Najhorší človek na svete

Julia nie je najhorším človekom na svete. Je portrétom mladého človeka, ktorý chce všetko a nič, ktorý sa stráca a nachádza stále dookola, s cieľom a bez cieľa. Joachim Trier rozpráva obyčajný príbeh s obrovským citom pre humor a vážnosť. Je tak trochu sentimentálny, ale iba toľko, aby nespadol do kategórie klišé. Aj napriek zameraniu na obyčajné plynutie života som sa nenudila. Trierovi sa podarilo to, čo býva kameň úrazu pri podobných filmoch - k postavám som si vytvorila vzťah.  Neboli čiernobiele, vzbudzovali vo mne sympatie, zároveň ma občas hnevali. Trier sa zľahka dotýka aj tém dnešnej doby (feminizmus, kariérny postup, materstvo), ale aj tu má nesmierny cit pre množstvo a dôraz. Civilný, jemne umelecký film, ktorý to s ničím nepreháňa a zároveň mu nič nechýba. (12.02.2022)

Svým způsobem mám jisté pochopení pro lidi, co jsou přelétaví v myšlenkách a životních prioritách, ale těžko jim to tolerovat v případě, kdy tím ubližují svému okolí a přesně z tohoto důvodu ve mně rychle opadly jakékoli sympatie/empatie vůči hlavní hrdince. Samotná romantická linka už poté nepřináší nic, co bychom tu neměli v obdobných filmech nesčetněkrát. [viděno na HBO Max 9.12.2022] (09.12.2022)

Má krásný úsměv. Umí se radovat. Má zvídavé oči. Jak ty se umí nadchnout. A co, že její okouzlení časem vyprchá? Kousek si vezme s sebou o dům dál. Nalepí se jí na boty. A co, že se možná plete, možná chybuje? Je snad zavrženíhodné, že je i v nejistotě iniciativní a vykročí? Je horší odejít dřív než pozdě? ___ Život je lineární. Narodíme se a umřeme. Život není lineární. Každou chvíli v něčem začíná od znova. A ten začátek je i není nový. Jde o sled epizod — o za sebe naskládaná, ale zároveň nelineárně propletená, tady a teď.  Proč by se každé tady a teď mělo podřizovat očekávání cobykdyby, minulosti, hypotetickému potom kdesi ve stáří..? ___ Je trpké, že se tak často se svým aktuálním místem v životě tak často mineme s tím druhým. Dřív nebo později. Vyšlo by to jindy, jinak? Možná. To je fuk. ___ To co je teď, je opravdu důležité. Posvátné. Přiznat tomu konečnost je urážkou. Odvážnou a nezbytnou pro štěstí duše. Špiníme novým staré? Ne! Ze starého jsme trochu vyrostli. Co jsme opustili, tím jsme se chtě nechtě trochu nakazili. ___ Nikdy nejsme hotoví. Pořád se pečeme. Neumřeme na konci. Umřeme někde uprostřed. Věčně nehotoví. Vždycky překvapení. Je v tom prostor pro radost. Neutop se. (05.09.2021)

Člověk stále přemýšlí, porovnává a hodnotí. Celý život něčeho lituje nebo něco hledá a přitom si neužívá ty silné okamžiky přítomnosti, které jednou nebudou. Hlavní postava chce od života něco víc a přesto zažívá běžný život a proti němu chce nějak bojovat. Zažívá krásné chvíle o kterých ještě neví, že jsou krásné. Potká smrt, lásku, tragédii a nakonec je vděčná, za obyčejnou přítomnost. Konfrontace se smrtí najednou dodávají životní pomíjivosti zcela jinou váhu. Silné, dojemné, přítomné. (09.04.2022)

Nejhorší člověk na světě je navzdory svému názvu dobrosrdečným a smířlivým romantickým dramatem o hledání životních cest, sebe sama a všem okolo toho. A ač jsem měl zprvu obavy z délky stopáže, ty dvě hodiny se zdejšími sympatickými charaktery nakonec poměrně hezky utekly, i když bych si přál, aby mě závěr celého příběhu chytl za srdce o dost víc. [KVIFF 2021] (14.09.2021)