Sobota

Prý ,,společenská komedie", distributor ten film očividně ale vůbec neviděl, jelikož jinak by nemohl psát takovéto bludy, vždyť se jedná o čistokrevné drama a k smíchu je pouze onen distribuční text. Musím přiznat, že nemám příliš v oblibě tuhle kašírovanou poetiku prvorepublikových umělých filmových světů (byť Sobota vznikla až v období protektorátu, ale k zlatým časům předválečné kinematografie se nepokrytě hlásí), všechny postavy se chovají a jednají naprosto nepřirozeně, celý příběh šustí papírem a nepodlehne-li divák kouzlu nostalgie, uvidí jen zbytnělý marasmus současné české kinematografie plné vztahových seriálů a smířlivých tragikomedií. Sobota je naprostým vrcholem pokryteckého vidění světa, továrník Oldřicha Nového je tu stylizován do role romantického svůdníka, přičemž se tak nějak spiklenecky tutlá, že vězí až po krk v morální žumpě, květinářka Hany Vítové je zase vykreslena barvami mýdlové opery, přitom její jednání je až černobíle prosté, když je schopna odejít od svého muže bez rozloučení a za tepla se stěhuje do luxusního bytu svého nového amanta. Fakt, že čerstvý čtyřicátník vypadá v podání Oldřicha Nového jako usedlý šedesátník nemá asi ani cenu připomínat, to byl v dané době prostě takový standard... (12.09.2012)

Další svůdnický film Nového. Tentokrát bohužel s menší dávkou elegance v porovnání s Kristiánem. Ovšem i tentokrát se projevil jako mistr svého "řemesla" a metal jednu větu za druhou, až jeho cíle padly na kolena a toužily po něm. Herecké obsazení je jedno z nejlepších, prostě dvojice Mandlová Vítová doplněná o Nového, to je prostě to nej. (10.12.2011)

Jedná se o takový průměrný romantický snímek protektorátních let, ale za shlédnutí určitě stojí, už jenom kvůli perfektnímu výkonu herců jako Nový, Štěpničková a především Mandlová, která se tímto filmem rozloučila s hereckou kariérou v Československu (tehdy vlastně Protektorátu). Následovalo už pouze pár menších rolí v britských filmech a seriálech, ale nebylo to nic světoborného. Přesto si troufám říct, že Adina byla naši největší hvězdou minimálně protektorátních let. Žádná jiná žena před ní (a vůbec už ne po ní) neuměla být tak elegantní, nádherná, šarmantní a důstojná jako právě Mandlová, v tomto filmu už zralá žena. Kdo ví, kam až by to dotáhla, kdyby mohla ještě dále filmovat (jenže možná i tak je to dobré, vidět Adinu v budovatelských filmech by bylo pod její i diváckou důstojnost). Takže film za tři hvězdičky, ale z čistě osobních důvodů musím jednu přidat, nezlobte se na mě. (23.05.2010)

Ale ale? Že by i za slavné éry našich dědečků měli lidé v manželství problémy? Takových filmů moc není, natož aby tak naplno rozkrýval nitra žen týraných pobytem v domácnosti. Na tehdejší dobu nezvyklý snímek, který se nebojí vyslat nešťastnou manželku (Vítová) do spárů chlípného hnusníka (Nový). Nejde zde snad ani tak o děj, ten je snadno předvídatelný, ale spíše o spoustu velmi povedených samostatných scén (Nový-Mandlová). Ty dělají film chytrým, zajímavým a vtipným zároveň. Adina Mandlová a Oldřich Nový hrají své mistrovské party, na nich vše stojí, jimi film žije, nepostrádá napětí a svěžest. Přestože schéma příběhu a zejména postav není nijak originální, spíše banální, tvůrci díky hercům a nadšení pro věc dokázali z tématu vyždímat téměř maximum. 90% (10% za za výkon Mandlové, který jsem si fakt užil...). (11.06.2011)

Dost vtipná podívaná, pokud si dokážete udržet odstup od postav a jejich slabostí (v takovém případě bude jistě nejsympatičtější postavou osamělý slaďák Oldřich Nový, jehož smích jej brzy prozradí). Ironický odstup usnadňuje nám již vzdálená doba a její společenské a konverzační zvyklosti, a naopak reálnost mnohých situací a rozhovorů, jež vás možná k odstupu přímo donutí. Poněkud smutnější ve chvíli, kdy si uvědomíte, že v životě si odstup udržet nelze. Rozhodně je to jeden z nejpozoruhodnějších starších českých filmů, jaké jsem zatím viděl. 8/10 (30.12.2006)