Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, František Horák, Karel Höger, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Jan Pivec, Václav Voska, Vítězslav Vejražka, Gustav Hilmar, Miloš Kopecký (viac)Obsahy(1)
Druhý diel husitskej revolučnej trilógie podľa románu A. Jiráska. Odohráva sa v rokoch 1419 - 1420 a zachytáva napätie a rastúcu nenávisť ľudu voči postupu vtedajšej katolíckej cirkvi a panstva a prvé víťazstvá tzv. božích bojovníkov - husitov - proti križiackym vojskám v bitke u Sudoměřiciach. Kráľ Václav IV. podľahne hrozbám Ríma a dá rozkaz odzbrojiť Pražanov. Jan Žižka, vojenský veliteľ, sa napokon postaví na stranu ľudových povstalcov, odmietne poslúchnuť kráľa a dá otvoriť kráľovské zbrojnice, aby rozdal ľudom zbrane. Husitská revolúcia sa začína tzv. pražskou defenestráciou - proti nej pošle cisár Žigmund križiacku výpravu...Dobou svojho vzniku poznačený film nakrútil v r.1955 - s veľkolepou výpravou - režisér Otakar Vávra. V hlavnej úlohe tu exceloval Zdeněk Štěpánek. (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (186)
Už ne tak dobré jako první díl trilogie, avšak pořád se jedná o český filmový nadprůměr. Neustále žasnu na tím, jak si Vávra dokázal hezky uspořádat davové scény, které vypadají reálně a přesvědčivě. Byl to mistr práce s komparzem. Dobové kostýmy jsou také výtečné. Pokud se zaměřím na herecké provedení, musím zde vyzvednout Karla Högera v roli krále Václava IV., stejně tak se mi líbil Ladislav Pešek v roli královského šaška, který zde měl takové své tajemné kouzlo, jakoby se šaškovský humor střetával s posmutnělou tváří a hrůzou v očích. Rovněž i Vlasta Matulová se zhostila role královny Žofie s grácií a elegancí. Naopak Zdeněk Štěpánek se lépe hodil na Jana Husa (kterého ztvárnil v prvním díle trilogie), s rolí Jana Žižky jakoby se neshodl. ()
Ne tak dějově sevřený, ne tak silný a především ne tak burcující je druhý díl husitské trilogie. Sled událostí se rozbíhal jen pozvolna a přiznám se, že jsem se občas ve vyprávění ztrácel. Snaha scénáře postihnout hnutí v celé jeho šíři je nejen marná, ale i neúčelná. O historické něvěrohodnosti nemluvě. Dobrý dojem ve mě zanechaly jen jednotlivé scény, především závěrečná bitva a konkrétně útok těžké jízdy. Něco takového se už dnes vidí jen v CGI. Choreografie soubojů je ovšem prachmizerná. V téhle disciplíně by Vávra prohrál s téměř libovolným filmem žánru meče a sandálů. ()
Takové Vítěství je pro náš národ nepředstavitelné, poprvé a asi naposledy jsme porazily světovou armádu, díky geniálnímu generálovy Janu Žiškovy. Husitství je moje oblíbená historická epocha a tento film husitství oslavuje. Co mi na něm vadí je ruka Josefa Macka, marxistického historika, jehož Husitské revoluční hnutí, je vlastně jakousi předlohou, národní komunistického revolučního obrození. Je vtom cítit vliv padesátých let, to samozřejmě škoda. ()
Politické agitátorství a zkreslování dějin je tu ještě markantnější, než u předchozího Jana Husa. Husité nebyli žádní svatoušci, počáteční lidové hnutí se po dvou letech změnilo ve vállku zdatných husitských bojůvek, které se později nechali jako žoldáci najímat dokonce svými nepřáteli. Země upadla v chaos, nastala kulturní a ekonomická devastace, hladomor a rapidní pokles obyvatelstva. Těch vypálených měst, vesnic, hradů, klášterů a chrámů by se člověk nedopočítal. No, ale hlavně, jak píše pjotr76 níže, že "náš národ bojoval a vítězil", že....No nic.....Mé výsledné hodnocení je pouze z filmového hlediska, i když asi nečiním dobře. Výprava je monumentální, Zdeněk Štěpánek je vynikající, stejně jako záverečná bitva ve vyschlém rybníce. Dám za čtyři, i když je to na facku a historikové nechť prominou. ()
Opět řemeslně zvládnutá filmařina , vynikající herecké výkony v čele s tradičně dokonalým Zdeňkem Štěpánkem. Ovšem komunistickými zvrácenostmi ještě více zasažený film než Jan Hus. Osobně nepatřím ke skupině kritiků husitského hnutí - naopak, ale tenhle žvást a komoušská agitka je opravdu hnusná záležitost. Už jsem jen čekal, kdy si husité začnou říkat "soudruhu". Obě dvě akční části, tedy pražská defenestrace a bitva u Sudoměře jsou ovšem ukázkou opravdového umu českých tvůrců a dávají tušit, jak by asi film dopadl nebýt v područí komunistických vykladačů historie. ()
Galéria (50)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (25)
- Husitské tažení je ve filmové trilogii velmi ovlivněno a zidealizováno politickou propagandou. Ve skutečnosti byli členové husitského hnutí velmi krutí ke svým protivníku a docházelo i k hromadným popravám na civilním obyvatelstvu. (Lottr)
- Koně a kompars, který čítal několik set lidí, dodaly armáda a Svazarm. (jenik71)
- Nový hrad u Kunratic, který král Václav IV. (Karel Höger) ve filmu zmínil jako své lovecké a odpočinkové místo, existoval pouhých 9 let. V roce 1421 byl po přibližně měsíčním obléhání Pražany vypálen a zdevastován. (Nick321)
Reklama