Jan Hus

Opravdu kontroverzní filmové dílo. Při dobrém vědomí si toho, že existují dva protichůdné pohledy na českou historii (a osobu Mistra Jana Husa musíme reflektovat nutně jako historickou postavu), a to proud protestanský (reprezentovaný prof. Palackým, zpopularizovaný Aloisem Jiráskem) a neméně důležitý proud katolický (reprezentovaný prof. Pekařem, zpopularizovaný např. Jaroslavem Durychem), přičemž prvý vnímá jako dobu největšího vzedmutí českých dějin právě fázi husitské revoluce a dobou ,,temna" je označována doba pobělohorská, katolický pohled je právě opačný. Komunistická propaganda v čele s hlavním ideologem profesorem Nejedlým si zcela logicky vybrala historický rastr protestanský, který již do jisté míry zvulgarizoval svým dílem Alois Jirásek, Otakar Vávra šel ještě dál - podepřen absolutně profesionální řemeslnou stránkou přivádí Jana Husa revoltujícího (jeho revolta navíc nemá rozměr duchovní, ale povětšinou sociální až třídní se silnými nacionálními prvky toho nejprimitivnějšího národního obrození spíše začátku než konce 19. století), Jana Husa oproštěného o jeho duchovní rozměr, ne Husa intelektuála, akademického hodnostáře, kněze, ale Husa lidového kazatele, Husa ikonu... Jeho velkofilm je čirá ideologická manipulace a historické otupování faktů...film natočený v kontextu své (mezní) doby... Těžko pak hodnotit absolutně...(i když nepopiratelné umělecké kvality má)... Podobné filmy: Jan Žižka, Proti všem (01.08.2009)

Tak nám upálili Mistra Jana ... REVOLUCIONÁŘE. Nevadí mi obraz kazatele, modelovaný dobovýma očima a dobovou ideologií. Proč by měl ? Kolikrát už jsme vzali osudy historických či bájných postav do svých rukou a uzpůsobili je k obrazu svému ? Kupříkladu takový král Artuš nebo Robin Hood o tom - potažmo o nás - vědí své. A byl snad středověk skvělým místem pro život ... pokud jste nepatřili k privilegovaným vrstvám ? A čistě mezi námi: S ohledem na dobové zvyklosti nemuseli mít na růžích ustláno ani ti, kdož si tehdy žili na výsluní. Víte ... historie se opakuje - svým způsobem ... honba za mocí a za mamonem je věčná jako lidstvo samo - a tak si dál hrajeme na bohy či alespoň na jejich příbuzné a známé, ti movitější z nás rádi leckoho a leccos uplácejí nebo jsou upláceni nějakou formu odpustků ... a vědomě i nevědomě přičinlivě prohlubujeme příkopy mezi těmi z nás, kdož jsou za vodou - a množinou všech ostatních, kteří se brodí špinavou dravou řekou či jsou unášeni jejím mocným proudem. Jen forma je uhlazenější - umně změkčovaná záchytným sociálním systémem a překrývaná jak reálnými, tak i fiktivními zástupnými problémy ... všech myslitelných menšin, zejména těch, které se umí nejhlasitěji ozvat. Netuším, co nastane, až svou nadbytečnou pílí či naopak přirozenou leností a svými prý pokrokovými ústupky dostatečně rozebereme, rozvrátíme a zavrhneme náš dosavadní způsob života, protože vždycky platilo a platí, že všeho je pouze do času ... v každém případě doufám, že už to nebude moje starost. (08.07.2020)

Černobílou historii komouši a jejich rudý mor uměli dokonale. A teď otázka, jak tohle rudé lejno hodnotit. Z hlediska obsahu je to nablblá agitace. Z hlediska formy? Jasně, Vávra byl dobrej rejža. Jenže to byla taková Leni Riefenstahlová taky. Smutné je, že víc jak 20 let žijeme v tzv. demokracii, ale pořád jsme se nenaučili vnímat své dějiny. Protože vnímat je skrz růžové brýle jakékoli ideologie je strašně nebezpečný. A strašně hloupý. (08.12.2013)

Československý státní film uvádí první část husitské revoluční trilogie podle námětu Aloise Jiráska. CITÁT . Biskup a nebo sám Papež, pokud žijou v hříchu, nejsou z milosti Boží.... Na rozhraní XIV a XV století bylo České království jedním z nejmocnějších Evropských států. Bohatství církve, vysoké šlechty a Německých kupců rostlo z potu a krve poddaného lidu, který stále víc upadá do bídy. Kázání mistra Jana Husa je mrazivé i po tolika letech ( 600 let ) a hrůzou mi stávají vlasy na hlavě. když se pořádně zaposlouchám. Jak moc má pravdu i v naší době. Chceš - li něco, musíš zaplatit...zaplať, zaplať, zaplať... Když tenkrát měli jen třeba sekeru, co jim měli za neplacení vzít ? Sekyru, přece. Dnes vám seberou elektroniku nebo nábytek. Kázání mistra Jana Husa zatím jen mlčenlivě přihlíží Jan Žižka z Trocnova, ale už začíná hlodat jeho srdce. Stačí jen impuls, aby revoluci podpořil...ono veřejně kárat kněze a jejich " odpustky " to je velké novátorství. ....blázen ( Ladislav Pešek ) je jediný, kdo tu má rozum..... Drsný snímek z dobovou Prahou roku 1412. Na Jana Husa byla vyhlášena nejtěžší kladba z úst církve. Jak to vše dopadlo, ví snad každý Čech ( neodvolám ). Ale z popela povstal nový vůdce, aby dokonal to, co Jan Hus začal....Jan Žižka. Ve filmu si zahrál Josef Kemr a nejlepší byl ve scéně, kdy je převléknut za Antichrista a v pravé ruce drží klíč od Českého království. Ve filmu mimo jiné hrají : Jan Hus a Jan Žižka - Zdeněk Štěpánek Laureát státní ceny, Český král Václav IV. - Karel Höger Laureát státní ceny, Farář Jan, řečený Peklo - Vladimír Řepa. Hudbu dělal Jiří Srnka. .....a braňme pravdu až do smrti, tak přísaháme !!!! (23.07.2010)

Dosud snad žádné naše filmové dílo se nesetkalo při své realisaci s tak intensivní pozorností uměleckých a odborných pracovníků i se zájmem široké veřejnosti, jako zamýšlená husitská revoluční trilogie, jejíž první ucelenou částí je „Jan Hus" . Je to pochopitelné, uvědomíme-li si, že v této trilogii jde o zpodobení oné epochy našich dějin, v které se zrodilo revoluční husitské hnutí, jehož historický význam může plně pochopit právě naše současná společnost. Zájem je pochopitelný i proto, že v prvním díle trilogie vytvářejí naši umělci po prvé filmový obraz Mistra Jana Husa, jedné z největších postav našich dějin. Závažnost díla si vynutila i pečlivou přípravu všech jeho složek: na scénáři pracoval několik let spisovatel Miloš V. Kratochvíl společně s režisérem Otakarem Vávrou, pro film byli získáni nejlepší naši herci v čele s národním umělcem Zdeňkem Štěpánkem, který vpravdě mistrovským způsobem vytvořil postavu Mistra Jana Husa. Na Barrandově byly postaveny rozsáhlé interiéry gotické Prahy z počátku XV. století, uliční prostory Kostnice, Betlemská kaple i Týnský chrám, pečlivá pozornost byla věnována i nejmenším podrobnostem výzdoby a zařízení audienční síně na pražském hradě, komnatě v arcibiskupském paláci, prostředí církevního koncilu v Kostnici atd. Autoři filmu se při zpracování rozsáhlého historického materiálu, neomezili na vylíčení osobní tragedie betlemského kazatele a vyhnuli se také úskalí historické fresky, v níž by se pro množství postav a problémů ztrácela ústřední postava. Podařilo se jim vytvořit vzrušující drama člověka, hájícího poznanou pravdu proti obrovité církevní a světské moci i za cenu ztráty života, a zároveň přitom podat obraz složitých a neutěšených politických, sociálních a hospodářských poměrů v českém království na začátku XV. století. Dílo je dokladem potřebnosti historického filmu v dnešní době, neboť řečeno slovy národního umělce Zdeňka Štěpánka — „připomíná našemu národu dobu, která už přes 500 let je jeho hrdostí a slávou, aby z ní čerpal sílu k dalšímu boji za právo, spravedlnost a svobodu všech lidí na světě." Filmový přehled 16/1955 (04.07.2003)