Moskva-Kassiopeia

Mám rád tyhle naivně vypadající sci-fi. Čím podivnější svět a zvláštnější design, tím lépe. Tohle mi trochu připomnělo dětskou verzi Lemových povídek o kontaktu mezi dvěma civilizacemi. Film je totiž překvapivě myšlenkově hluboký, až se divím, že ho sovětská cenzura umožnila natočit. Idea lidí bojujících proti zotročujícímu systému snažícímu se potlačit svobodné myšlení a vnutit všem stejné pocity umělého štěstí, je na svou dobu hodně odvážná. A aktuální i dneska, po téměř čtyřiceti letech. Zaujal mě výkon dětských herců, který snese nejpřísnější měřítka. Nikdo nepřehrává a všichni působí maximálně přirozeně, jakkoliv se pohybují v nezvyklém prostředí. Čtyři hvězdičky jsou možná až příliš benevolentní hodnocení, zvlášť když film srovnám třeba se Zakázanou Planetou, ale opravdu jsem se celou dobu dobře bavil. (02.12.2012)

Já já já já dám nejmíň tři hvězdy!!! Protože jsem na tom byl v takovém strašně mrňavém kině se školní družinou někdy v první třídě na základce asi ještě před revolucí a bylo to moje první kino v životě. Sice si vůbec nepamatuju o čem to bylo, jen pár nevypovídajících záblesků, ale zůstal mi pocit, že se mi to tenkrát straaaaaašně líbilo :D (27.08.2015)

I když odhlédnu od tehdejší ideologie, kdy stateční sovětští pionýři byli nejchytřejší na celém světě a možná v celém vesmíru, a před odletem do vesmíru chodili salutovat ke Kremlu, tak film pohromadě moc nedrží. Snaží se být současně dramatický i vtipný, a nejde mu to ani v jednom. U těch rádoby vtipných scén (pád do vany, lepidlo, běhání po chodbách, krysa) se člověk cítil leda tak trapně. Dospělí i děti se chovají zvláštně, zkratkovitě, a stejně tak skoky v ději jsou hodně na budku - jednu chvíli má kluk vědeckou přednášku, druhou zkoumá, kdo mu poslal psaníčko, a pak jde rovnou řídit raketu a vybírat posádku, přičemž mu dospělí jen salutují. Jedinou vtipnou postavou je zde Innokentij Smoktunovskij. ale žel nemá moc prostoru se projevit. Navíc ty chyby - řekněte mi, když děcka proletí nějakou časoprostorovou anomálií a na Zemi uběhne 40 let, tak si asi nebudou s lidmi na Zemi povídat v reálném čase, že? A navíc děcka nedají najevo jedinou emoci, brr. Chvílemi mi to celé připomínalo seriál o Láďovi Smolíkovi, tam šlo taky všechno. Dokonce i hudba to jednu chvíli připomíná. Tož uvidíme, co druhý film. (18.03.2019)

WTF film pro pionýry, a tím nemyslím průkopníky a objevitele, ale socialistickou mládež (její podmnožinu bez mozku). Příběh je o ničem, postavy hůř napsány být nemohly, vztahy mezi nimi nefungují a neschopnost tvůrců zhmotňuje vševěd pozorující a usměrňující děj pomocí deus ex machina. Celé to působí jako přetaženej úvod k pokračování Cesta vesmírem. (26.05.2012)

Jako dítě mě tento film minul (nebo si ho vůbec nepamatuju), takže hodnotím až z dnešního "dospěláckého" odstupu. Přesto, že spousta filmů pro děti je koukatelná i v pozdějším věku, u tohoto filmu to moc neplatí. Z filmu čiší nuda, a i přes svých 80 minut je dlouhý až až. A nemůže za to stáří filmu. Děj je celkem jednoduchý: skupina pionýrů se připravuje na cestu raketou k Alfa Centauri a v druhé půlce filmu pak sledujeme jejich let, do toho jim občas kecá a zasahuje podivná postava Inspektora orbitálních okruhů (Innokentij Smoktunovskij), která do celého filmu moc nezapadá a spíš ruší. Naopak potěší vcelku zajímavá a solidní výprava, triky taky ujdou a z filmu ani příliš nečiší socialistická nóta. Film je vlastně prvním dílem - druhá část byla v ČSSR uváděna pod názvem Cesta vesmírem. (27.11.2009)