Voyeuři

Od filmu jsem neměl žádná očekávání, jen jsem viděl, že v něm hraje Sydney Sweeney, tak jsem si ho pustil. No a jsem docela rád, že jsem to udělal. Viděl jsem totiž technicky velice dobře vyrobený snímek - kamera, střih, kompozice, celková mizanscéna, taktéž hudba, všechno bylo náležitě nápadité a naprosto precizní. Líbily se mi také odkazy na “Okno do dvora”, ať už byly úmyslné či nikoli. Sweeney mě přesvědčila o tom, že opravdu umí hrát, s přehledem film utáhla, čímž ovšem nechci shazovat vedlejší herce, všichni hráli velice dobře. Bál jsem se skoro dvouhodinové stopáže, a i když by snímek asi přežil být o nějakých 10-15 minut kratší, dvě hodiny docela utekly a nenudil jsem se, nepřišlo mi to úplně zbytečně. Příběh byl ovšem docela předvídatelný, hlavní zvrat jsem očekával zhruba od poloviny filmu, a ve výsledku to všechno působilo trochu přitažené za vlasy. No a (tematicky až ezopovské) poučení o dnešní nebezpečné době, které nám chtěli tvůrci sdělit, bylo tak očividné, že mi málem zkazilo dojem z filmu - byl bych raději, kdyby mě tvůrci nechali, ať si moudro domyslím sám. Solidní počin, jen tak si ho podruhé nepustím, ale rozhodně stojí za zhlédnutí. 7/10 (11.09.2021)

Slušný trilerík so slušným vizuálom a slušnými zvratmi. Našťastie to nie je zauzlené tak, aby to záverečné rozuzlovanie bolo smiešne, záverečný dodatok je dokonca asi to najlepšie z celého filmu. Určite lepšie ako oveľa napätejšie očakávaná Žena v okne. Problém je skôr v obsadení, Sydney Sweeney je ešte fajn, zvyšok je priemerný a onen najväčší milovník široko ďaleko je castingový fail, ale to je čisto subjektívny pocit. Je to škoda, pretože motív očí, okuliarov, ďalekohľadov a foťákov je využitý veľmi efektívne. Kto v tom chce vidieť aj akýsi metafilm o voyerizme filmových divákov, tak nemusí byť ďaleko od pravdy. (22.11.2021)

Byl by to krásně nadrbaný thriller, kdyby k té rajcovní blondýně s trojkama kozama dosadili bělocha, co by s ní vytvořil uvěřitelný pár, z něhož by sálala přirozená chemie. Bohužel ale zas zaúřadovala politická korektnost a bezkouláka hraje mouřenín, který má problém uspokojit takovou roštěnku, což je vyloženě WTF, když má v kalhotách dost pravděpodobně nálož velikosti předloktí. Místo toho se nám ale tvůrci snaží namluvit, že by bloncka radši menší bílé péro odnaproti. Ale budiž, přistoupíme na tvůrčí hru, která na dnešní připosranou dobu překvapuje aspoň nějakou nahotou v podobě regulérní ukázky koz. Závěrečný twist je sice ještě větší WTF než předchozí barevná vyváženost bílé, černé, hnědé a žluté, ale dalo nám to aspoň jako divákům naději, že v budoucnu se snad Hollywood vrátí do normálních kolejí. (13.09.2021)

Netradiční thriller s erotickým podtextem o špehování sousedů, které se trochu zvrhne. Docela zvláštní téma, které dokáže zaujmout, ale u kterého také předpokládáme, že dokážeme odhadnout, kam zhruba by něco takového mohlo vyústit - a ono prd. Myslíme si, že tady jde jen o sex, přátelství, nevěru a další typické problémy v partnerských vztazích, ale na konci se nám hlavou prožene jen jedno velké "WTF?". Bylo to rozhodně nečekané, originální, překvapivé - ale na druhou stranu to bylo taky už trochu moc. Nevím, na jednu stranu to působilo jako trochu příliš velká fantasmagorie a na tu druhou to bylo geniální. Zůstanu tedy někde v průměru. (21.09.2021)

Když už v tom tedy byla řeč o Ezopových moudrech, hned mi to připomnělo tu slavnou bajku s poučením o Myši a vlaku. To takhle lezla úplně vypatlaná myš přes koleje, a když už přelézala tu vzdálenější, náhle se objevil vlak a ujel ji ocásek. Myš byla z toho samozřejmě úplně perplex a dost trojčila, co si teď jakože bez ocásku počne, načež se rozhodla pro něj vrátit. Přelezla kolejnici, spokojeně čapla ocásek, ovšem když lezla zpátky, zase se náhle objevil vlak a ujel ji hlavu. A to nesporné morální poučení a krutopřísné moudro z celé té lapálie zní: „P… Moment, v náhlém záchvatu grafománie jsem úplně zapomněl napsat nejdřív něco k filmu. Myší je zde totálně iritující a až děsivě prkenná piča s mongoloidním kukučem, která se před kameru dostala snad jen díky svému očividnému hrudnímu talentu. Ta jednoho dne začne se svým snoubencem, až děsivě prkenným negrem s akutní poruchou artikulace, který se před kameru dostal snad jen díky svému BLM logopedovi, šmírovat páreček odnaproti, ve složení - až děsivě prkenný velkobritský bukvoid, který se před kameru dostal snad jen díky tomu, že mocinky chodil do fitka a pak přeblafl producenta, a euroasijská mula, která asi jako jediná z celého toho hororově ochrnutého obsazení příjemně vypadá a dokonce i občas hraje. Načež následuje dvouhodinová hitparáda naprostého kauzálního kokotismu a debilně účelových pičonáhod pro náctileté vymaštěnce, jen aby to hlavně bylo jakože kůl, vrcholících jakž tak kulantním nápadem. K němu se však satanžel vcelku nudně, zcela přitrouble a herecky totálně koženě doplazili po zádech downů, laciných štětek a přes několik „nesmírně vzrušujících“, kýčovitě sterilních softpíchaček a la „megazkušená nabíječka“ Rosamunde Pilcher, zabíraných navíc tak ze sta metrů, aby jej v dementfinále využili asi jako impotent šprcky. Taxnad ještě ten hluboce filosofický přesah pro všechny ty semiretardované labilní myši s velkýma kozama: „Pro jeden ocas hlavu neztrácej!“. (28.09.2021)