Réžia:
Otakar VávraKamera:
Václav HanušHudba:
Jiří SrnkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Jan Pivec, Vlasta Matulová, Ladislav Pešek, Gustav Hilmar, Vítězslav Vejražka, Václav Voska, Eduard Kohout, Bedřich Karen (viac)Obsahy(1)
Veľkorysý filmový projekt, nakrútený podľa diela Aloisa Jiráska, zachytáva obdobie od mája 1412 do júla 1415. Na počiatku stojí odpor proti predaju odpustkov a kázne Jana Husa, ktorým v pražskej Betlehemskej kaplnke načúvajú stovky ľudí. Po vyhlásení pápežského interdiktu nad Prahou odchádza Jan Hus na vidiek, kde pokračuje v šírení svojho učenia medzi prostým ľudom. Na jeseň roku 1414 sa Jan Hus vydáva v sprievode českých pánov do Kostnice, aby tam pred cirkevným koncilom obhájil svoje učenie. Cirkevní predstavitelia však kategoricky žiadajú, aby Hus odvolal, to, čomu učil, a keď tak odmietne urobiť, odsúdia ho ako kacíra na smrť upálením. Film režiséra Otakára Vávru je prvou časť voľnej tzv. husitskej trilógie, ktorú okrem neho tvoria ešte filmy Jan Žižka a Proti všem. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (275)
Pár rokov po tom ako sa naplnila Stalinova predstava o nárazníkovom pásme okolo ZSSR bolo v súlade s Orwellom potrebné prepísať dejiny podľa prianí a potrieb rodnej strany. Zohnala sa slušná kôpka peňazí, známi herci sa neodvážili odmietnuť úlohu v takomto diele. maskéri a kostyméri ich upravili tak, aby pracujúci ľud poznal, kto je dobrý a kto zlý, napísali sa aké-také dialógy, hrala k tomu hudba a vznikol produkt, ktorý chcel byť povinným dejepisom, ale bol tým, čo sa na vojne nazývalo politické školenie mužstva. ()
Otakar Vávra byl zkušený a spolehlivý režisér, původním povoláním architekt a měl smysl pro kompozici, což je na tomhle filmu vidět. Davové scény mu šly od ruky a měl taky podporu vedení Československého filmu, takže na výpravě se nešetřilo a měl k dispozici ty nejlepší herce. Však taky film svým národovectvím dokonale odpovídá tehdejší oficiální ideové doktríně. Ten protiněmecký osten je jasně patrný. Ve stejné době se třeba v Itálii natáčely výborné neorealistické filmy a moderní kinematografie směřovala jednoznačně jinam. Samozřejmě, že se středověkou českou historií tenhle film zas tak společného nemá. Nicméně pokoukání je to slušné. Celkový dojem: 60 %. ()
I po 60 letech od vzniku má tenhle film svojí sílu. Hodně jsem se obával, jak moc do děje zasáhla tehdejší doba nejtvrdšího komunismu, ale i přes mírné odklony od historie mi to jako žádná rudá propaganda rozhodně nepřipadalo. A hlavně, většina toho, co Hus v podání výborného Zdeňka Štěpánka v tomto filmu říkal, má podle mě univerzální platnost dodnes. /80% a 4*/ ()
Četnost slov „pravda“ a „lid“ v tomto filmu je až maniakální. Jakožto falešný propagandistický kýč to ovšem není až taková hrůza jako panslavistický Jan Roháč z Dubé z r. 1947 (!). A Štěpánek narozdíl od ochotníka Korbeláře hraje, hraje přesvědčivě a místy je strhující. Jeho Hus dokáže být i vtipný. Lze nalézt několik pozoruhodností (třeba kardinálovo zděšení: „Jsi tak prostý nebo tak ďábelský?“) a proč nepřiznat, že při finální Žižkově přísaze mi šel mráz po zádech. Nesetkávám se často s tak působivou poslední pětivteřinovkou, která sama zvedne vyznění celého filmu o patro nahoru. (Geniálně řešeno: kdo je tato dosud komparsní postava posluchače Husových kázání, víme jen z učebnic dějepisu; jakož i to, co bude následovat.) Na hru o socialistickém revolucionáři se nakonec dá přistoupit, jen ať mi nikdo neříká, že je to historický film. K tomu viz komentář Subjektivův, sice torzovitě, ale pro hrubou představu zcela dostatečně. Já se zde jen pozastavím nad detailem, že za celou dobu ve filmu ani jednou nezazní jméno Wiklif. Jak by také mohlo, když je to o socialistické revoluci. Pokud jde o konkrétní fakta, tak v době zlovolné popravy tří tovaryšů Hus nebyl vůbec v Praze. Po návratu se první neděli, vzdor obecnému očekávání, o celé události ani slovem nezmínil. Teprve když šly hlasy, že mlčí ze strachu, zvedl o tom veřejnou řeč. Shrnuto: Vávrův Hus je zfalšovaný Hus, Štěpánkův Hus ovšem dokonale odpovídá národní legendě o svatém mučedníku mistru Janovi. ()
Film je herecky dobrý, režisérsky povedený, i když v něm je hodně velké množství patosu. Ale pokud už má být patos v nějakém českém filmu, je to v tomhle. Co se ale musí ocenit, to je neporytá kritika církve, která překvapivě nic moc neztratila. To, co Hus kázal, je v některých případech stále aktuální. A tenhle film je vhodným odkazem. ()
Galéria (53)
Zaujímavosti (17)
- Miloš Kopecký zde představuje biskupského kancléře. V následujícím filmu Jan Žižka (1955) hrál pána ze Šternberka. (Nick321)
- Všechny tři filmy husitské trilogie vynikají věrnými rekonstrukcemi dobových reálií - především lokalit, kostýmů a bitev. Konzultanti přizvaní k natáčení byli například Eduard Wagner a Jan Durdík, odborníci na pozdně středověké vojenství. (tomalakis)
- Pro potřeby natáčení bylo využito několik tisíc komprazistů. (Kuny27)
Reklama