Furiosa: Mad Max sága

Zatímco většina legend filmu na stará kolena točí unudlaný autobiografie, pocty kinematografii nebo sračky o tom, jak nedokáží jít ruku v ruce se současnou dobou, George Miller se s ničím nesere a jede prostě bomby, který hravě strkají do kapsy všechny generace současných filmařů (že si natáčení usnadnil využitím CGI je zrovna tady naprosto v pořádku)! A tak zatímco posledně naservíroval kulervoucí dvě hodiny akce, tentokrát dodal příjemně brutální, téměř komorní drama s nosným příběhem a živým světem, plný detailů a příběhových nuancí  jdoucích za hranice mýtů a legend! (26.05.2024)

Furiosa byla ještě dítě, když ji unesli z domova. Vyrůstala obklopená násilím a šílenstvím, nikdy ale nepřestala toužit po pomstě. V pustině se schyluje k válce mezi dvěma armádami brutálních diktátorů. A Furiosa hodlá být v první linii. George Miller se vrací do krutého postapokalyptického světa, ale trochu jinak, než byste možná čekali. Akce je pořád hodně a v jedné jediné scéně je tolik nápadů, že by z toho ostatní hollywoodské blockbustery mohly žít několik let. Prim tu však tentokrát hrají komplexnější postavy a především větší snaha o ponoření se do světa plného chaosu a objevování, že i ten má svůj řád. Miller natočil další ze svých vizuálně opulentních a nekompromisních vizí a ví, že si může dovolit nejít naproti divákům, kteří očekávají jen víc toho, co dostali minule. (22.05.2024)

Zběsilá cesta byla strhující honičkou z bodu A do bodu B a zpět, Furiosa je vyprávěním o cestě za pomstou a přestože funguje jinak, zážitek není méně strhující. Furiosa je výborným doplňkem postapokalyptického světa Šíleného Maxe, která není lacinou kopií viděného ale plnohodnotným, novým filmem. Vizuálně na první pohled umělohmotnější ale zároveň stylovější. Herecky vynikající s hromadou vrstevnatých postav v podání vynikajících herců. Akce výrazně méně ale opět extrémně nápaditá a strhující, o spoustu kroků před konkurencí. Miller přinesl další výpravnou jízdu, která je propracovaná, napínavá se zajímavým světem, na kterém je vidět, že ho má tvůrce promyšlený do posledního detailu a rád bych, aby stihl minimálně jednu další výpravu. (26.05.2024)

Příběh Furiosy a její očekávané pomsty, navíc s větším nahlédnutím do Citadely, je dramaturgicky hutnější než nekonečná honička v prvním filmu. Přesto není ani v nejkrutějších scénách či náznacích citů bůhvíjak emotivní. A hlavně nemá Toma Hardyho. Postava Furiosy, od dětství modelovaná násilím, nelidskostí a hnusotou, je ale dostatečně silným tahounem, dynamika filmu je od první scény neskutečná a ty šílené masky a kostýmy, spolu s vizuály a detaily v nich, naprosto úžasné. Filmařský vrchol scénografie a tvoření originálního fantaskního světa. Chrisovi Hemsworthovi jsem měl ale problém toho šíleného záporáka naplno uvěřit. (05.06.2024)

V prvních minutách jsem jen smutně zíral na to, jak jsme skrze trend instantního rychlého laciného CGI přišli o jeden z největších příslíbů na poli současného akčního filmu. Všichni po jedničce pěli ódy na tu úžasnou důkladnou destrukci, kdy vzduchem létají stovky kusů plechů, lidí, šroubků, ostnů a bůhvíčeho, aby se další díl otevřel pohledem na divně digitální les, kde kolem jablek lítají ošklivé digitální včely. A bude hůř. Spousta záběrů je hrozně viditelně poslepovaných z více částí, kdy zadní plán nikdy neviděl ten přední. Scén s plameny není málo a vypadají opravdu tristně. Místy je to ošklivý do takový míry, že je to na reklamaci trikařské práce. A pokud máte pocit, že jste jenom třeba přísnější, protože jste za těch pár let zaprdli v boomerské dědky, tak vám to film připomene sestřihem záběrů z Fury Road, které vám připomenou tu preciznost vůči destrukci, kterou si tam všichni tehdy tak hlídali. Když tenhle hořkej chrchel ale spolkneme (a množství prázdných trojdeckových lahviček vína, co jsem po projekci vysypal zpátky na kinobar je mi svědkem, že jsem se snažil), ten film pořád nabízí vzácně svébytnou a potměšilou akční jízdu se sympaticky volnou mírou hovadskosti, promítající se i do takřka neustálých akčních scén. Je to věrohodně urvaný ze řetězu, má to svoje vlastní tempo, způsob vyprávění a úspěšně se tomu daří naznačit ujetý potenciál celého světa. Chci aby ty samý storyboardy zfilmoval George Miller v roce 2015. Úroveň digitálních triků a současný rezignovaný způsob práce s nimi napovídá, že se brzo zvedne nějaké hnutí, které se začne věnovat jejich reformě a bude stavět filmy kolem nich (to, co třeba John Wick udělal pro kaskadéry). A mrzí mě, že zrovna George Miller na stará kolena bude zastupovat jeden z příkladů tohoto úpadku. Ovšem minimálně kvůli jedný naprosto kouzelný dialogový výměně, na ten film půjdu ještě alespoň dvakrát. "Boomyknocker. Should I use the Boomyknocker?" "What?" "Should I use the Boomyknocker?!" "Not now." "Ok." (02.06.2024)