Réžia:
Tod BrowningKamera:
Merritt B. GerstadHrajú:
Wallace Ford, Leila Hyams, Olga Baclanova, Roscoe Ates, Harry Earles, Daisy Earles, Schlitze, Daisy Hilton, Violet Hilton, Josephine Joseph, Johnny Eck (viac)Obsahy(1)
Legendárna šokáreň Toda Browninga (DRACULA, 1931), ktorá nás polodokumentaristickým spôsobom zavádza do dejiska v zákulisí cirkusu a predstavuje nám skupinku liliputánov a fyzicky handicapovaných ľudí, stavaných do konfliktov s nenávistným a falošným "zdravým" osadenstvom cirkusu. Najkontroverznejšie filmové dielo svojej doby. (POMO)
(viac)Videá (1)
Recenzie (235)
Nakonec se těmi největšími zrůdami stali lidé bez handicapu! Všichni zúčastnění neherci u mě mají neuvěřitelný respekt, protože zahrát něco podobného asi nebylo zrovna dvakrát lehké. Film, při kterém si uvědomíte, jak moc je těžké žít s podobnými proporcemi a že vy si vlastně nemáte na co stěžovat. 85% ()
Rok po natočení legendárneho snímku "Dracula" prichádza do kín ďaľší film režiséra Toda Browninga, ktorý sa výrazne zapísal do dejín kinematografie. Na svoju dobu značne šokujúci príbeh z komunity ľudí s rôznými telesnými vadami. Tí sú súčasťou putovného variétneho obludária. Nie je to horror, ale morálna dráma o tom, že telo nie je obrazom duše človeka. Každá ľudská bytosť je plná citov, nádejí a túžby po láske bez ohľadu na to ako vyzerá. Naviac priaznivcom skupiny RAMONES pomôže tento starý čiernobiely film objasniť pôvod nimi často skandovaného pokriku: Gabba-Gabba-Hey! **** ()
Zrůdy jsou perfektní ukázkou pořekadla: "Nesuď knihu podle obalu!", aneb tělesně ("zrůdně) postižený člověk může být mnohdy více lidštější než kdejaká femme fatale či krasavec. Samozřejmě obsazením autenticky postižených lidí dosáhl Browning nepřekonatelného efektu, který vygradoval zejména v deštivé scéně při honu na Hercula a Cleopatru. Vůbec se nedivím, že film vyvolal takovou vlnu kontroverze a že si vysloužil přídomek "jeden z nejnebezpečnějších filmů". Zkrátka moc dobře odvedená filmařská práce, která mě niterně dostala. ()
Tod Browning ako rozprávač exceluje. Presným psychologickým štetcom nám predstavuje handicapované bytosti ako ľudí, ktorí dokážu ľúbiť, túžiť, snívať i žiarliť. A v ich stavaní do konfliktu so zdravými ľuďmi, ktorí sú tu tými pravými “freaks”, rozprávačsky víťazí. Ale to sú iba kúsky zo skladačky, ktorá ako celok predsa len nemá plnohodnotný filmový dopad na diváka, túžiaceho aj po niečom viac, než iba vidieť dovtedy nevidené (napríklad bezrukého, beznohého mrzáka zapaľujúc si cigaretu). Zápletka je pomerne banálna, s ľahkým resumé. A okrem nutného uznania Browningovej odvahy natočiť niečo také v 30. rokoch dvadsiateho storočia, zanecháva iba neobvyklú skúsenosť a námet na krátku diskusiu. Preto nedávam najvyššie hodnotenie. ()
No, musím konstatovat, že nic podobného jsem neviděl. Někteří by mohli namítat něco proti moralizování, ale v tomhle filmu je celkem na místě. Ano, nutí diváka uvědomit si, že "zrůdou" se člověk nestane tím jak vypadá, ale jak se chová (s touto myšlenkou se plně ztotožňuji). Co se týče toho zohizdění, ani bych to nenazýval nápravou, spíš jistým vyřízením účtů, aneb oko za oko. Právě kvůli tomu sestříhání některých scén (které, řekl bych, měly nejspíš docela důležitou roli) bych film ani nenazýval hororem (ikdyž je pravda, že pohled do těch nenávistných očí všech těch postižených opravdu dost zamrazil). Co se týče soužití fyzicky zdravých (nechci používat slovo "normálních") a postižených, věřil bych mu, tedy až na ty 2 slečny, které byli srostlé k sobě a hned měli obě ženichy (to už bylo poněkud přehnané). Zaujal mě (a dle komentářů soudě, nejenom mě) ten člověk bez rukou a bez nohou, který si dokázal mistrně zapálit cigaretu (bylo jich samozřejmě víc, jmenoval jsem jen 1 příklad). Film má určité nedostatky, proto nemůžu dát plný počet, ale víc než doporučuji ho zhlédnout a udělat si o něm vlastní názor. ()
Reklama