, tak proč to nezdokumentovat a nepodělit se o to s ostatními. Už jen kvůli tomu, že byl obyčejný a zůstal obyčejný, s nohama na zemi. Dobře natočené, se spoustou materiálů a zajímavých rozhovorů. Díky, rád jsem si s emocemi zavzpomínal na kus úspěšné historie našeho fotbalu a čahouna ze Smetanovy Lhoty, poctivého a pracovitého kluka, co obětoval fotbalu všechno. (12.03.2023)

Když jsem uviděl během první třetiny filmu, kdy se odehrává drama ve Spartě a naopak docela schované, ovšem neopomenutelné angažmá v Belgii, ten styl jakým je dokument natočen, tak jsem si říkal, že tohle bude bomba - všechny ty highlighty ze starých i nových zápasů, včetně původního komentáře jsou naprosto parádní, to samé rozhovory s Honzovými bývalými spoluhráči a kamarády, to pak jen sestříháte a z pohledu režiséra to spolehlivě pracuje za Vás, jenže pak přišla vyloženě tvrdá facka na tvář všem filmovým kritikům, protože co možná funguje jako dokument na Voyu, tak jako celovečerní film do kina to z hlediska zpracování absolutně pohořelo. Sám Petr Větrovský potvrdil, že to má být právě celovečerní podívaná do kina, nad čímž se musím až pousmát, protože co dobře začalo, se později proměnilo v jednotvárnou až nezáživnou tvorbu, která vyvrcholila něčím, co jsem si snad ani nikdy nepředstavil, že uvidím dokonce i na české scéně, a to poslední čtvrthodinu, kam jako Petr Větrovský si stihnul dovolit vyslat podprahovku na Penny, bezcenné interview s Janem Krausem, u kterého člověk silně pociťuje, že slouží jen jako výplň zbytečně dlouhé stopáže a neopomenul ani během celého filmu nám servírovat Marka Ztraceného s jednou (a za mě otravnou) písní, která se do fotbalového dokumentu, ale opravdu nehodí. Z úcty ke krásné kariéře Jana Kollera a již výše zmiňovaným pozitivům tomu dám za tři, ale pro Petra Větrovského mám hvězdu jen jednu a vracím toho facana, protože takové zpracování je plivancem na téhle krásné kariéře našeho výjimečného fotbalisty. Čisté 3* (21.10.2022)

Klidně by to mohl být celovečerní film, ale kvůli Kollerově charismatu by v něm musel hrát právě on. Je pohodově upřímný, přirozený, sále v dobré náladě. V dokumentu vzpomínají spoluhráči, protihráči, tatínek, kamarádi, Koller vzpomíná na krásné a smutné chvíle. Pamatuji si jak jsme se dívali na Hradčanské v hospodě v Praze na zápas mistrovství světa s USA a když se zranil, věděli jsme , že je to v háji. Pro mě byl nejlepší fotbalista u nás. Dokument má záběr  od jeho dětství a dospívání, cesta po špičkových klubech Evropy a zpátky domů. Jeho kariéra mále nešla dále, než v týmu Smetanovi Lhoty, ale správný člověk mu "podal llano" a vyvzdoroval mu šanci dostat se do Sparty a odtud dále. Vhledy do Kollerova soukromí jsou trochu aranžované a není jich moc. Také bych mu rád více viděl do hlavy. (04.04.2023)