Veľryba

Bylo to senzačně a značně sádelnaté, tukově ponuré, sacharidy nabité a kaloricky zmatené. Vystihuje to taková ta zdlouhavá chvilka, když vám v povzdálí, cestou z vesnické diskotéky, zvrací kamarád do pole a vy nevíte, co s nabytým časem, nebo jestli už samotný večer nebyl ztráta času. Zíráte do kukuřice a přemýšlíte, že kdekoliv jinde by bylo líp. Fraser byl vskutku nechutný, za což si Oskárka jistě zasloužil. Nebo už na něj přišla řada? Čert ví, jak to v tom HolémÚdu chodí, žeano. Pajduláka už tam dostane kdejaký idiot, stačí mít nejistý gender a nelogický názor na svět, popřípadě zahrát idiota nebo jinak opovržení hodnou osobnost a nijak nevybočit z mantinelů scénáristy. Dnešní svět a tupá degenerace zhltne vše. Otylé buzeranty v hlavních rolích i anorektické čůzy, lapené v reflektorech módních požadavků. Nicméně, toto byl lehce nadstandardní výkon jinak podprůměrného komika z devadesátek, který, když člověk vynechá veškerá tupá klišé, zaslouží pozornost. Nemyslím, že bych si to pustil vícekrát. Jsem ale toho názoru, že pozornost si zaslouží.  75% (20.10.2023)

Původně jsem vůbec netušil, zda na dílo  chci koukat. Zkrátka to již na první pohled není můj šálek čaje. O to více mne pak ale nadchlo jak jsem byl dílem upoután od začátku do konce. Již dávno jsem se domníval, že je s Fraserem konec, ale ty dvě hodiny utekly jako voda a budu moc rád, uvidíme-li ho na plátně opět častěji. Nicméně jsem se sblížil i s ostatními postavami a mimořádně emotivní z toho vyplynuvší finální scéna mne dokonce donutila zvažovat pětihvězdičkové hodnocení (ale to ještě nevím). 86% PS: Další klenot odehrávající se v jedné místnosti. (07.12.2023)

Celé to stojí na výkone Brendana Frasera. A ten je famózny. Zvyšok filmu je iba ok. Občas zbytočne natiahnutý, občas sa príliš okato snaží dojiť slzy (záverečná scéna je kruto cez čiaru). Vo výsledku to však aj tak stále všetko končí pri hlavnom hrdinovi, ktorý zachraňuje mnoho problematických aspektov filmu. Okrem Pi za mňa najslabší Aronofsky. Ale v rámci (veľmi) komorných drám stále nadpriemer 7/10 (27.03.2023)

Víra, selhání, otázky viny či sexuality, přijetí sebe samého… Hollywood prostě comebacky miluje. Zatažené rolety, propocený gauč, pizza za dveřmi, černé okénko při on-line kurzech. Svou jedinou kamarádku (a zároveň zdravotní sestru) neposlechne. Vymlouvá se na zdravotní pojištění. Oba si ovšem uvědomují, že další kyblík kuřecích křidélek v kombinaci s obří nadváhou na hranici tří set kil může být Charlieho poslední. V sebedestruktivní životní etapě chce vysokoškolský lektor jediné: napravit jedno ze svých klíčových selhání. Už dávno totiž z Charlieho života vypadla (nyní) dospívající dcera Ellie plná nenávisti. Nasupená puberťačka je v jeho očích (jen) poraněné mládě, které potřebuje zachránit a ukázat své lidské kvality. A nebude jediná. V jeho samotářském tmavém kutlochu se vystřídá víc takových duší. Nicméně právě dialogy s dcerou jsou afektované a místy neautentické. Přepálené emoce, které se z nich měly vytěžit, na mě nepůsobily. A asi mi to celé vadilo víc než tlačení na city, za mě byla totiž hranice patosu pořád docela snesitelná. Darren Aronofsky znovu pracuje s tématy sebedestrukce či odcizení (a opět nechybí motiv náboženství) a následně i s jistou formou vykoupení. Samozřejmě se mluví a mluvit bude zejména o Brendanu Fraserovi, který splynul s rolí a s vrstvou tuku (maskéři velký palec nahoru) natolik, že o autentičnosti postavy nikdo pochybovat nebude. Ty jeho oči, to jeho zdůrazňování kladů, ty jeho grimasy při bolestech na hrudi… naopak oscarovou nominaci pro Hong Chau úplně nechápu. Aronofského kousky Requiem za sen, Wrestler či Černá labuť byly víc vtahující, komplexnější a dospělejší. Přesto mi tohle vypocené drama sedlo. (13.03.2023)

Asi nejlepší antireklama na junk food, co jsem kdy viděl. Dokonale namaskovaný Fraser je fenomenální, jeho přihrávači v čele se Sadie Sink a Hong Chau s ním ale velmi zdatně drží krok. Velryba je většinu času náramná komorní konverzačka, která nezapře divadelní původ, ale v tomto případě to vůbec nevadí, protože omezené prostory jednoho malého bytu Aronofski dokázal využít k natočení strhujícího lidského dramatu s pár devastujícími momenty (scény přejídání jsou až mimořádně nepříjemné). Kdyby to v závěru Darren (opět) nepřepálil, mohla být Velryba po Requiem za sen a Wrestlerovi jeho třetím (skoro)dokonalým filmem. Ve srovnání se samožerskými hovadinami typu matka! je to ale pro osobitého filmaře rozhodně krok správným směrem. 80 % (19.03.2023)