Réžia:
Otakar VávraScenár:
Otakar VávraKamera:
Jiří MacákHudba:
Otmar MáchaHrajú:
Taťjana Medvecká, Jana Hlaváčová, Martin Růžek, František Němec, Jiří Adamíra, Viktor Preiss, Oldřich Vízner, Jiří Bartoška, Radovan Lukavský, Eliška Sirová (viac)Obsahy(1)
Po biografickém Horoucím srdci z roku 1962 je Veronika již druhým filmem režiséra Otakara Vávry, jenž čerpá námětově ze života největší české spisovatelky 19. století Boženy Němcové. Proti předchozímu filmu, zachycujícímu poměrně široký obraz české vlastenecké společnosti v letech 1851-1856, je záběr Veroniky, natočené podle stejnojmenné novely Miloše V. Kratochvíla, podstatně užší a časově jej vymezuje období pouhých několika měsíců zimy 1854 a jara 1855. Jde tedy o epizodu ze života spisovatelky, literárni historií málo připomínanou, jejíž tragickou hrdinkou je mladá dívka Viktorie Paulová, vystupující ve filmu pod smyšleným jménem Veronika PavIitová. Tato vlastenka se stala nedobrovolnou konfidentkou rakouské policie a svou bezděčnou zradu Němcové a jejích přátel zaplatila životem. Na okraji v podstatě psychologického příběhu jejího utrpení zachytili autoři životní situaci Boženy Němcově v období, kdy začala psát Babičku, zejména pak její nenaplněnou lásku k mediku Hanuši Jurenkovi. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (34)
Už z názvu filmu vyplývá, že se nejedná vyloženě o životopisný film Boženy Němcové, jak je prezentován, nýbrž život Boženy Němcové je zde ukázán až v zátiší příběhu naivní mladé Veroniky (Taťjana Medvecká). O ten se opírá, jelikož život mladé Veroniky je prezentován jako stěžejní, když se stane nedobrovolnou konfidentkou rakouské policie a je obviněna z atentátu na císaře. Až po sledu událostí se díky jejímu doktorovi setká s Němcovou (Jana Hlaváčová) a my máme možnost shlédnout kousek života této spisovatelky. Podle mě je to i dobře, že je film takto koncipován. Nejedná se tak o nudný životopisný snímek, nýbrž o dramatický film z porevolučních let 19. století. Obě představitelky Veroniky i Němcové se do svých rolí vžily, stejně jako i herci v menších rolích. Kulisy a kostýmy jsou voleny vkusně, odpovídají té době a vytváří pocit autentičnosti. Pro mne je to veliké překvapení. [376. hodnocení, 24. komentář, 67%] ()
70% Nač to zastírat, drtivá většina Vávrových filmů je pro mně synonymem nekoukatelné nudy a mám tak problém přistupovat k jeho snímkům, které jsem dosud neviděl, nezaujatě. První záběry Veroniky ve mně vzbudily dojem, že to bude zase to samé, že tu zase bude jediným výrazovým prostředkem transfokátor a tak dále. Pak Medvecká poprvé uslyšela o Boženě a začala svůj obličej tvarovat do nových a nových podob. Tak mimicky zahranou postavu (místy hodně přehnaně) jsem snad ještě neviděl. A co teprve, když se poprvé setkaly tváří v tvář a panna Veronika k Božce zahořela lesbickou láskou... Pomiňme oblíbené defilé historických postav (tentokrát zastoupených hlavně J. V. Fričem, ty další jsem neznal), upozorněme na zajímavě obsazené role dětí paní Barunky, rozené Panklové (Dana Morávková a "Jiříček" Strach) a ukončeme naše rozplývání nad přerodem Veroniky - Medvedské se její osamělé horečnaté povalování na posteli podařilo svým obličejem sehrát tak, že v tu chvíli vypadala jako někdo úplně jiný. Respekt k ní a zasloužených 70% procent, i když ke konci se humorné momenty spíše vytratily (idylka s bánícím Fričem (Preiss) a Hlaváčovou vískající Bartošku přišla už na konci druhé třetiny). ()
Veronika byla naivní, dobrosrdečná a labilní dívka, která na to těžce dojela. K Boženě Němcové vzhlížela jako ke svému velkému vzoru a viděla se v ní. Obdivovala ji až přehnaným způsobem. Božena Němcová se k ní chovala laskavě a přívětivě. Na tom přece není nic nenormálního. Jana Hlaváčová mi jako Němcová perfektně sedla, avšak Taťjána Medvecká ji strčila svým umem do kapsy. ()
Cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly. Veronika se ze všech sil snaží pomoci Boženě Němcové v tíživé životní situaci. Díky tomu se zaplete s tajnou policií a má velký problém. Obyčejný film o malém člověku natočený naším režisérským velikánem. Určitě má Vávra i lepší filmy, ale svoje si odvedl i tentokrát. 75% ()
Jana Hlaváčová v roli vášnivé Němcové a Taťjana Medvecká v roli zamilované a naivní vlastenky Veroniky… Jen bych k popisu jejich příběhu nepoužíval zkratku o homosexuální a lesbické lásce – současný vynález a nálepky, které by ony dvě ženy pro pojmenování svého vztahu a sebe samých zřejmě nepotřebovaly… ()
Reklama