Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film o situácii v česko-nemeckom pohraničí po mníchovskom diktáte. Dramatický príbeh krušnohorského pohraničia sa odohráva na jeseň roku 1938, kedy medzi českým a nemeckým obyvateľstvom začína prichádzať k otvoreným konfliktom, ktoré kruto zasahujú nielen do života národnostne rozdelených susedov, ale aj zmiešaných rodín. S odstúpením pohraničia sa po mníchovskom diktáte mnohí českí obyvatelia malej krušnohorskej dediny nezmierili a bojovali s provokujúcimi henleinovcami... (RTVS)

(viac)

Recenzie (93)

kinderman 

všetky recenzie používateľa

Jasně, že podoba poválečného odsunu Němců byla sporná (zvlášť zvěrsta tzv.divokého odsunu z května-července 1945), ale položili si zdejší chytráci šermující zkreslováním historie otázku, proč se na Uloupenou hranici mají dodneška problém podívat skorodevadesátníci? Protože je to pro ně pořád živé a situace na spoustě míst podobně vskutku vypadala. Můj děda mobilizoval a znám jeho vyprávění. Zavádějící je asi poznámka o příchodu ruské pomoci, a když zfanatizovaný ordner střílí do sympatické postavy závodčího s výkřikem: "Ty česká svině!", vzájemným česko- německým vztahům to neprospívá, ale to nic nemění na tom, že film je to výborně natočený a v mnoha ohledech věrohodný. ()

troufalka 

všetky recenzie používateľa

Z dětství mi utkvěla pouze epizoda s koťaty, kdy kamarád Němec zabije druhého jen proto, že je to Čech. Weissovo válečné drama je postavené právě na konfliktu mezi Čechy a Němci, bohužel tento hlavní motiv přebije všechno ostatní. Myslím si, že při troše uvolnění by toto hlavní poselství spíše vyniklo a mělo lepší dopad. ()

Reklama

Karlos80 

všetky recenzie používateľa

Kamera: Jan Roth. Hudba: Jiří Srnka. Jeden z prvních filmů reagující na poměrně nedávné a pro někoho stále čerstvé události ze září roku 38' těsně před Mnichovem. Zápletka vyostřených vztahů v pohraničí mezi tehdejšími Čechoslováky a Němci, která později přeroste v otevřený ozbrojený střet, je podána a natočena opravdu vkusně..Film je natočen v polo-dokumentárním stylu a působí víceméně hodně civilním dojem a věrohodně, místy je i ironicky vtipný, ale když se nad tím tak zamyslíte tak to tak bohužel bylo..Byla to opravdu těžká doba (zvláště pro smíšené rodiny), podobná té odsunem Němců po válce. Z hereckého obsazení mě nejvíce dostal samozřejmě fanatický Hans (v té době ještě neznámý Josef Maršálek ale v jistě obtížné psychologické roli hodně přesvědčivý) na druhé straně barikády mladý závodčí v podání Karla Effy (jeho památná věta, kdy umíral "Effendi, já už tu knížku asi nedočtu", musela diváky tehdy velmi dojmout) a lojaální nadlesní Czapan (Eduard Linkers). Po Vlčí jámě, Romeovi a Julii můj třetí nejoblíbenější film od Weisse. Pokud chcete vidět ještě nějaký film na toto téma (ale upozorňuji že jich moc není) tak zkuste třeba Ves v pohraničí, už ale ideologicky tendenční Nástup nebo Zánik samoty Berhof. ()

Wacoslav1 

všetky recenzie používateľa

Stejné téma jako ve Vávrových Dnech zrady. Já si nebudu hrát na nějakýho přehnanýho vlastence, ale zase jsem hrdej na to, že jsem Čech a podobný filmy nemůžou bejt cizí nikomu kdo smýšlí obdobně a nemá tendenci překrucovat historii. Určitě je to kvalitní materiál pro generaci sluníčkářů vedených pravdoláskařem Havlem kteří by se té spodině Heinleinovské ještě omlouvali. Velmi poučná záležitost.80% ()

Martin741 

všetky recenzie používateľa

Rezisersku tvorbu Jiriho Weissa /Touha po nasem/ az tak nepoznam, ale dobre je zvolena tematika vo filme - stret ceskych a nemeckych zaujmov v krusnom to roku 1938 /Mnichovsky Diktat, este stale platny appeasement - jo, jo svetovy vyvoj zacali urcovat ZSSR a USA az po roku 1945, az vtedy Europa definitivne ustupila/. No ale nemecke citenie bolo hodne sfanatizovane vdaka jednemu - izmu /ale kazdy vie, ktory nemecky izmus myslim/. No nic, spat k filmu, rezia je nadpriemerna, akurat herecke vykony jaxi ustupili a do popredia sa dostali vojnove sceny. A najviac ma dostala opat skvela Marie Nademlejnska /Kladivo na Carodejnice 1969/. Rezisersky je to na urovni a tematicky viac nez zaujimave : 74 % ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (7)

  • V roli závodčího Jardy, ve filmu debutoval Karel Effa. (Karlos80)
  • Herci byli šokováni, když jim při natáčení filmu byla rozdána ostrá munice, protože režisér chtěl, aby zvuk střelby působil autenticky. Při natáčení jedné noční scény ale Rudolf Deyl uklouzl a prostřelil kameramanu Rothovi rozepnutý hubertus. Teprve potom nechal režisér hercům rozdat slepé náboje. (raininface)
  • Závodčí Jarda (Karel Effa) čte knihu „Vražda v muzeu“ od amerického autora S. S. Van Dinea, což byl ale pseudonym, pod kterým psal detektivky americký výtvarný kritik Willard Huntington Wright. Kniha vypráví o pátrání bohatého soukromníka po pachateli vraždy starého egyptologa a v ČR vyšla v roce 1930. (sator)

Súvisiace novinky

Reklama

Reklama