Pozadí událostí

Vícevrstevnatá velmi vtipná minisérie mě oslovila i pobavila. 1)  Spoiler. Někteří diváci namítají, že příběh není realistický. Takhle to přece na škole nevypadá, prskají a třeba říci, že oprávněně. Nová děkanka se skutečně po zvolení nebude seznamovat se svými podřízenými vědeckými pracovníky, ty už dávno zná. Určitě ji žádná studentka nezačne fackovat. Vztah ke svému nejbližšímu podržtaškovi by jen stěží připomínal to, co vidíme na obrazovce. Asi ne všichni akademičtí pracovníci mužského pohlaví spí se svými studentkami. A ty otevřené dveře kanceláří..._____ 2)  S realitou na štíru jsou očividně i další skutečnosti. Šéf vyšetřovatelů nedělá vůbec nic, jen u výslechů sedí a kouká. Výslechy měly silný drajv, který ovšem shazovaly pointy - jakoby z klobouku vytažená alibi podezřelých._____ 3)  Tyto a mnohé další námitky (zejména vůči použitým stereotypům a klišé) jsou však plané. Háček je v tom, že právě uvedená nadsázka, přítomná v příběhu od první minuty, dává věci správný šmrnc a šarm._____ 4)  Díky ní se moje nejoblíbenější postavou stala právě děkanka Klusová se svým osobním kádrovákem, dále pak skrz naskrz protivná žena Vojtěcha Bohdanovského se svými svéráznými výtvarnými počiny a samozřejmě i Bohdanovský sám se svou sestrou. Ironické vtipné dialogy zmíněných protagonistů jsem sledoval s chutí a těšil jsem se, co dalšího provedou v nejbližším obraze. A navíc jsem se chvílemi i zasmál._____ 5)  Co tedy vlastně chce dílo sdělit? Za mne je to satira na extrémní projevy hnutí Me Too s použitím typicky české ironie a přátelského nadhledu. Věci hodně pomáhá  chytrý scénář a zkušená režie. Nevadí mi, že autoři trochu jednostranně fandí starším inteligentním mužům. Já jim taky fandím._____  6)  Minisérii lze leccos vytknout. Za sebe uvádím zejména určitou nevyrovnanost dílů. Po pomalém vstupu do děje prvního dílu následuje nezáživné vyšetřování v díle druhém. Až teprve třetí a čtvrtý díl považuji za výborné. Ovšem pak jakoby došly peníze, možná vypli proud, a tak se závěrečné katarze už v plném rozsahu nedočkáme. A já chtěl vidět děkanku tváří tvář novým volbám (na ty by si ale stejně divák musel alespoň dva roky počkat) a všechny ty postavičky, jak se vrací do každodenního života. Škoda, že to utli tak brzo. Deset minut bych přihodil._____ 7)  Z hereček na mě nejvíce zapůsobila boží 44letá Jitka Čvančarová (děkanka). 33letá Katarzía (žena Bohdanovského) parádně charakterizovala svou postavu, ať už  svou svéráznou slovenštinou, tak svým nehereckým projevem. I 43letá Petra Hřebíčková (sestra Bohdanovského) do role padla jako prdel na hrnec (promiňte, Petro)._____ 8)  Z herců se mi nejvíce zamlouval 42letý neobyčejně příjemný a přitažlivý Jiří Havelka (Bohdanovský). Jsou tu i další pěkní kluci: 28letý Mark Kristián Hochman (specialista na německou literaturu asistent Aleš Doubrava) s pěknou tváří i postavou, 38letý Petr Vančura (děkančin podržtaška), 28letý Vojtěch Vodochodský (podezřelý student) a 24letý Oskar Hes (podezřelý student). Zajímavý byl i 50letý Tomáš Bambušek (kolega vyšetřovatel). 9)  55letý Jan Hřebejk se svým dvorním scenáristou 56letým Petrem Jarchovským a 51letým Michalem Sýkorou (spoluscenárista) odvedli mně příjemně konvenující kvalitní práci. Už teď se těším, jak se u obrazovky znovu pobavím při opakovaném zhlédnutí. (07.10.2022) (menej) (viac)

Pozadí událostí je nesmírně složitá věc na hodnocení. Těch prvků, které si vzali filmaři na paškál je hodně. Nutno říct, že jsem od Petra Jarchovského viděl téměř všechny filmy, na kterých se jako scénárista podílel, ale tady šlápli tvůrci hodně vedle. V první řadě je vražda, která je ale lehce upozaděna pro naznačení různých druhů problémů, které tato společnost řeší. Jedním z nich je třeba soužití lesbiček, které spolu zakládají rodinu. To nese těžce matka Lídy Stehlíkové natož jejich okolí, které to dává jasně najevo. Pravda, společnost na to ještě není moc připravena, Já proti takovému soužití nic nemám a dokonce jsem pro adopci dětí, samozřejmě za přísných podmínek. Nutno o tom ale hovořit a společnost to učit a ne čekat, že to prostě přijme. Každý není, bůhví proč, jako já, který smýšlí tak, že každý si má u sebe doma dělat co chce a nikomu do toho nic není. Pak je tu velikánský problém etiky na Univerzitě Palackého v Olomouci - to jim teda udělali reklamu. Rektorka se snaží o dodržení nějakých morálních a etických pravidel, ale jde na to jako slon v porcelánu, takže všechny jen poštve proti sobě. Osobně mi také nepřipadá v pořádku, aby studentka spala s profesorem, který ji učí a dělá jí zápočty. Je úplně irelevantní, zda ona umí či ne, nebo zda si výborné výsledky vychrápala, důležité je, že oprávněný stín pochybností u ostatních studentek a studentů, které se takto nechovají, bude pořád. Na druhé straně nevím, zda je nutné moralizovat nad erotickým románem, který Soňa Kostková vydává. Špatná reklama pro univerzitu to jistě není. Stačí si vzpomenout na úspěch 50 odstínů šedi, tam byly popisovány hodně úchylné věci a jaký to mělo úspěch. Erotické romány zkrátka letí a sexuální vztahy, různé druhy perverzit a úchylek se dnes dávají na přetřes v reklamách před desátou večer. Řeší se to v talk show a najdete spousty článků na internetu. Je to prostě jedno z hlavních témat, byť s tím zrovna nesouhlasím, je to fakt. Dále je zde řešena otázka postavení mužů a žen ve společnosti. Převážně na vztahu kriminalistky L. S. a jejím kolegovi. Ona zrovna dostává případ a jemu se to ani za mák nelíbí. Chová se k ní dost urážlivě, chvílemi i machisticky a co je pro mě nejvíc překvapivé, jejich nadřízený se jí nezastane a bere situaci klidně. A to i ve chvíli, kdy se právě mužský kriminalista chová k vyšetřovaným nadřazeně, uráží je a klidně hovoří vulgárně a opovržlivě. Nejde nezmínit jejich jasná zaujatost a ignoraci některých důkazů a hlavně chyby při vyšetřování, kdy si ani některé údaje nezjistí a zdaleka se jim to nestane jen jednou. Ti tři opravdu působí jako spolek amatérských fanoušků detektiva Sherlocka Holmese. Jejich absolutně neprofesionální chování by neprošlo ani na vteřinu, stačí občas mrknout na Případy 1. oddělení, jak to funguje v reálu. Nejbizarnější postavičkou je ale Petr Vančura, který ztvárňuje člověka pro něhož je těžká jakákoli definice. Snad jen ta, která souvisí s podlézavostí a až neuvěřitelnou vlezlostí. Ale právě pro jeho věrnost si ho Alice Klusová nechává ačkoli si můžeme všimnou, že některé drby, jež jí přinese, už obtěžují i jí. Závěrečný díl je pak doslova přehlídka jedné bizarní scény za druhou, kdy se snad trumfují, která bude působit trapněji nebo směšněji. Studentka se fackuje s děkankou, leze jí pod sukni, její asistent si sundává kalhoty a předvádí neskutečné grimasy a ona ho chce vyhodit z okna. Umění manželky Vojtěch Bohdanovského pak jen dokládá, že i to nejvulgárnější a nejobscénnější umění může mít úspěch. Stačí, aby se našel dostatečně hloupý a oplzlý člověk. A také to, že umělcům těžko do hlavy vidět a ještě hůř je chápat. Rozumím snaze upozornit na jisté jevy naší společnosti, která má spousty novodobých problémů, neumí nebo nechce je řešit anebo stávající řešení nejsou dostatečná. Ale tohle je více než stupidní způsob, jak to dělat. Na 4 filmové díly roztahané vyšetřování vraždy, které navíc skončí překvapivou pointou co se zohavení těla týče, což je mimochodem také dost přitažené za vlasy, aby renomovaný soudní patolog něco takového dělal, je často bezobsažné, plytké a když nic jiného tak mnohdy prvoplánové. (05.10.2022) (menej) (viac)