Rozprávka o putovaní

Tohle má k pohádce daleko. Kromě draka/nedraka a Májovy schopnosti vycítit (a později přitáhnout) zlato zde není prakticky nic "nadpřirozeného". A i tenhle "čuch na prachy" lze považovat za jistou parafrázi. O to víc nutno zdůraznit žánry takříkajíc v druhém sledu: sociální drama, historická freska, postapo survival, psychologické podobenství. Vše s hmatatelným ruským rukopisem. Hloubku bezradnosti a beznaděje ze ztráty smyslu života po shledání sourozenců dokáže svou působivostí přebít jen morová epidemie. Hutné, působivé, strašidelné... Ke komentáři gudaulina nutno podotknout, že i Marta zestárne, jen to na ní není tak patrné. (26.10.2017)

Moc pěkný příběh, na který bych však děti koukat nenechala, především kvůli úmrtí jedné z postav a hororovému zobrazení moru. Pro dospělého však Pohádka o putování (tento název mi opravdu přijde hodně zcestný - vzhledem k tomu, že se jedná spíše o fantasy příběh) může představovat příjemně strávených 100 minut, obzvlášť díky zajímavým myšlenkám (nejvíce si mě získalo Orlandovo přirovnání lidského těla k planetě). Závěrečná scéna je sice poněkud nečekaná, její skvělý hudební doprovod z ní ovšem pro mě vytvořil silný emocionální zážitek. (30.09.2014)

Možná křivdím srovnatelnému Rážovu "Poslední propadne peklu", kterému jsem dal o hvězdičku míň, ač v některých ohledech jde o lepší film, ale tady je přinejmenším lépe vybalancováno pro děti - ne tak docela pro děti - pro dospělé a vůbec celý tvar je konzistentnější. Orlandův sovětský rádobyfilosofický vědecký materialismus mi dost lezl na nervy, ale oni tu velkolepou pozemskou všelidskost Rusáci prostě umějí a koho finální scéna nechytne za srdce, ten ho nemá, přestože jde jenom o konstrukci letadla (prostě Rusáci). Zkažený bráška je krásný jak Caligula a postava Marty je nádherná od začátku do konce. I dnes mimořádně aktuální (a divím se, že tehdy nezakázaná) je "těžba ohně" z útrob draka - země. (28.05.2018)

Pohádka, která nepředpokládá, že je divák - dítě naprosto retardovaný idiot. Zápletka se ztrátou sourozence, přes svou tragičnost, měla humorný rozměr, ten Děda Mráz, který vyskočil z krbu, byl opravdu nečekaný. Velká, hluboká a přesto humor nepostrádající poklona mistru Leonardovi v postavě Orlanda je něco, co člověk musí ocenit v každém věku. Jako dítě ty nápady a schopnost zásadní objevy podat srozumitelně, jako dospělý i tu nenásilnou formu učení. Ano, morová bába a drak byli děsiví. Není toho v životě dost děsivého? Mají se dětem ukazovat v pohádkách jenom chichotající se víly, čarodějnice buď hodné nebo neschopné a roztržití čerti? Navíc, pohádka není svým původem dětský žánr. A děti jsou malí lidé, být dítě neznamená být naprostý blbec. Poselství příběhů člověk, i malý člověk, intuitivně chápe, i když to nedokáže přetlumočit do slov. Pokud tedy se k němu soustavně jako k blbci nepřistupuje a jakákoliv intuice se v robátku neubije. Potom ovšem pozdě plakat, když dítka ten neskutečně dojemný a symbolický závěr nepochopí. (07.08.2011)

Název by se měl změnit na Horor o putování, neboť větší tragédii, byť s relativně dobrým koncem, jsem snad ještě neviděl. Upřímně, určitě se nepovažuju za příznivce našeho pana prezidenta, ale po zhlédnutí tohoto díla mu musím dát za pravdu, co se týče sankcí proti Rusku. Neboť národ vyrostlý na podobných pohádkách se určitě nezlomí kvůli nedostatku plesnivého sýra z Madety nebo paštik z Hamé. Možná ho to naopak zocelí, když jeho zdraví nebude podkopáváno podobnými jedovatinami. PS: Mnoho komentátorů tady si brousí svůj parůžek ostrovtipu na tom, že zatímco tu dívku hrála pořád stejná herečka, kluk nám v průběhu filmu vyrostl. Já bych si dovolil upozornit, že Taťjaně bylo v době natáčení 25 let, to jako měla být vystřídána za nějakou třicítku až čtyřicítku? PS II.: Zaujalo mě, jak má Děda Mráz stejný obleček i stejné zvyky jako Santa. Mnozí by řekli, že se Rusové opičili, nicméně je to přesně naopak. Kde jinde by mohl vzniknout zvyk lézt do domů komínem, než v zemi nespočetných zemljanek, kde se každá delší cesta mění v řadu neplánovaných návštěv? Mimochodem, na vynálezu zemljanky je také vidět, jaký pokrok lidstvo vykonalo na cestě od pravěkých lovců. Neboť ti když vykopali jámy, museli zvířata do nich chycená zabít, přenést jinam a tam upéct. Rusovi stačí napíchnout do komína rožeň a jen chvíli čekat. (31.12.2014)