Spolok mŕtvych básnikov

Príjemne plynúca komorná dráma zo školského prostredia, kde bol pozitívny prístup k vzdelaniu tou najlepšou možnou alternatívou do života. Robin Williams je prototyp spontánneho a dobrosrdečného učiteľa, po akom neraz celé generácie túžia a predsa jeho svojské metódy výučby, schopné vyvolať u žiakov úprimný obdiv k sentimentálnym básnikom, sa neprávom stávajú tŕňom v oku mnohých neprajníkov. Záverečná scéna ma donútila pridať piatu hviezdu a povzdychnúť si nad nevyhnutnými, no predsa bolestnými tragédiami. (24.07.2010)

Co je Společnost mrtvých básníků ? Pánové, umíte mlčet ?..... Jestli si vás R.Williams nezíská tímto filmem, tak již nikdy ! TRADICE TVRDÉHO ŠKOLSTVÍ versus SAMOSTATNÉ MYŠLENÍ.… Při jeho hodinách mě bylo tak krásně blaženě na duši. VZPOURA PROTI NALINKOVANÉMU ŽIVOTU zahalená do zdánlivě maličkých revolt, které zde mají příchuť ,,zakázaného ovoce". E.Hawke, jehož výkon lze směle srovnávat s Williamsovým. Snad proto se daří probudit ten klukovský zápal pro věc nejen ve studentech, ale i ve mne. NECHAT SLOVA KYNOUT JAKO MED, ŽENY OMDLÉVAJÍ.... A NAKONEC SPASENÍ. SPASENÍ SAMA SEBE.... Děkuji chlapci, děkuji Weire, děkuji Robine... Nechtěl bych ZJISTIT, AŽ BUDU UMÍRAT, ŽE JSEM VLASTNĚ NEŽIL !! (06.01.2008)

Peter Weir natočil překrekrásný poetický snímek o učiteli, který své žáky učí literaturu hodně nezvyklým způsobem. Robin Williams zahrál laskavého učitele velmi věrohodně a nominace na Oscara to jen potvrzuje. Ethan Hawk se hned svým druhým filmem dostal do podvědomí publika a otevřel si tak cestu k dalším filmům. Bohužel plné hodnocení mi brání dát nevyrovnané tempo děje i když konec musí dostat snad každého...... (02.01.2008)

Mezi nejsilnější momenty v průběhu jinak až moc poklidně plynoucího snímku patří bezesporu ony neobyčejné hodiny vyučování, vedené Robinem Williamsem. Tyto filmové okamžiky jsou zcela jedinečné a cítil jsem se u nich nadmíru spokojený, schopný docenit bezvadný příběh a perfektní režii. Další příběhy školáků sice neměly takovou sílu udržet moji pusu zavřenou od zívání (plejáda mladých herců potěší nejedno zkušené filmové oko), ale i tak je Společnost mrtvých básníků na první pohled profesionálním a lze říci i důležitým kusem americké kinematografie. Obří zásluhu na tom má zejména posledních dvacet minut, a závěrečná scéna samotná. To slzičky jen tekly. (30.12.2009)

Carpe diem! Některé filmy je dobré si jednou za pár let připomenou... a znovu podle nich začít žít. Víc než jenom Přelet nad kukaččím hnízdem pro teenagery. Plnohodnotný autorský počin Petera Weira, který zde opět (jako v Pikniku na Hanging Rock) proniká do světa uzavřené, přísnými pravidly sešněrované společnosti, a zkoumá, k čemu dojde po překročení neviditelných hranic racionálna. Scény nočních výprav do tajuplné přírody, během nichž se recitace vznešených veršů spontánně prolíná se sestupem k divošským pudům uvnitř člověka, jsou stejně magické jako v Pikniku. Jenom civilizační nadstavba kolem nich je tentokrát důmyslněji vystavěná a promyšleněji nasnímána (symetrické kompozice scén ve velké hale, přechod od teplých k chladným barvám, točení se ve víru básnické inspirace, význam každé výměny pohledu mezi učitelem a žákem). Robin Williams hraje učitele, kterého většina z nás nikdy neměla a mít nebude, ale pro radu si za ním díky Weirovu nestárnoucímu filmu můžeme zajít kdykoli. 90% Zajímavé komentáře: Marigold, Dale, Aidan, Cimr, cure (04.04.2009)