Meč Osudu

Barevně vyvážené scény zachycující bojovníky (a bojovnice) nesoucí v očích smrt (svoji i cizí) podbarvené osudovou hudbou přímo odkazují na "balety smrti" Sergia Leoneho. Scénář využívá východní dualistické filosofie (mužský a ženský princip), která však tentokrát ve své jednotě pomáhá naplnit řetěz viny a násilí. Poselství filmu je vlastně ve shodě s Platónovou filosofií - trénovaný šermíř (bojovník) se stává moudrým teprve tehdy, až dokáže rozlišit dobro a zlo a přestane se hnát za vidinou slávy a zisku. Bez duchovní složky se veškeré bojové umění stává nebezpečným - jak pro šermíře samého, tak pro okolí. (13.07.2010)

Sympatický wuxia příběh, kde téměř všichni zemřou. Pěkná barvotisková kamera snímá ze všech možných úhlů příběh šermíře Li, který se chce proslavit tím, že vyzve na souboj nejlepšího z těch, co vládnou mečem. Netuší, jak je sláva pomíjivá a kolik ho bude stát. Na těchhle filmech jsou nejlepší souboje, kdy se létá vzduchem, proniká se stěnami, létá i vše okolo a k tomu stříká krev. Pravda, zde sice krve tolik není, ale dojde nejen na létající hlavu. Samozřejmě finální souboj je nejlepší, škoda, že závěr zůstal jen v náznaku a rychlém střihu. I tak se jedná o vcelku povedený kousek plný nenaplněné lásky, zrady, intrik a smrti. Snad jen dcera bojovníka byla tak neskutečně protivná, že by bývala zasloužila jinačí osud, ale nechť. (27.09.2021)

Už jsem viděl hodně mečů, ale tenhle je opravdu jedinečný. Byl ukován rukou člověka plného nejtemnější zášti a hlavně nenávisti..... Bláznivej smích, létání, svištění (všeho), šermování ve vzduchu. To jsou starý dobrý wuxia (já klidně napíšu kung-fu) filmy. Tarantino by měl radost, protože je tu vše co s úspěchem používá, aby ve tváři (nejen) svých fanatických stoupenců vyloudil nadšení. Osamělý bojovník, prostinké (a přesto komplikované) vztahy, zrada, láska a touha po meči. Vlastně je tu vše, co tenkrát budilo nadšení. TENKRÁT! A teď? V podstatě o nic nejde. Ani o ten meč! Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Myslím, že vidět letět jako MIG 21 chlápka s mečem je vrcholem umění. 2.) Jsem milovníkem starých filmů s bojovým uměním. 3.) Osud je prostě osud. Nikdo před ním neuteče. 4.) Jsem brusič mečů. PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ne (05.08.2010)

Touha stát se tím nejlepším, jenž jde až za hrob, není v čínských bojových filmech ničím novým. Vážně laděné wuxia ve vcelku melodramatickém duchu, lehce přizdobené tklivou romantickou linkou, takový je Meč osudu.  Příjemným bonusem je pro nežánrového diváka absence pokusů o pitvořivý humor a zvládnutá dramaturgie, kde  jednoduchý příběh o prokletém meči dává smysl. Tedy i žánrem nepolíbený divák vcelku v klidu může dokoukat.  Šermířské souboje pak  rezignují na realističnost a tak nás čeká spousta létání, břinkotu mečů,  výpadů, seků a bodnutí s nádhernou choreografií. Nechybí ani krev. Závěrečný duel je pak tím nejlepším, tedy vše je jak má být. Čtyři smrtící švihnutí ze stínu... (24.02.2023)

Temne, az noirove wu-xia, podmazane smutnou-melancholickou hudbou. Kazdy, kto ma rad pribehy o osamelych sermiaroch, bude urcite poteseny. Intrigy, tragedie, tuzba po moci a jeden zakliaty mec, nosiaci v sebe zlo a zahubu. Viac ako na akciu je film zamerany na opis jedotlivych charakterov - poprednych sermiarov - a ich tragicke osudy, kde slava prinasa nie stastie, ale len utrpenie. Akcia/choreografia je vinikajuca - hlavne posledny suboj (ako aj cele vyvrcholenie filmu) je pastva pre oci. (8.5/10) (05.04.2008)