Réžia:
Orson WellesKamera:
Gregg TolandHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Orson Welles, Joseph Cotten, Dorothy Comingore, Agnes Moorehead, Ruth Warrick, Ray Collins, Erskine Sanford, Everett Sloane, Paul Stewart, George Coulouris (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Neposlušné dítě Hollywoodu Orson Welles natáčel toto legendární drama, které se stalo milníkem ve vývoji filmové řeči i vypravěčských postupů, již ve svých pětadvaceti letech. Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Postupně upřesňovaný obraz titulního hrdiny ztrácí svou původní gloriolu - ukazuje se, že peníze a moc ještě nezaručují štěstí. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe... Z devíti nominací na Oscara v roce 1941 získal film sice jen jednu (za scénář, na němž spolupracoval sám Welles s Hermanem J. Mankiewiczem), ale od té doby suverénně vítězí v mnoha prestižních anketách nejrespektovanějších světových kritiků. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (604)
Tak tenhle film opravdu není kritiky vyzdvihován pro nic za nic. Absolutně geniální Wellesovo dílo je tak výborné, že (až na černobílý obraz) má člověk pocit, že to je klidně film ze současnosti... Vypravěčské postupy pomocí flashbacků, přesná kamera a střih jednotlivých scén, stejně jako výborné herecké výkony jsou vzhledem k datu vzniku neuvěřitelné. Opus vyprávějící o muži, jehož bohatství by mu mohl každý závidět, a přesto ne a a ne dojít opravdovému štěstí, je vskutku výtečně natočen. A kromě mnoha filmařských fines, které určily kinematografické postupy na další půlstoletí a které jsou dnes již zcela běžně viditelné v každeém filmu, se zde nachází i nádherná a zahádná pointa. Na její vyřešení si každý ale musí přijít (či nepřijít) sám... Bravo! ()
Evoluční až revoluční film v ohledech jak technických, tak vyprávěcích. Za prvé je to způsob užití kamery - blízké záběry detailů, hladké přechody obrazu, vyjímečně i pár symbolických záběrů z nepřímých úhlů. Dále se na své přijdou i minimalistické speciální efekty (ani je nepostřehneme) a propracované masky. Co se týče děje, pak se jedná o zprvu až dokumentární přístup, nechronologické vyprávění, flashbacky a propracovaná osobnostní stránka hlavní postavy, která ale zůstává nedoslovná, tzn. divák se musí nad postavou Charlese Fostera Kane zamýšlet. Nadčasová je na filmu pointa a vyplývající pravdy o přehnaném bohatství a skaženém charakteru, ale to bohužel nemění nic na tom, že Občan Kane je na dnešní poměry celkem nudný a nezáživný, tedy alespoň pro mě. Chápu jeho přínos, který je neoddiskutovatelný, ale mé protěšení z filmu bylo minimální... 5/10 ()
Najlepší film histórie. Ohľadom na dobovosť, kultovosť, jedinečnosť (a neviem čo sa ešte o tom píše a hovorí) filmu som sa snažil byť schovievavý a podstivo som sledoval a sledoval, ziiiv, sledoval...ziiiv. Celkom zaujímavý príbeh a dobrá kamera ako najväčšie klady filmu nevydržali ťarchu ubíjajúceho tempa a darmo som hľadal okamžik, ktorý by moji pozornosť naštartoval. Ale klamal by som ak poviem, že mi nevŕta hlavou aká to genialita je mojím očiam upieraná. Málokedy sa mi stane, že film nedopozerám, ale toto fakt sa nedalo. ()
Když jsem si pouštěl Kanea poprvé, tak jsem o Wellesovi nikdy neslyšel, Cotten mi byl nesympatický a ke starým filmům jsem nahlížel jako na kus nudy. Od té doby se spousta věcí změnila a já usedal do křesla jako znalec a milovník Wellesových postupů a starých filmů. Tentokrát to nebylo jen z povinosti, ale z lásky a chuti vidět ten převratný film a nevynechat žádnou sekundu, pořádně se soustředit. A dneska říkám, že Citizen Kane je opravdu stěžejní dílo světové kinematografie, díky svým vypravěčským pustupům z pohledu několika osob, které nejsou v jedné linii, díky famozní kameře, stylistickým trikům, monumentalitě. Dneska se na to díváme zcela normálně, ale na tu dobu to bylo VÁŽNĚ nejpokrokovější dílo, proto se nebojím říct, že Orson Welles byl kinematografickým prorokem! Stále budu mít nejraději Dotek zla, ale tohle je vážně diamant mezi filmy, který by měl vidět každý, kdo se byť jen o film trošičku zajímá. ()
Francois Truffaut kdysi řekl, že „vše, co je v kinematografii po roce 1940 cenné, vděčí za svou existenci Občanu Kaneovi“. S čímž z 90% a především v rámci kinematografie americké souhlasím. (Zároveň jde o nejoblíbenější americký film Woodyho Allena, což je rovněž velké plus.) Jde-li o zapojení diváka (pro kterého je pátrající novinář, jemuž pořádně nevidíme do tváře, ideálním avatarem), nabízí Kane jedno z nepromyšlenějších detektivních pátrání, které je přitom z hlediska detektivního žánru dost neuspokojivé (nebo vám stačí odpověď na to, co je ksakru "Rosebud"?). Pátrá se totiž po příčinách toho, čím se stal Charles Foster Kane, představený v úvodním týdeníkovém portrétu jako komunista, fašista i Američan. Celé pátrání provází otázka, lze-li osobní i pracovní život libovolného člověka shrnout do podoby uspokojivého uměleckého (nebo obecně audiovizuálního) díla. 100% Zajímavé komentáře: Marius, Radek99 , numi, Brygmi ()
Galéria (86)
Zaujímavosti (127)
- Téměř dvě desetiletí ležel film v archivu, než jej RKO prodalo televizi. Teprve pak si získal diváky a obdiv. (cariada)
- Téměř polovina všech záběrů filmu byla natočena pomocí různých filmových triků. Zvuková stopa byla z velké části vytvořena až po natáčení. (raininface)
- Orson Welles byl osloven studiem RKO díky své kontroverzní rozhlasové adaptaci knihy „Válka světů“ H.G. Wellse, kterou vystrašil řadu posluchačů, kteří se domnívali, že jde o skutečnou reportáž o mimozemské invazi. Studio mu nejprve nabídlo natočení filmu s názvem The Men from Mars. Welles ale místo toho raději natočil Občana Kanea. (anni.)
Reklama