„Pane, vy jste vdova!“

V roce 1970 to s českou komedií nevypadalo dobře. Nové vlně definitivně odzvonilo, Martin Frič byl stále mrtvý, Zdeněk Podskalský definitivně rezignoval na vlastní vkus a točil čím dál loajálnější komunální satiru. Za vraty Barrandova netrpělivě uslintávali uvědomělí komouši Trapl, Sequens a Kachlík, připraveni točit ty nejpodřadnější ódy na Veřejnou neBezpečnost, budování paneláků a bodré soudruhy v odpovědných funkcích. Ale pánové Macourek a Vorlíček se nedali rozhodit a přišli s něčím úplně jiným. Crazy komedie o koktavém astrologovi, transplantacích mozků a vražedném potenciálu telecího masa dala řadě herců a dalších spolupracovníků ukázat, co skutečně umějí. A přišel film, který ucpal huby malověrným. Film TAK NEUVĚŘITELNĚ skvělý, že nad precizností všech jeho složek by poklesla čelist i Billymu Wilderovi. Nejlepší český film v historii si víc než kterýkoli jiný zaslouží 100 % (19.02.2003)

Možná nejšílenější zápletka v historii českého filmu, která v mých očích prolomila hranici geniality a jen těžko lze odhadnout, zda je zběsilejší tempo, smršť zvratů, lavina téměř geniálních gagů nebo kadence absurdních dialogů a hlášek, z nichž mnohé pro následujících několik desetiletí zlidověly. Až mi film připadá jako nějaký falešný hráč nebo kouzelník, který z rukávu tahá jedno eso za druhým a každým z nich přebije ty předchozí. Ať už je to skvělá Iva Janžuvová bravurně přecházející z jednoho charakteru do druhého, Miloš Kopecký se svou výhrůžkou "abych z vás neudělal nezaměstnaného", Sovákův vladař se svými důvody pro zrušení armády, sadistická Helena "Zavři oči, brouku" Růžičková, Jan Libiček chystající se naporcovat ke slavnostnímu obědu Ivu Janžurovou, excelentní vedlejší role Vladimíra Menšíka, Otty Šimánka nebo Lubomíra Kostelky, brilantní scénář s mozkem putujícím z jednoho těla do druhého, useknutými údy i hlavami, černým humorem, který nikdy nebyl pohodovější a dokonale tmelící všechny ty bláznivé situace a dialogy, zběsilým, přesto stále jasně čitelným propletemcem záměn, omylů a postaviček, které se proplétají absurdní zápletkou. (07.10.2011)

Český režisér Václav Vorlíček na staré kolená skĺzol až do odpadových vôd. Točí filmy, ktoré stoja fakt za hovno. "Saxána a Lexikon kúziel", "Sokoliar Tomáš", "Mach, Šebestová a čarovné slúchadlo" to sú totálne nepodarky. No v sedemdesiatých rokoch minulého storočia zrežíroval zopár snímkov, ktoré ma vedia pobaviť dodnes. Pre príklad uvediem tituly "Ako utopiť dr. Mráčka", "Což takhle dát si špenát" alebo "Dívka na koštěti". No a nesmiem zabudnúť ani na jeho crazy sci-fi komédiu z roku 1970 "Pane, vy ste vdova!". *** (10.03.2018)

Slovné spojenie crazy komédia vzniklo práve pre takéto filmy. Vorlíček si tentoraz vrchovatou mierou užil sklon ku kombinatorike a mal k tomu k dispozícii celkom slušný ansámbl. Janžurová (skvelá v každej zo svojich podôb), Kopecký, Menšík, československý sex symbol Schoberová, najmenej gayský gay Cupák, a veľa ďalších. Príjemne a hlavne totálne nenudne strávený čas, ktorý disponuje kvalitnou zápletkou. Jedna z najlepších českých (československých) komédií. (05.02.2010)

Podívejte se na ten film, jako já, několikrát po sobě. Je to naprostá vzácnost. Useklá ruka, výměny mozků, sériová vražedkyně, neusmrtitelný astrolog Stuart, useklá hlava, podřezané mrtvoly, vybuchující žena, telecí maso, zakopaná manželka. Tohle není český film. Vdova se na všechny české filmy dívá zvysoka, z piedestálu světových klasik. Všechno je na ní dokonalé. Písnička, hudba, herecké výkony a mistovsky vybroušený scénář. A jakousi pofidérní anketu o nejlepší komedii vyhraje Dovolená s Andělem. FUJ, radši bych před Stubovou zavřel oči. Samozřejmě ji Češi mají rádi, citují z ní (Abych z vás neudělal nezaměstnaného), ale bohužel neustálým opakováním zapomněli co na ní je tak krystalicky čistého a řadí ji vedle takových chujovin jako jsou Slunce seno. FUJ, už jenom to, že se o nich zmiňuji. Hned bych si vidličku bodl do stehna! A ten kdo řekl, že to normalizační komedie, tomu museli místo Hamplova mozku dát veverčí... (29.04.2006)