Osvobození Prahy

Jako studijní materiál toho,co je to komunistická propaganda , výborné, jako válečný film spíše úsměvné až trapné.Válečné scény,například umírání nebo odzbrojování, je dle dnešních měřítek spíše parodií, lidé si spíše lehají, div že si nedají pod hlavu ruku, popravení v Terezíně se kácejí trochu lépe,ale nemají na sobě viditelné po zásahu salvou ani škrábnutí...Vše řídí jen a jen Komunistická strana, když se vyvěšuje v továrně prapor,tak je rudý, kupodivu měli ve fabrice sovětskou vlajku,českou žádnou, a tak bych mohl ve výčtu hloupostí dlouho pokračovat... (11.03.2007)

Ani se nedivím, že můj oblíbený Radyo dal odpad. Hloupoučká komunistická lživá Vávrovina s Liškovou hudbou. Té se tradičně nedá nic vytknout. Herci tam nehrají, každý má jen pár minut vstupu. Jedna * za hudbu druhá za tanky svištící Prahou, na to už se prachy nikdy nedají dohromady. Smutně mě rozesmálo závěrečné zvolání: "Rudá armáda jenž nám přinesla svobodu a sovětský lid, jenž nade vše budeme milovat..." Já dodávám: přinesla, poněvadž už měla v plánu nám ji na dalších 50 let vzít, co to kecám navždy. A rád je nemám, pálit si to taky nebudu. (18.04.2012)

Na historickou věrnost ve filmech sere pes. Respektive, pokud Forman udělal v Amadeovi ze Salieriho žárlivého nedouka, tak je to režisérská licence. Pokud by sovětům u Stalingradu přišla na pomoc US Army, tak je to škvár. Vávra toho sice hodně upravil, něco vypustil a něco přehnal, ale snad kromě ignorování Vlasovců - ve filmu je suplují z prstu vycucaní partyzáni z Brdských lesů, plus mínus převyprávěl historii. Co mu ale neodpustím, je nedostatek atmosféry a celková sterilnost filmu. Vyprávění působí zmateně - zčásti protože některé události nebylo vhodné zmínit a zčásti protože příběh nemá jedinou dějovou linii. Jde spíše o soubor různých výjevů z klíčových situací, jen volně spojených motivem povstání. Zobrazované události jsou samy o sobě slušně natočené a třeba i vtahují do děje, jenže poté následuje další scéna a začíná se nanovo. První hodina je nezáživná, plná strojových hereckých výkonů a mezních událostí podaných bez prožitku, tu druhou táhnou záběry bojů a přehlídka obrněné techniky v ulicích Prahy. Už jenom pro ně stojí za to film vidět. Kde jinde totiž uvidíte T-34-85 na Staroměstském náměstí? (26.08.2016)

Jelikož tohle je jakési volné pokračování Sokolova, které považuji za mírně řečeno (nejen) historicky nepřesné a zmanipulované, platí pro něj stejná slova a hodnocení, které jsem použil u komentáře k Sokolovu. Ano, jistý zdejší kolega může namítnout, že oproti Ozerovovi je tento výjev přijatelnější, ale dle mého názoru je mnohem přijatelnější jeho pojetí, u kterého i naprostý laik vyprskne smíchy, než když historie je manipulována sice méně nápadně, ale o to více zákeřně (větší pravděpodobnost ovlivnění diváka). P.S. Co se týče srovnávání s americkými filmy - snímky jako Top Gun vnímám podobně a hodnotil bych je nejspíš stejně. (27.08.2009)

Není pravda, že jsme neuměli dělat velkofilmy. Osvobození Prahy je velkofilm jako poleno, jen bohužel vznikl v době, kde se u nás dějiny překrucovali o sto šest. Otakar Vávra tímto filmem dokončil trilogii o těžkých časech v dobách, kdy Evropu svíralo hitlerovské Německo a vzdal tak čest našim předkům v boji proti tomuto zlu. No, i když v tomto filmu vzdává čest jen a jen komunistům a osvobozující Rudé armádě. Obraz, kdy Prahu osvobozují a chtějí za ni položit život jen a jen komunisti, ostatní jsou jakože posraní až za ušima, to je na facku. Politicky se jedná o jeden velký blábol, který mi neskutečně pokazil celkový dojem, protože jako válečný film je to velmi povedené. Střety v ulicích Prahy, stavění barikád, příjezd Sovětů a jejich boje s okupanty, hroutící se situace Němců, to vše je vylíčeno skvěle a poutavě. Oťas dokonce splašil originál tanku Panzer IV, což věrohodnost ještě umocnilo. Prostě škoda první naprosto nezáživné části, jinak ale celkem dobrý. (25.08.2015)