Ninjababy

Hlavní hrdinka nepatří k těm ženám, které touží stát se matkou. Nejradši by pořád jenom pařila. Jenže jak už to tak většinou bývá, každá sranda něco stojí... Norská režisérka a scenáristka Yngvild Sve Flikke servíruje divákům takovou správně pošahanou dramedii o nechtěném těhotenství. Kombinace hraných pasáží s vtipnou animací či malůvkami film ozvláštňuje a dodává mu na jisté atraktivitě. Navíc se to tady hemží skvělými hereckými výkony. Ba ani hudba není špatná. (80%) (09.05.2024)

Líbil se mi scénář a hlavně "nainstalování" kreslených částí.To se často nevidí a tady to ani nevyznělo ,klasicky ,že scénář vyplňuje místa kdy by měli hrát herci ,ale tady se to s tím miminem povedlo.Ten nápad ,co někoho napad....A za jinak:Norové se většinou patlají v politice ale tady se od toho scénář úplně oprostil.I bez moralizování  a přepálených vztahových scén.Prostě jedna trubka otěhotněla a teď co s tím,když hlavně prvotně věděla kde, ale nevěděla s kým.A přišla na to ,ani ne sama,až když.........atd. (17.08.2023)

„Můžu si šáhnout? Kope?“ - „Ne! Vůbec kurva nekope. Kdyby kopalo, tak bych to věděla dřív než teď!“ - „Proč nekope? Je nemocný?“ - „Ne, není nemocný. Je to jenom nějaký posraný, nenápadný ninja mimino, který si myslí, že si tam může 9 měsíců vegetit, a pak se vyplížit ven!“ Představitelka hlavní hrdinky Kristine Kujath Thorp mě zaujala ve filmu Je mi ze sebe špatně a ani tady mě rozhodně nezklamala. Její Rakel, chaotické, neřízené střele tvrdošíjně odmítající realitu, jsem fandil hned od začátku. Což by neměl být problém pro nikoho, kdo mentálně nežije v minulém, nýbrž 21. století, a vnímá jako nezávadný fakt to, že ne každá žena musí mít mateřské instinkty a touhu po dítěti. Tím spíš, když to má ještě dosti smířlivý konec (ten mě osobně mírně zklamal, přesto cesta k němu byla fajn, takže jsem toho ani nemusel příliš litovat). Snímek má každopádně citelně ženský pohled na věc (ale i nadhled), nabízí ozvláštnění v podobě vtipných animací, a především hlavní hrdinku (skrze ni místy i dítě) trefně glosující dění. Za mě to budou solidní 4*. (01.09.2023)

Docela nápaditá dramedie z Norska o holce, která paří, řádí, spí s každým na potkání, aby následně zjistila, že je v asi šestém měsíci těhotenství. Že to není možné? Tak to řekněte těm, co porodí aniž by to věděli celých devět měsíců. Ninjababy je ale se svými kreslenými vsuvkami poměrně příjemně originální a sem tam i trefně vtipný a úderný. (05.12.2023)

I přesto, že mám rád skandinávské filmy [Dánové zatím vedou..], tak nikdy nepochopím jejich mentalitu, jejich pohled na společnost a na život, a hlavně pochopit, proč se Norové nesnesou se Švédy, a proč se všichni shodnou že Dánové jsou nejhorší, což jsem teď hodně odbočil, ale když lingvista poslouchá tyhle směsice germánských vepřových jazyků, slyší jen nachcípané chrápaly. Nuže, evropské jsou trochu odlišné, ano asi každý očekává že to srovnám s Juno, která mi teda přišla lepší, což je zavádějící když nejde o evropský rymejk, ale tohle mi jako rymejk přijde, a ještě k horšímu, že to připomíná české trapno-komedie z dílem TV Hoven. Festivalovka, co nasbírá hlavní ceny za feminismus. Sebevědomá žena nemá zájem o posrané pamprsky, řvoucí uječený zmrdy, a bejt k prasknutí narvaná balónem, který se jí nedovolí ani vysrat do mísy. Kdo má taky mateřský instinkt už od 20 let, že? Já třeba dítě určitě nechci, a popravdě v tomhle státě mít dítě je hodně level impossible, když obyčejný dětský kočárek stojí celá vaše výplata. Filmy nemají být moc realistické, pak Vám to připomene, že v tom srabu opravdu chcípáte. (28.11.2023)