Frankenstein

Frankenstein patří dosud mezi legendy filmového hororu. V téhle verzi ale nahání monstrum hrůzu spíše hercům ve filmu, než divákům. I když ve 30. letech bylo publikum více bázlivé a možná z něj mělo opravdu strach. Každopádně mi navždy utkví v paměti scénka u vody, kde monstrum a malá holčička hážou společně na hladinu květinky... (06.08.2002)

Zatímco Dracula táhl zejména díky démonickému Lugosimu, tak postava Frankensteinova homunkula rozhodně není tak působivá, a to i přes vynikajícího Borise Karloffa. Naproti tomu se Whaleova adaptace díla Mary Shelley pyšní lépe vyprávěným a chytlavějším příběhem a zejména skvěle vygradovaným finále s honem na netvora a v rámci možností až epickým zúčtováním. A přičtu-li si i jednu nebývale emocemi nabitou scénu s mrtvým dítětem, vychází mi, že s tímhle "univerzálním monstrem" jsem byl de facto nadšen za plný počet. (17.11.2018)

Tento notoricky známý příběh Frankensteina stvořitele byl sice na filmovém plátně později překonán brilantní verzí hororového studia Hammer pod režijní taktovkou Terence Fishera a s Peterem Cushingem v hlavní roli, nicméně tato černobílá literální adaptace románu Mary Shelleyové je taktéž zaslouženě uznávaným filmovým skvostem. Skvělé druhé místo si zaslouží a určitě se před ni už další z početných frankensteinovských filmů jen tak nedostane. 70% (24.01.2015)

Řekněme první půl hodina se mi velmi líbila, tajemno spolu sci-fi nadšením a mým diváckým očekáváním mě nenechalo ani na vteřinu v klidu, ale od momentu bezdůvodného lynčování „zrůdy“ můj zájem začal pozvolna ochabovat (napětí a atmosféra vytrácet), možná to bylo dáno i tím, jak se mysteriózní film (za horor ho mohl někdo označit snad jen v době vzniku) pozvolna měnil na drama kritizující společnost, které vyvrcholilo honem (a také završením osudu geniálního vědce), a to už jsem se docela dost nudil (také díky nanejvýš otravným vycpávkám se svatbou). Ve výsledku mi zbyly pro Frankensteina pouze lepší 3*. (06.08.2013)

(1001) Blbé je, že Borisovi bych s radostí dala všechny možné komplimenty a ani u toho nemrkla, zatímco ke zbytku filmu mám zase milion rýpavých poznámek, takže z toho zákonitě vznikne nic neříkající průměrné hodnocení. A středem všech mých výtek je přirozeně to, jak filmaři buďto nechápou postavu Viktora Frankensteina (ve filmu přejmenován na Henryho) nebo záměrně manipulují emoce, aby se mu dalo fandit. Já ho vášnivě nenávidím už od té doby, co jsem před lety četla knihu, a určitě má místo v mém osobním "top 10 most hated fictional characters of all time". Každý pokus o jeho přetvoření v sympatického protagonistu mě tudíž naplňuje extrémním vztekem. Místo toho temného, hlubokého zla (o kterém je pro mě knížka) se film se věnuje těm líbivým věcem, pseudogotickým kulisám, mob mentalitě a exploataci "ohyzdného" stvoření. Dělá to sice dobře a působivě, ale pořád tím pomáhá vyšlapávat cestu žánrovým filmům, které jsou očesané o veškeré zajímavé nuance. Útočí na nejnižší pudy, místo aby kladl otázky. (21.05.2021)