Romeo, Julie a tma

Není to film, který bych musela za každou cenu vyhledávat. Potřebuje svůj čas a člověk na něj musí mít náladu. Je to pro mě velmi silný filmový zážitek, zvlášť, když mu podlehnu. Herecké obsazení bylo výborné. Měla jsem trošku problém s Blankou Bohdanovou, ale co, ta role prostě byla taková. S tím nic nenadělám. (06.05.2013)

Kdysi v protentokrátu... Příběh není něják originální (už ten název), ale když ono je to tak skvěle pojato a zpracováno... Já Vám měl panečku občas pocit, jakkoby ti náckové měli zaklepat na dveře i mě. Ústřední duo parádní. Ona krásná, bezbranná. On charakterní hrdina s velkým H. Do toho všeho Ráž se svým hlasem a Princip Smolík. Skvostná balada se vším všudy. Nejspíš sáhnu po literárním zpracování. (13.05.2015)

Příběh, který chytne za srdce. Knižní předloha i její filmové zpracování v sobě nesou velké poselství - nesouhlas s hrůzami nacismu a strašnému postupu této ideologie vůči židovským obyvatelům. Nebudu porovnávat knižní a filmovou podobu, co je lepší a co horší, myslím, že v tomto případě byl film zpracován výborně podle Otčenáškovy knihy. Když jsem ji kdysi četla, vzpomínám si, že jsem zamáčkla slzu a nechtěla ji dočíst do konce, protože jsem věděla, že to nedopadne dobře. Zkrátka jsem chtěla, aby spolu zůstali napořád. Je to výjimka, když mě něco dojme natolik, abych projevila i příznaky lítosti, ale u tohoto silného příběhu to ani jinak nejde. Uvítala bych tento film v DVD novinové edici. (08.01.2012)

Fantazie. Weiss Otčenáškovu předlohu zrežíroval naprosto dokonale, v tom filmu není v tomto ohledu jediná chybička. Přesně zvolená délka jednotlivých scén, stupňované napětí, výtečný střih a Hanušova kamera. Herecké výkony, které snad nemohly být lepší. Exceluje zde zejména nesmrtelný slovenský sympaťák Ivan Mistrík, ale i vedlejší role jsou obsazeny naprosto přesně a i taková malá rolička, kterou zde měl Venca Lohniský nebo František Smolík se svým "mechanickým pomníkem", se podílí na konečném velmi silném emocionálním účinku. Kolik jsem už viděl podobných válečných příběhů ve filmech, ale jenom málo z nich bylo tak působivých. Holt se to musí umět. Podle mého soudu je Romeo, Julie a tma přinejmenším stejně tak skvělým filmem, jako mnohem známější Vyšší princip. (28.12.2012)

*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*Ivan Mistrík*... ok je jasné, že mi padol do oka. Pavel s jeho šarmom a tvárou a vlasmi a vyhrnutou košeľou.... hlboký nádych... :)___ Dramatické a predsa správne živé, skutočné. Blondýnkine rozprávanie, ako si spálila chrbát a preto sa už nechcela hrbiť nad matikou, v čase keď vyhlasovali výstrahu o obmedzenom pohybe po tme, matkina úžasne praktická starosť o prežitie a blízku budúcnosť v kontraste s humanistickým zaľúbeným idealistom. Lament miesto vďačnosti mi bol nesympatický. Pavel znáša všetko sám, s nikým sa nedelí. Dedečkove ,,vždyť jsem se tě na nic neptal" pozitívne dojíma. V scéne tanca, s Hankinými rozpustenými vlasmi človek na chvíľku zabúda a nechá sa uniesť na vlne nádeje, do budúcnosti. Nedokončené holenie sa. Krv tuhne v žilách. Na dramatično stačilo často iba tak málo. (12.01.2013)