Matrix Reloaded

Ve své době jsem ten film hrubě nedocenil, či spíše přecenil. Hledal jsem za ním víc než jen dokonalou pokulturní encyklopedii, obžerně zahlcenou významy a inspiracemi, narcistně zahleděnou do své vizuální krásy. To byla chyba. Matrix Reloaded si lze užít jen pokud ho akceptujete v téhle lehce namachrované a přitom dětsky upřímné poloze. Po letech jsem viděl film, který jakoby v sobě obsáhl všechnu krásu (narativní, myšlenkovou, vizuální) všech velkolepých epických děl fantastiky. Je to skutečná imaginativní nálož, nespoutaná jakoukoli sebekritikou, vedená jen láskou k popkultuře jako celku a také výtečným nápadem, který z jedničky dělá pohádkové omalovánky. Realoded je odrostlejší, ale o nic méně stimulující zážitek. To, co bylo pro generace předchozí zakódováno ve Star Wars, nabízejí Wachovští ve filmové řeči nového tisíciletí. Upřímně lituji těch, kteří to nedocení – slastně spiklenecký pocit člověka, který se v nazelenalém světě cítí jako doma. (25.01.2004)

"Tvůj život je součtem zbytků rovnice vzniklé při programování Matrixu." Tak tohle naprosto všechno vysvětluje. Já jsem však mírně zabržděný, takže mám v chápání Matrixu stále ještě mírné mezery, ale to je jedno, protože se mi líbil sám sebe kopírující agent Smith, dvojčata, honička na dálnici, létající bitky a hlavně vizuál. Přesto jsem se v některých chvílích chtěl vymazat jako zbytečný program, protože filozofickým blábolů tam bylo až moc a technopárty v Sionu byla příšerně dlouhá. (09.12.2017)

První Matrix byl zjevením. Oslavou filmové akce. Snem, ve který všichni fanoušci žánru snad ani věřili. Vizuální poklad. Totální transfúze. Kopírovali ho jiní, kopírovali ho právě v obou pokračováních i sami bratři (dnes sestry) Wachowski. K vypiplané akci ovšem přidaly možná dospělejší a mnohovrstevnatější příběh, ale i nezáživné filosofické plácání. A že ho bylo. Tohle omámení diváka unylým chytračením prostě nefunguje. Akce až na výjimky jednoduše postrádala duši. Třeba takový souboj Nea s desítkami agentů Smithů je místy fascinující, ale nemá v rámci děje prakticky žádný smysl. Postavy předvádějí nedůvěryhodné emoce. Nemá to onu vnitřní sílu. Stěžejní postavy se na šachovnici mdle posouvají dopředu, Neo jde tam, ten ho pošle jinam, další mu zase řekne, že musí najít někoho jiného a když je někdo v úzkých, Neo využije své supermanovské létání. První třetina, kdy hodně představujeme Sión, je plná postav, které jsou nezajímavé, ději nijak nepomáhají a navíc melou (jak jinak) docela nezajímavé věci. Stříhal bych, stříhal. I výběr hudby je výrazně slabší než v jedničce. Akce obecně samozřejmě potěší. Bezmála dvacetiminutová automobilová honička nabízí dokonalou souhru choreografů a kaskadérů, radost pohledět. Hugo Weaving je znovu skvostný, naopak ústřední klaďácké trio s Keanu Reevesem v čele nijak neoslní. Víc otázek, než odpovědí. (07.09.2016)

Úplne iný film než prvý Matrix, ktorý akoby ani nenatočili Wachowski, ale skôr James Cameron v spolupráci s Paulom W.S. Andersonom. Camerona pripomína bombastická výprava v Zione, Andersona niektoré predigitalizované vizuálne efekty (Neova tvár v súboji so Smithmi je zlý vtip). Obsah nulový - tam, kde predošlé dialógy čerpali kúzlo zo zaujímavého nápadu paralelného sveta, sa tieto akurát pseudointelektuálne zahrávajú so slovíčkami. Veľmi elegantné sú pästné súboje v kombinácii s exotickým techno-soundtrackom a fantastická je celá akcia na dialnici. A potešia tiež parádne kostýmy a humorný nadhľad (Francúz Lambert Wilson a jeho vagínoskopia). Mimo to je ale The Matrix Reloaded iba syntetickou formálnou hračkou a fashion bublinou. (20.05.2003)

Jednou za čas se na Reloaded podívám, protože v sobě i po dvou dekádách sílu má, ale vždycky mu něco chybí a nikdy nedokážu přesně popsat, co to je. Možná kouzlo nového, možná určitá bezelstnost, která v prvním díle i po mnoha zhlédnutích funguje. Tady je největší problém ve spojení s temným a překombinovaným Revolutions, které s Matrixem, alespoň tak, jak ho vnímám já, má společné jen pouto hlavní dvojice a soubojovou stránku. Zůstávají nahozené a nikdy nedotažené ideje, precizní akce (často bohužel jen proto, aby nějaká akce byla přítomna), toporné dialogy, stárnoucí triky nebo přepálená a dnes už skutečně hloupá vsuvka s Merovingianem. Překvapivě i po takové době trvám na tom, co jsem o filmu řekl hned v roce 2003. Kdyby druhý a třetí díl byly jedním celkem, vynechala se přebytečná filozofie a nadměrné množství válčení se stroji, případně kdyby cesta ke zdroji dopadla tak, jak měla, mohlo jít o příběh ucelený, optimističtější a ve všech ohledech lepší. 70% (13.07.2005)