Sobota

Prý ,,společenská komedie", distributor ten film očividně ale vůbec neviděl, jelikož jinak by nemohl psát takovéto bludy, vždyť se jedná o čistokrevné drama a k smíchu je pouze onen distribuční text. Musím přiznat, že nemám příliš v oblibě tuhle kašírovanou poetiku prvorepublikových umělých filmových světů (byť Sobota vznikla až v období protektorátu, ale k zlatým časům předválečné kinematografie se nepokrytě hlásí), všechny postavy se chovají a jednají naprosto nepřirozeně, celý příběh šustí papírem a nepodlehne-li divák kouzlu nostalgie, uvidí jen zbytnělý marasmus současné české kinematografie plné vztahových seriálů a smířlivých tragikomedií. Sobota je naprostým vrcholem pokryteckého vidění světa, továrník Oldřicha Nového je tu stylizován do role romantického svůdníka, přičemž se tak nějak spiklenecky tutlá, že vězí až po krk v morální žumpě, květinářka Hany Vítové je zase vykreslena barvami mýdlové opery, přitom její jednání je až černobíle prosté, když je schopna odejít od svého muže bez rozloučení a za tepla se stěhuje do luxusního bytu svého nového amanta. Fakt, že čerstvý čtyřicátník vypadá v podání Oldřicha Nového jako usedlý šedesátník nemá asi ani cenu připomínat, to byl v dané době prostě takový standard... (12.09.2012)

Pánovi továrnikovi Richardovi stojí nevera aj za 120 bielych ruží. Starosvetské komplimenty sú od Nového ako vždy očarujúce a zamotané situácie sú dotiahnuté až do úplného konca. Či už je to v dobre zariadenom hniezdočku lásky, od ktorého má skoro každý kľúč, alebo priamo doma s jeho manželkou. Len príbeh od polovice stráca dych a je dotvorený akoby na kolene, ale aspoň sa všetko skončí úspešne a k spokojnosti všetkých zúčastnených. (25.01.2014)

Jestli opravdu žijí ženy, které svým milovaným mužům tolerují nevěry a místo hysterických výčitek s pomstou v očích ještě láskyplně, s úsměvem odpouštějí a snaží se jim to diplomaticky ukázat, aby oni záletníci sami sebe chytli za nos a zastyděli se nad svým jednáním ... tyto ženy mají můj bezmezný obdiv. Já sama nevím jak bych se zachovala, ale na takovou vysokou diplomacii asi nemám. Určitě bych nebyla klidná jak želva. (26.01.2014)

Moje slabost pro starší československé kousky opětovně potvrzena, romance i drama ve vyváženém stylu, i když musím zcela otevřeně přiznat, že jsem se nejen bavila, ale i nasmála dosyta.. Oldřich Nový ze sebe sype hlášky, kterým odolat neumím.. Adina Mandlová v roli taktizující manželky báječná, Hana Vítová jako naivní bramborka lehce uvěřitelná, no a pánové Ladislav Boháč a František Hanus nezklamali ani tentokrát, radost pohledět.. Celkové vyznění snímku považuji za naprosto dokonalé, proto odpouštím vše, co by se dalo vytknout.. (25.04.2021)

Jedná se o takový průměrný romantický snímek protektorátních let, ale za shlédnutí určitě stojí, už jenom kvůli perfektnímu výkonu herců jako Nový, Štěpničková a především Mandlová, která se tímto filmem rozloučila s hereckou kariérou v Československu (tehdy vlastně Protektorátu). Následovalo už pouze pár menších rolí v britských filmech a seriálech, ale nebylo to nic světoborného. Přesto si troufám říct, že Adina byla naši největší hvězdou minimálně protektorátních let. Žádná jiná žena před ní (a vůbec už ne po ní) neuměla být tak elegantní, nádherná, šarmantní a důstojná jako právě Mandlová, v tomto filmu už zralá žena. Kdo ví, kam až by to dotáhla, kdyby mohla ještě dále filmovat (jenže možná i tak je to dobré, vidět Adinu v budovatelských filmech by bylo pod její i diváckou důstojnost). Takže film za tři hvězdičky, ale z čistě osobních důvodů musím jednu přidat, nezlobte se na mě. (23.05.2010)