Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

V roce 1920 byli italští emigranti v USA, anarchisté Niccola Sacco a Bartolomeo Vanzetti, neprávem obviněni z loupeže a vraždy a odsouzeni k smrti. Skutečným důvodem k jejich odsouzení však byly jejich politické názory. Italské dokumentární drama pojednává o jednom z nejhanebnějších a nejpokrytečtějších rozsudků v historii lidstva. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (43)

sportovec 

všetky recenzie používateľa

Vynikající filmové dílo důkladnou rekonstrukcí pozadí jednoho z nejskandálnějších procesů americké historie, které se staly historickými předchůdci neblaze proslulého maccarthysmu, přibližuje vzrušenou atmosféru historických nenapodobitelných dynamických šedesátých let (jen mimochodem se ve filmu mihne jméno socialistického amerického prezidentského kandidáta Eugena Debbse odsouzeného ve stejné době pro své antimilitaristické postoje k deseti letům vězení). Bylo by potřeba zpracovat historický doslov, který by na základě rozboru dochovaných pramenů přesně doložil anatomii hrůznosti této skandální justiční dvojvraždy. Působivé střídání černobílých a barevných scén s dobovými dokumentárními filmovými reportážemi dále zesiluje přesvědčivost i věrohodnost filmu; hlas Joan Baezové, této zpívající osobnosti-symbolu americké demokratické levice, je dalším důkazem nápaditého uměleckého potenciálu tvůrců filmu. Italoameričtí dělníci se obludnou zvůlí americké justice stali nadčasovým symbolem právě tak jako o čtyři desetiletí později jejich vzdálený jazykový příbuzný Ernesto Che Guevara. Vedle skvělých hereckých výkonů Cyrila Kusacka (prokurátor Katzmann), Ricarda Cucciolly (Nicola Sacco) zaujme Gian Maria Volonté jako Vanzetti skvělým závěrečným vystoupením u soudu. To, že sympatie tvůrců jsou nepokrytě na straně nevinných socialistů, je pochopitelné; čtvrtým rokem probíhala krvavá nesmyslná americko-vietnamská válka, stále přetrvávala vzrušená atmosféra osmašedesátého roku a přežíval dobový sen o spravedlivější společnosti mj. romantické opozice také květinových lidí. Fakta, uvedená ve filmu, jsou stejně nedvojsmyslná jako fakt rehabilitace obou nadčasových hrdinů k padesátiletí jejich zavraždění americkou justicí; jeho hlavním aktérem se stal tehdejší guvernér státu Massachuchetts Řekoameričan Michael Dukakis, poražený o jedenáct let později jako kandidát Demokratické strany v prezidentských volbách otcem končícího současného amerického prezidenta George Bushe juniora. Objektivnost filmu tak byla potvrzena i oficiálním aktem místa, které v r. 1927 v rozhodujícím okamžiku naopak právně i mravně selhalo. ()

honajz 

všetky recenzie používateľa

Dobře zahrané, skvělá Morriconeho hudba (jen u písničky se vykrádá), ale jinak je až moc znát, že tvůrci fandili levicovému marxistickému hnutí a tedy i obžalovaným. Takže na jedné straně zobrazují předpojatost tehdejší poroty v době protikomunistické hysterie, na druhou sami předpojatě ukazují komunistický odboj jako tu jedinou správnou věc proti nenasytným korporacím a úplatné církvi. Navíc na dvě hodiny soudního a posléze stále více politického dramatu je materiálu málo, takže se to časem vleče ke známému konci. Btw, chvíli mi trvalo, než jsem Volontého poznal. :-) A Cucciolla mi strašně připomíná jednoho amerického komika. ()

Reklama

Goldbeater 

všetky recenzie používateľa

Snímek, který vám sebere i poslední zbytky iluzí o nestrannosti a funkčnosti jakéhokoliv justičního systému, zvláště toho v „zemi svobody a demokracie“. Výrazně dokumentárně stylizované drama používá chladný a věcný přístup k událostem okolo vykonstruovaného soudního procesu s italskými imigranty Niccolou Saccem a Bartolomeo Vanzettim. Chvílemi mi to přišlo možná až moc chladné, což byla ale vzhledem k těžké látce a nekompromisnímu vývoji událostí okolo obou hlavních hrdinů možná nejvhodnější volba. Překvapil zejména Gian Maria Volonté (známý zejména rolemi špinavců ze spaghetti westernů) svým důstojně odevzdaným výkonem v roli politického radikála, s jehož názory nemusíte vůbec souhlasit, přesto vás jeho bezelstná odevzdanost vyšší věci naprosto dojme. ()

*CARNIFEX* 

všetky recenzie používateľa

Spravodlivosť po americky. Výborný film zo súdnej siene o dvoch krivo obvinených mužoch, ktorí sú odsúdený na trest smrti pre niečo, čo nespáchali len preto, lebo sú prívržencami iného politického smeru. Samotný snímok som trošku podcenil, no musím priznať, že podaktoré výmeny názorov či monológy na súde, sú naozaj výborné! Pointa tohto príbehu podľa skutočnosti však spočíva v odkaze na 20 roky v USA, kedy robotníci znamenali “NIČ”, pričom tí, čo riadili spoločnosť, sa majetkovo čoraz viac vzďaľovali strednej vrstve. Veľmi spokojný. ()

curunir 

všetky recenzie používateľa

Z tunajšieho pomerne slabého ohodnotenia som čakal horší či menej stráviteľný film, čo sa napokon vlastne ani nedostavilo. Samozrejme o žiaden prevratný opus sa nejedná, ale skoro ako učebnicové podanie súdného procesu je vcelku vydarený. Samotné herecké výkony nie sú obzvlášť oslnivé, pre mňa osobne bolo zaujímavým vidieť herca Giana Mariu Volonté v kladnej úlohe , ktorý je známejší postavami banditov z Leoneho spaghetti westernov. Z iných hercov potom stojí ešte za pozornosť Milo O´Shea ako obhajca dvoch odsudených Moore. Čo však filmu skôr škodí je vykreslenie hlavných postáv, ktorým už pred cestou do lepšieho sveta chýbala iba svätožiara, pričom počas celého filmu sú ukázaní len ako nevinne trpiaci bez toho aby bol podležený nejaký skutočný dôkaz o ich nevine. Záver je tak uplakaný a slúži ako oslava nespravodlivo trestaných. Hudba Ennia Morricone tu síce nedostáva až toľko priestoru, keď sa však dostane ku slovu stojí zato (zvlášť potom titulná pieseň The Ballad of Sacco and Vanzetti je vydarená) a film som si kúpil z väčšej časti práve pre ňu (okrem toho že v Lacných knihách je ho dostať za naozaj dobrú cenu) a tiež sa jedná o snímku, ktoré sa dnes do televízií dostávajú veľmi okrajovo. 3.5* ()

Galéria (52)

Zaujímavosti (2)

  • Vokály k hudbě poskytla zpěvačka Joan Baez. Ze soundtracku pochází také píseň „Here's to You“, kterou Morricone napsal spolu s Baez. A ikdyž jde o pouhé čtyři řádky textu, které se dokola opakují, stala se píseň v 70. letech symbolem boje hnutí za lidská práva. (Mirokukii)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené