Réžia:
Tod BrowningKamera:
Karl FreundHrajú:
Bela Lugosi, Helen Chandler, David Manners, Dwight Frye, Edward Van Sloan, Herbert Bunston, Carla Laemmle, Tod Browning, Anita Harder, Cornelia Thaw (viac)Obsahy(1)
Legendární příběh Brama Stokera byl pro filmové plátno zpracován bezpočtukrát, ale žádný snímek se nesetkal s tak velkým ohlasem jako ten první z roku 1931. Na nejtemnějším místě Karpatských hor se tyčí hrad hraběte Draculy a děsí vesničany v přilehlém okolí Transylvánie. Bela Lugosi proslul jako ten nejlepší představitel Draculy všech dob. Spolu se specialistou na horory, režisérem Todem Browningem, výstižně zachytili plíživou atmosféru příběhu, při kterém vám stydne krev v žilách. Dracula zůstává jedním z největších drahokamů v pokladnici světové kinematografie. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (227)
Kdyby byl Dracula němý, byl by určitě lepší - hypnotické pohledy Bely Lugosiho by zůstaly a ostatním hereckým výkonům by to jedině prospělo. Takhle jde, dá se říct, o lehce nadprůměrný film, v němž mi toho hodně vadí (například ta okatá divadelnost nebo to, že se spousta důležitých věcí bůhvíproč stane mimo záběr) a ze kterého opravdu dobrou podívanou vhodnou k zopakování udělala až nová hudba Philipa Glasse a Kronos Quartetu z roku 1999. Doporučuji. A navíc - nebýt tohoto Draculy, Mel Brooks by nikdy nenatočil jednu ze svých nejlepších parodií. ()
Téměř absolutně "vykastrovaná" adaptace románu Brama Stokera. Chápu, že zde zeje 70letá časová propast, ale tento fakt u mě nebyl pro film žádnou omluvou (viz řada ještě starších němých filmů, které mám k smrti rád). Browningův Dracula je směšný, nudný, naivní a hollywoodský. Čiší z něj samolibost amerických filmařů, kteří si myslí, že vše vyřeší obsazením herců s přízvukem a průhlednými kulisami. Herci jsou chaotičtí, jejich herectví patří jednoznačně do éry němého filmu, dialogy jsou v jejich projevu jaksi navíc. Lugosi je noblesní a démonický zároveň a společně s (na DVD novou) hudbou Phillipa Glasse vytváří to jediné, proč se dá Dracula dokoukat do konce. Na závěr musím přiznat ještě jedno: roli v mém hodnocení bezeporu hraje Coppolova užasná adaptace se kterou budu všechny Drákulovy variace vždy poměřovat. ()
Docela zklamání. Dobrý příběh sráží scénáristická stránka s nerozvinutýma postavama, často nevhodně prostříhanýma sekvencema a absence hudební stránky na pomoc k průměrné režii Toda Browninga pro lepší vybudovanou atmosféru v žádném případě nepřichází. Co se týče herectví, oslní akorát Bela Lugosi. I tak se ale jedná o lepší snímek než některé ty dnešní výtvory. Nejlepším upírským filmem nadále zůstává Upír Nosferatu pod režijní taktovkou Friedricha W. Murnaua, který má o dost hustší a hororovější atmosféru s hodně originálním konceptem světla a stínu, na kterém je založený a tím pádem jste do děje přímo vhozeni. To je opravdu hodně kvalitní film, který už nikdy nebude překonán. Nebo snová esence Vampyr - Der Traum des Allan Grey Carla Theodora Dreyera. Dracula Toda Browninga je jen takový odlesk těchto drahokamů. [5,5/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Garrett Fort podle divadelních her Johna L. Balderstona a Hamiltona Deanea a románu Brama Stokera /// Kamera: Karl Freund /// Nepůvodní hudba: F. Schubert, R. Wagner, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Já ten příběh o Drákulovi prostě nikdy moc nebaštil. Jednak mi sám o sobě nikdy nepředložil tolik hororových a děsivých momentů, kolik bych od takové látky očekával, a hlavně upíři jako filmová monstra jsou už zkrátka pasé. Jediné, co posouvá tento originál na pozici hororové klasiky, je démonický Bela Lugosi, který si transylvánského hraběte střihl s obrovskou chutí a dodal mu bezrozměrné charisma, kterému nemohl konkurovat ani úlisný Gary Oldman. Jinak technické zpracování ještě dost pokulhává, atmosféra funguje jen místy (jen když je v hledáčku kamery Lugosi) a odfláklé finále si Browning určitě za rámeček nedal. Film ale za ztrátu času zcela jistě stojí-už kvůli Lugosimu a jeho úvodnímu "I am.... Dracula", které si herec tak labužnicky vychutnal, jak se to vidí jen málokdy. 70% ()
Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. ()
Galéria (77)
Zaujímavosti (64)
- Oficiální cenzoři v Singapuru, Malajsii a Kanadě (Britská Kolumbie) si vyžádali rozsáhlé škrty – byl odstraněn rozhovor o krysí krvi, pavoucích, mouchách, dětský pláč nad hřbitovem, čtený článek o týrání dítěte a v neposlední řadě byly vyřazeny upírky na Draculově hradě. V USA se cenzurní zásahy (za stát Massachusetts) omezily na vystřižení dvou scén, a to záběr na část kostry v rakvi a druhý na brouka vylézajícího z miniaturní rakve, aby film mohl být promítán v neděli. (Zetwenka)
- 12. júna 2014 vo veku 104 rokov zomrela Carla Laemmle posledná žijúca herečka, ktorá účinkovala vo filme. (Raccoon.city)
- Velké a nákladné kulisy postavené pro scény odehrávající se na zámku v Transylvánii a opatství v Carfaxu zůstaly postavené i po skončení natáčení a byly využity v mnoha dalších filmech. (liquido26)
Reklama