Dívka v modrém

Další skvělá černobílá československá komedie v čele s výborným Oldřichem Novým a kouzelnou Lídou Baarovou. Oba to zahráli parádně a vytěžili z geniálně jednoduché zápletky maximum. Vyzvedl bych také dialogy, které dělají z této možná až naivní komedie velmi zábavnou podívanou. Dívka v modrém je zkrátka lehké filmové osvěžení v tom nejlepším slova smyslu a to navíc platilo v době vzniku filmu a platí i dnes. Oproti nedávno viděnému Mazlíčkovi je to o několik tříd lepší film a rád se na něj podívám někdy znovu… čtyři hvězdy. (11.08.2020)

"Uvažte, taková mladá dívka, no tak, řekněme 318 let stará mladá dívka, nemůže se mnou bydlet. Co by tomu řekli lidé? Co by tomu řekl Památkový úřad?" Tak co by tomu řekli lidé, mě nikdy nezajímalo a památkovej úřad si může kdákat, co chce. Mne komtesa Blanka z Blankenbergu zkrátka okouzlila a pokud by to bylo vzájemný, tak bych si do toho nenechal mluvit ani Ústavem pro studium totalitních režimů. Jenže než tohle dojde tápajícímu Dr. Karasovi, tak vznikne spousta zábavnejch scén, při kterejch se vždycky skvěle pobavím a nechám se příjemně hýčkat dokonalou krásou feudální staročeštiny. (25.10.2016)

Vizážisti a kostyméři se opravdu činili = Baarová je vskutku krásná a zářivá a hraje velmi nenuceně a profesionálně. Její "staročeština" je k popukání a celou komedii skvěle okořenila. Baarovou příliš nemusím/nevyhledávám, ale v tomto filmu ji mám velmi ráda. Oldřich Nový samozřejmě excelentní, stejně jako můj oblíbený František Kreuzmann st. ...Dílko, které má také svoje pevné místo v mojí filmotéce. (12.05.2024)

Československá romantická komedie natočená podle předlohy Felixe de Cámara, v níž se nesmělý starý mládenec notář Jan Karas (O. Nový) zamiluje do dívky v modrých šatech na obrazu ze 17. století, který mu zůstal v opatrovnictví jako pozůstalost po zemřelém hraběti. Jednoho večera dívka sestoupí z obrazu a notář musí řešit četné problémy spojené s jejími tři sta let starými způsoby. Netuší však, že si z něho jeho přátelé dr. Pacovský (B. Veverka) a Ing. Čadek (F. Paul) udělali legraci a místo pravého obrazu nastrčili prázdný rám a jejich známou studentku Vlastu (L. Baarová), jež měla představovat onu komtesu Blanku z Blankenbergu z obrazu. Vlasta z důvodu věrohodnosti a utajení šprýmu mluvila nádhernou archaickou češtinou, bohužel jí však často nebylo dost dobře rozumět. V rolích nápadnic dr. Karase se objevila N. Gollová a S. Langová v doprovodu své energické matinky R. Šlemrové. Zajímavá část snímku se odehrávala na hraběcím plesu, kde vzbudila Vlasta ve svých historických šatech a svou mluvou nemalé pozdvižení. V závěru dochází odhalení onoho žertu a pochopitelně k romantickému vyvrcholení a zasnoubení dr. Karase s Vlastou. Komedie O. Vávry právem patří už mnoho desetiletí k nejzdařilejším a nejoblíbenějším filmům pro pamětníky. (11.01.2019)

Solidní společenská prvorepubliková veselohra podle námětu podřadného spisovatele Felixe de la Cámary, který naštěstí Otakar Vávra vhodně adaptoval, takže vznikla vtipná a lyricky půvabná komedie.Vávra například oživil dialogy použitím kontrastu mezi starou a moderní češtinou.Výborné bylo obsazení, když se hlavním mužským hrdinou stal Oldřich Nový ( spolupracoval s Vávrou i na scénáři). Zatímco pro Nového to byla jen jedna z dlouhé řady postav psaných mu přímo na tělo, pro Baarovou to byla životní příležitost. Nebyla bůhvíjak dobrou herečkou a představovala spíš dobový ideál krásy a ozdobnou dekoraci ve filmu. Ve své stylizaci do dívky z dávné minulosti ale její obvyklá herecká topornost a divadelní gesta nevadily. Za svůj výkon Baarová dostala mimochodem Národní cenu ( jak dalece se v tom angažoval říšský ministr propagandy je ovšem otázkou). Každopádně ve své době se jednalo o filmový hit, který plnil kina po celou dobu protektorátu. Přes svou naivitu je film plně použitelný i dnes. Celkový dojem 60 %. (09.12.2007)