Spolok mŕtvych básnikov

1.* (chvíle, kdy se sympatický profesor Keating po vstupu do disciplinované třídy neztotožnil s grafickým výpočtem kvality básně) 2.* (závěrečná pocta Kapitánovi) 3.* (výborný výkon Robina Williamse). Nic dalšího mne nezaujalo, neboť děj je křišťálově předvídatelný a jako poezijní barbar jsem se některými pasážemi musel zarputile pronudit. (26.05.2010)

Chlapecká akademie je místo plné chytrých lidí, vířících se vědomostí a také disciplíny. Podzimní, čisté a nezkažené prostředí se zdá takřka idylické, jenže vše k sobě potřebuje protipól, jinak bude narušena harmonie. Brzy se ukáže, že právě přemnoho disciplíny plodí roboty, s čímž se lidská nátura jen tak nespokojí a bohužel oběti se najdou zrovna mezi těmi, kdo si to nejméně zaslouží... Moc pěkný, kultivovaný a morální film. 8/10 (27.09.2014)

Co tím chtěl básník říci třído?-- Ehm, že mu to pálilo?.. Má nejdementnější odpověď za kterou se budu stydět ještě šest stop pod zemí. Básníky obdivuju opravdu moc, protože vyjádřit své pocity slovem, větou či rýmem, je práce těžká, ale pro básníka určitě opěvovaná. Společnost mrtvých básníků patří mezi ty druhy filmů, kdy byste se nejraději zavrtali do peřin s knížkou od Arthura Rimbauda a četli a četli až do bezvědomí. Peter Weir uchopil scénář pevně pod svá křídla a z herců vydoloval maximum, takže o špatné odvedené výkony nezavadíte. Čas probuzení byla podle mě nejlepší role Robina Williamse. Ano výstřední John Keating je famózně zahraný, ale jsem přesvědčen že jako doktor Malcolm Sayer byl přeci jen více hlubší a zajímavější tvor. Carpe Diem..až na věky chlapče, až na věky. (02.01.2008)

Mezi nejsilnější momenty v průběhu jinak až moc poklidně plynoucího snímku patří bezesporu ony neobyčejné hodiny vyučování, vedené Robinem Williamsem. Tyto filmové okamžiky jsou zcela jedinečné a cítil jsem se u nich nadmíru spokojený, schopný docenit bezvadný příběh a perfektní režii. Další příběhy školáků sice neměly takovou sílu udržet moji pusu zavřenou od zívání (plejáda mladých herců potěší nejedno zkušené filmové oko), ale i tak je Společnost mrtvých básníků na první pohled profesionálním a lze říci i důležitým kusem americké kinematografie. Obří zásluhu na tom má zejména posledních dvacet minut, a závěrečná scéna samotná. To slzičky jen tekly. (30.12.2009)

Netušil jsem, že by mne mohl ještě nějaký film zaujmout natolik, že bych ho ihned po zhlédnutí začal shánět na domácím nosiči. Ale Společnost mrtvých básníků je přesně ten film, který mne uhranul. Musím se přiznat, že jsem o něm dosud (do 1. ledna 2008) vůbec nevěděl a šel nějak mimo mne. Prostě jsem vůbec nezaregistroval, že nějaký takový film existuje. Ale když jsem ho zahlédl v TV programu, tak mi má zvědavost nedala. A nebyl jsem zklamán. Naopak. Byl jsem absolutně nadšený tak, jako už dlouho ne! Tohle je bravurní film, jeden z těch nejlepších, které jsem kdy viděl. Nejen, že je zde k vidění grandiózní herecký výkon Robina Williamse, ale navíc zde excelují i všichni herci hrající studenty. Tohle je prostě jeden úžasný zážitek, jedna dlouhá jízda, která člověku zůstane natrvalo v paměti. Opravdu se jedná o jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl, a proto dávám pět hvězdiček. Absolutně vydařený film, který zasluhuje jen samé superlativy. Tak já vidím toto dílko Petera Weira... (03.01.2008)