Dracula

Uf, takže další klasika, která mě nechává naprosto chladným. Snad proto, že nadevše uznávám románovou předlohu a miluju Murnauova Nosferatu (což je podle mě nejlepší horror, který kdy byl natočen). Tohle je prostě jen útržkovitý, zkratkovitý a notně volně převyprávěný výcuc ze Stokerova příběhu. Jen jako několik poznámek k příběhu. Lugosi je až k smíchu a přehnaně teatrální (působivý je jen v záběrech, kdy se nedívá do kamery). Takovou degradaci, zparodování a karikaturu kultovní postavy by člověk pohledal... Jo, pár světlých a působivých okamžiků to má, např. Draculovy upírky jsou parádní, škoda jen, že dostaly tak málo prostoru. Otevírání rakví je taky fajn. Snad Stokerova vdova litovala, že se soudila s Murnauem (byť jen o autorská práva). Miluju černobílé filmy, mám rád černobílé horrory, ale tohle... Tohle mi vážně nesedlo a dost mě to zklamalo. 1.5* 101 hororů, které musíte vidět, než umřete 77/101. (05.11.2021)

|| Scenár: Garret Fort / Predloha: Bram Stoker - Dracula (kniha), Hamilton Deane & John L. Balderston (divadelná hra) | Distribúcia: Universal Pictures | Rozpočet: 355,000 $ || Zo scenáristického hladiská totálne beznápaditá reprodukcia knižnej predlohy. Film sa stáva výnimočným vďaka charizmatickému a démonicky hrajúcému Bélovi Lugošimu. Vzhľadom k roku výroby i tak obdivuhodné. 65 % | HD, THX, EN DTS | (07.08.2014)

Docela zklamání. Dobrý příběh sráží scénáristická stránka s nerozvinutýma postavama, často nevhodně prostříhanýma sekvencema a absence hudební stránky na pomoc k průměrné režii Toda Browninga pro lepší vybudovanou atmosféru v žádném případě nepřichází. Co se týče herectví, oslní akorát Bela Lugosi. I tak se ale jedná o lepší snímek než některé ty dnešní výtvory. Nejlepším upírským filmem nadále zůstává Upír Nosferatu pod režijní taktovkou Friedricha W. Murnaua, který má o dost hustší a hororovější atmosféru s hodně originálním konceptem světla a stínu, na kterém je založený a tím pádem jste do děje přímo vhozeni. To je opravdu hodně kvalitní film, který už nikdy nebude překonán. Nebo snová esence Vampyr - Der Traum des Allan Grey Carla Theodora Dreyera. Dracula Toda Browninga je jen takový odlesk těchto drahokamů. [5,5/10] (Universal) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Garrett Fort podle divadelních her Johna L. Balderstona a Hamiltona Deanea a románu Brama Stokera /// Kamera: Karl Freund /// Nepůvodní hudba: F. Schubert, R. Wagner, P. I. Čajkovskij) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (19.09.2009)

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)

Já vím, že přelom 20. a 30. let nebyl k filmu, zejména v přechodu na použitelná zvuková zařízení, nikterak přívětivý. Vím, že film je z velké části zápas s technologickým zázemím, realitou a představami, ale omluvte mě, nechci být u něčeho tak vzdálenému tradičnímu zážitku, jako je statický a ve všech směrech nemrtvý Drákula. Je přinejmenším úsměvné sledovat ateliéry připomínající divadelní jeviště, do nichž postavy vchází a odchází bez ohlášení, účelově a naprosto antiklimaticky. Nejpůsobivější jsou pak chvíle, kdy odchod z rámu obrazu, zabírajícího malou část pokoje, znamená automaticky odchod z celé scény. Ano, zvuk z počátku film skutečně zabil, minimálně pro ty méně zkušené (nic proti Browningovy, čistě ateliérová politika Universalu mu asi moc prostoru neposkytovala). (22.02.2013)