Jan Hus

Četnost slov „pravda“ a „lid“ v tomto filmu je až maniakální. Jakožto falešný propagandistický kýč to ovšem není až taková hrůza jako panslavistický Jan Roháč z Dubé z r. 1947 (!). A Štěpánek narozdíl od ochotníka Korbeláře hraje, hraje přesvědčivě a místy je strhující. Jeho Hus dokáže být i vtipný. Lze nalézt několik pozoruhodností (třeba kardinálovo zděšení: „Jsi tak prostý nebo tak ďábelský?“) a proč nepřiznat, že při finální Žižkově přísaze mi šel mráz po zádech. Nesetkávám se často s tak působivou poslední pětivteřinovkou, která sama zvedne vyznění celého filmu o patro nahoru. (Geniálně řešeno: kdo je tato dosud komparsní postava posluchače Husových kázání, víme jen z učebnic dějepisu; jakož i to, co bude následovat.) Na hru o socialistickém revolucionáři se nakonec dá přistoupit, jen ať mi nikdo neříká, že je to historický film. K tomu viz komentář Subjektivův, sice torzovitě, ale pro hrubou představu zcela dostatečně. Já se zde jen pozastavím nad detailem, že za celou dobu ve filmu ani jednou nezazní jméno Wiklif. Jak by také mohlo, když je to o socialistické revoluci. Pokud jde o konkrétní fakta, tak v době zlovolné popravy tří tovaryšů Hus nebyl vůbec v Praze. Po návratu se první neděli, vzdor obecnému očekávání, o celé události ani slovem nezmínil. Teprve když šly hlasy, že mlčí ze strachu, zvedl o tom veřejnou řeč. Shrnuto: Vávrův Hus je zfalšovaný Hus, Štěpánkův Hus ovšem dokonale odpovídá národní legendě o svatém mučedníku mistru Janovi. (29.08.2011)

Vávrovu Husitskou trilogii provází zvláštní pověst. Často je osočovaná z pokřivování historie poplatné době. Zároveň je ovšem považována za klasiku a klenot československé filmografie  a na svou dobu je nazývaná velkofilmem.  Přesto jsem se dlouhou dobu trilogii vyhýbal. I jako mladšího ročníka mě staré filmy velmi  baví a jsou mým zájmem,  ale tohle mě nedokázalo nalákat a dýchalo to na mě na první pohled jistou nepříjemnou archaičností. Nakonec jsem ale k (zatím alespoň prvnímu dílu trilogie) shodou okolností dostal a zhlédl. Minimálně jsem nakonec rád, že jsem si odškrnul rest a snímek  jakožto klasiku viděl. Trošku jsem doufal, že tam jakožto laik ty agitační prvky až tak nepoznám. Asi jsem byl předem trochu zaujatý, ale prostě hned na začátku z toho bohužel  trčely  na sto honů. Všechny ty plakátové postavy ,patetické dialogy, sošné herecké výkony a Jan Hus myslící  sice na Bibli, ale hlavně  na lid a  fujfuj vrchnost  mě trochu vyvedly z míry a zacházely až do nechtěné parodie. Trochu živé vody do toho dával Karel Hoger jakožto živelný král Václav IV, který mi přišel jedinný jako plastický člověk z masa  a kostí. Jinak jsem se bohužel často neubránil nechtěnému výtlemu a radši to ani nebudu dále rozvádět.   Ale po menším výsměchu má přijít uznání.  Jsem naprostý laik na historii a příběh Jana Husa byl už tolikrát, zmiňovaný a zapsaný v učebnic dějepisu, že si možná ani člověk neudomí, jak moc se doopravdy obětoval a jakou má jeho příběh dodnes sílu a přesah (ach, ten patos, že?). A to přece jen ani v 50.letech nedokázali zahrabat pod zem. Hus mi zde přišel trochu zdeformovaný, ale něco z něj tady snad přece jen zústalo. Po hodině, kdy jsem film bral spíše jako exkurs do doby do 50.let a tehdejší pohled na historii, to přece jen nabralo jisté osobní grády. Ten příběh prostě nešel úplně smazat,  takže to jistým způsobem i gradovalo. A pasáž v malé tmavé vězeňské komůrce mě už i jistým způsobem dostala. Závěrečná sekvence po upálení  se zase ve stylu takového nepříjemného agresivního patosu, ale co už. Celkově nechci filmu určitě upírat jisté filmařské kvality a vysmívat se nemalému zástupu příznivců. Já s panem Vávrou na jedné lodi úplně nejsem, ale párkrát se mi během sledování podařilo na ni nastopit. Takže přestože to na mě bylo občas moc archaické, zatuchlé dobou, sem tam nechtěně směšné a  tak nějak vyčerpávající, výsledný dojem je tedy určitě minimálně smířlivý.  A I TAK JSEM SVOBODEN, MOHU SE SVOBODNĚ ROZHODNOUT. (11.05.2021)

Scénář k téhle trilogii psaly stránky komunistických učebnic a režimních cenzorů,  historické povědomí drancuje způsobem možná mnohem horším než takový Major Zeman. Otázka je, jestli i navzdory tomu dokáže nabídnout nějaké alespoň filmové hodnoty. Tento první díl jich má velmi málo, až na pár momentů se tu tupé odříkávání povinných dialogů střídá s ještě tupějšími monology, dav se valí plátnem pouze aby se ukázala síla lidu, vše velmi statické, charaktery bez života o ikoně Husa nemluvě. Zahrané na objednávku. O nějakém přesahu nemůže být řeč, s tímhle by zkrátka ani jiný režisér nedokázal za takových podmínek víc udělat. Snad jen obraz středověku je v celé trilogii díky ladovskému technicoloru historii blíže než sychravá Vláčilova černobílá. (02.01.2006)

Těžko hodnotit. Po filmařské a herecké stránce prvotřídní věc, o tom žádná. Štěpánek vytvořil další ze svých vynikajících kreací a ať už víme o Janu Husovi cokoliv, pro mě bude mít tento reformátor navždy jeho tvář. Problém přichází ve chvíli, kdy se na film má člověk podívat nezaujatě a hodnotit jen a čistě řemeslo jako takové. To bohužel nejde. Alespoň v mém případě ne. Ten prvek propagandy je natolik silný, že ho nedokážu. i přes všechny klady. ignorovat. A to vlastně platí pro celou trilogii. Byl bych moc rád, aby se jednoho krásného dne poštěstilo a všechny tři díly by mohly být přetočeny i s výpravou, která byla neskutečná. Ale to je asi jen zbožné přání. 50% (18.07.2012)

Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. (16.06.2006)