Réžia:
Orson WellesKamera:
John L. RussellHudba:
Jacques IbertHrajú:
Orson Welles, Jeanette Nolan, Dan O'Herlihy, Roddy McDowall, Edgar Barrier, Alan Napier, Erskine Sanford, John Dierkes, Keene Curtis, Peggy Webber (viac)Obsahy(1)
V hmlistom, močaristom a drsnom prostredí Škótska 11. storočia sa šľachtic Macbeth (Orson Welles) riadi desivým proroctvom a svojou nemilosrdnou, no príťažlivou ženou (Jeanette Nolan). Jeho činy smerujú k aktu zrady, ktorý z neho učiní kráľa. Kráľa, ktorý sa zo svojho novonadobudnutého kráľovského majestátu dlho tešiť nebude...
Vo filme, ktorý bol nakrútený v časovom rozpätí troch týždňov za skromného rozpočtu a papierových kulís, presúva Welles dejisko známej drámy do Škótska v počiatkoch rozširovania kresťanstva. Ide o obdobie, ktoré svojou podobou pripomína časy pred dejinami, alebo dokonca mimo nich. Nadprirodzené prvky, rovnako ako archaická forma kresťanstva, sú špecifickými Wellesovými vyjadrovacími prostriedkami. Slúžia na vytvorenie celistvého a ohromujúceho dojmu, ktorý v divákovi film vzbudí. Tragédia Macbetha, ktorý sa obráti proti svojmu vlastnému pánovi, sa tak stáva pasívnym nástrojom osudu.
(Incantator)
Recenzie (18)
Ano, taky jsem na tom byl v kině Ponrepo, kde tento film dávali bez titulků - a porozumět shakespearovské angličtině, ještě při oné příšerné kvalitě zvuku, byl výkon vskutku herojský (a upozorňuji, že heroj nejsem :o). Nicméně se jedná o film nádherně nasnímaný, se spoustou vizuálních nápadů, takže je stále se na co dívat. V podstatě mi to přišlo jako klasický film-noir, v poněkud nezvyklých kulisách (tento snímek je opravdu neuvěřitelně tmavý a vyžívá se v hrátkách se světly a stíny). Jinak stopáž je překvapivě krátká - všechny verze Macbetha, které jsem v životě viděl, mívaly aspoň dvě hodiny. Tady jde všechno jedno dvě... ()
Moja prvá skúsenosť s Macbethom. Prekvapila ma vysokoatmosferickým spracovaním, ktoré by som u filmu z roku 48 nečakal. Taktiež sú zaujímavé štúdiové kulisy, no a charizmatický Welles je v roli despotického vládcu skvelý. U tohoto kráľa by si psychiatri zgustli a z fleku by vysypali niekoľko diagnóz. Na sledovanie je film náročný, hlavne čo sa týka sledovania monológov a dialógov, ako by ich písal sám Hviezdoslav. Silná atmosféra ale strháva pozornosť k sebe. ()
Mám čerstvě přečtenou předlohu (kdysi jsem Macbetha viděla také v divadle) a nakoukané ukázky z mnoha jiných adaptací. Úplně nejvíce mě zaujala britská televizní verze s Ianem McKellenem a Judi Dench, ten přístup byl přesně takový, jaký bych si u Macbetha, což je podle mě především komorní psychologické drama, představovala. Proto to i takový Welles bude u mě mít těžké. U Wellese jsem postavám nevěřila a snímek mě nedokázal strhnout a ponořit do své temnoty. Vizuálně hezké, kulisy mi nevadí, ale prostě to není ono. A aby to bylo kompletní, nutno říci, že jsem viděla delší verzi. ()
Chvíľami človek nevie, čo si má myslieť. Podobá sa to na Olivierovho Hamleta a je to asi logické, keďže vznikli v rovnakom období. Welles je ale expresionistický až na pôdu štúdia, v ktorom sa jeho film natáčal. Štúdiové lesy a štúdiové skaly majú svoje čaro, menej už desaťtisícová armáda, hraná zopár desiatkami komparzistov. Ja by som si kľudne pozrel nejaký súčasný cgi výplach, kde by to Scott rozprúdil s takouto armádou a predtým by sa nás snažil presvedčiť o hĺbke svojho diela. Macbethovi straší vo veži ešte viac, ako Othellovi, Hamletovi, alebo Romeovi, je to depka a zvolený vizuálny štýl sa k tomu hodí. Je však otázka, či má vôbec zmysel niečo od Shakespeara adaptovať a dokazovať si, že to funguje aj na plátne. Ale budiž. ()
Já a Shakespeare opravdu nebudeme kamarádi. Ať jsem klidně za kulturního barbara, ale tenhle způsob vyprávění je otřesný. Shakespear vzal skutečnou historickou postavu, domyslel si k ní jednoduchý příběh - MacBeth poháněn věštbou a mocichtivou manželkou zabije krále a stává se tyranem a celé to zahustil nekonečnými proslovy a monology. A Welles tomu bohužel nijak nepomohl. Ani jako režisér, protože v jeho podání je Macbeth opravdu laciná kulisovka, kde se z nepochopitelných důvodů odehrává všechno potmě a jeskyně! mají představovat hrady či zámky. A nepomohl tomu ani jako herec, protože ty nekonečné monology obdařil naprosto šíleným teatrálním přehráváním. Dá se říct, že obě prastaré adaptace Shakespeare co jsem zatím viděl spojují vše co ve filmech nesnáším - divadelnost, kulisovost, přehrávání, nekonečné proslovy natahující řídký děj... no jsem zvědavý na oskarového Hamleta. ()
Galéria (66)
Fotka © Criterion Collection, The
Zaujímavosti (9)
- Herečka Judith Anderson dosáhla velkého úspěchu se svou postavou Lady Macbeth a byla jednou z mála hereček, které režisér Orson Welles pro tuto roli netestoval. Welles chtěl původně svůdnou lady Macbeth a pokusil se pro tuto roli získat Vivien Leigh, ale Laurence Olivier, tehdejší manžel Leigh, povolení odmítl. (Epistemolog)
- Režisér Orson Welles se snažil neúspěšně získat skladatele Bernarda Herrmanna, aby složil hudbu k filmu, ale skladatel měl zrovna podepsanou smlouvu u jiného projektu. (Epistemolog)
- Původní 107minutová verze se skotskými akcenty byla po katastrofální světové premiéře zcela stažena a znovu se objevila až v 80. letech. (Epistemolog)
Reklama