The End of Agent W4C
Réžia:
Václav VorlíčekKamera:
František UldrichHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Jan Kačer, Květa Fialová, Jiří Sovák, Jan Libíček, Jiří Pleskot, Jiří Lír, Jaroslav Kepka, Václav Kotva, Zdeněk Blažek, Zdeněk Braunschläger, Jaroslav Cmíral (viac)VOD (1)
Obsahy(2)
Cyril Juan Borguette alias agent W4C (Jan Kačer) je nejlepší AGENT světa, který je posílán všude tam, kde jde o krk. Jeho nová mise ho zavedla do Prahy. Má za úkol zmocnit se hotelové slánky, ve které se skrývají plány na vojenské využití Venuše. Je to „Velký Svůdce, Velký Sympaťák a Velký Hrdina“. A přece na jeho likvidaci stačí obyčejný, ale velmi zmatený účetní Foustka (Jiří Sovák), který je i se svým psem zapleten do střetnutí a účtování mezinárodních špionážních organizací. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (214)
Při zpětném pohledu je hodně zvláštní pomyšlení, že naše dětská generace 70. let měla k bondovkám a vůbec „pokleslejším“ dobrodružným žánrům přístup víceméně jen prostřednictvím jejich domácích parodií (v kinech a televizi originály nedávali a video bylo ještě daleko). A že jsme po nich panečku hladověli. Zápletku Agenta W4C jsem jako kluk bral smrtelně vážně (strašně jsem fandil Kačerovi); jako komedii ho u mě zachraňovaly fóry, které nevyžadovaly aspoň hrubou představu o parodovaných předlohách, takové ty standardní vorlíčkovské legrácky, které mi dnes spolu s pasážemi rozcamrané dechovky v jinak docela stylové muzice zážitek naopak nabourávají. ()
Ani nevím jak, ale nějak se stalo, že jsem dnes viděl tento film poprvé. A trochu s lítostí musím konstatovat, že jsem se nudil. Je otázka, jak velký vliv má na sledování archivních kousků nostalgie, protože u Kdo chce zabít Jessii?, nebo „Pane, vy jste vdova!“, se pořád bavím královsky. Přestože je film přecpaný skvělými herci, jsou nevyužiti a jejich role jsou ploché. Jako kdyby se tvůrci spoléhali na to, že diváky pobaví samotný fakt, že sledují parodii na špionážní drama. ()
Clouseauovský (strašný konstrukt) Sovák zachránil co se dalo, takže jsem skončil na vcelku spokojených čtyřech hvězdičkách. Líbilo se mi že film vystihl přikrášlenost bondovek lépe, než kdyby přímo parodoval konkrétní scény. Pořád si ale myslím, že se měl Miloš Macourek víc odvázat, a že roli toporného Jana Kačera měl dostat někdo výraznější. ()
Neuvěřitelné zklamání. Dva hlavní hrdinové, z nichž ani jeden nemá žádnou hloubku a ani jeden není zajímavý; nudný scénář plný naprosto očividných logických děr (a teď nemluvím o těch, které jsou tam záměrně) a jeden roztomilý pes...ten může za místní vysoké hodnocení? Nechápu... Nápad parodovat bondovky je samozřejmě skvělý, ale provedení pokulhává. Když odfiltrujete nostalgii a pokusíte se na tenhle film podívat střízlivě....5/10. ()
Do mistrovství dvojky Lipský+Brdečka Vorlíčkovi vždycky trochu chybělo. Což není nijak v rozporu s tím, že tohle je víc než zdařilá parodie na špionážní žánr odehrávající se v jednom nejmenovaném hlavním městě jedné nejmenované podmocnosti. A zřejmě od tohohle filmu mám silnou nedůvěru k bazénům. "Prosimvás ne, mám ženu a děti." - "Vaše chyba." ()
Galéria (9)
Zaujímavosti (24)
- Pôvodnú skladbu, ktorá vo filme zaznie z názvom "Konec agenta W4C" v podaní Juditi Čeřovskéj, v roku 2001 zaradila na svoj album "Regeneration" česká kapela Support Lesbiens ako prvú skladbu z českým textom nakoľko kapela dovtedy produkovala skladby výhradne v angličtite. Dôvodom k výberu tejto piesne bolo to, že vtedajší spevák kapely Kryštof Michal je vnukom scenáristu filmu Oldřicha Daněka. (Raccoon.city)
- Jiří Sovák (pan Foustka) vzpomínal, že pes se "podle scénáře jmenoval Pepa. Produkce nemohla dlouho psa sehnat, nakonec ho přivedli z psího cirkusu. Že je prý cvičený, a že tu roli tedy bude hrát. Mé pozornosti ale neušlo, že pořád kouká vytřeštěně po svém pánovi. Povídám: 'K čemu je mi cirkusový pes? Copak bude dělat kotrmelce nebo chodit po zadních? Pro film potřebuju, aby byl u mě, aby zůstal, když je klapka, aby poslouchal mě.' Majitel psa, cirkusák, se bránil, tušil nepříjemnosti. Do kapes mi trvale cpal syrová játra určená psovi, kterému jsem se tím měl zalíbit. Byl jsem krvavěj, smrděl jsem... Záhy jsem zjistil, proč z produkce naléhají: za toho psa už zaplatili nemalou částku. A celý psí cirkus kvůli téhle roli stál. A pak - prý už je podepsaná smlouva. Překvapeně povídám: 'Kdo ji podepsal? Ten pes? Majitel mě nezajímá, dělám film se psem!' Měl jsem pravdu. Po dnu a půl přišla stopka. Dál to prostě nešlo. Pes nebyl - vyjma kotrmelců - ničeho schopen. Vygumovaná osobnost. Konstruktivně jsem navrhl: 'Podívejte, takhle vybírat psa je blbost. Udělejte psí sympozium, přiveďte na něj nějaký adepty a ať si pejsci vyberou mě. Vždyť i psi mají určitý vkus - a tady jde o hodně, měli bychom proto přistupovat k problému vážně. Pes s osobností přece také inklinuje jen k někomu, ať má tedy možnost výběru.' Udělali, jak jsem řekl, a mezi uchazeči se objevila i malá fenka. Jmenovala se Pajda. Drobná, rozverná, s černým monoklem u oka. (...) Během deseti minut z nás byli kamarádi. Pajda uměla moc věcí. Hned v prvních minutách mi její majitel (byl do ní zamilovaný, koupil ji od jednoho člověka, který ji šel právě utratit, za deset korun) povídá: 'Zašeptejte: Čepička.' Zašeptal jsem: 'Čepička.' V tu ránu Pajda přiběhla, bafla, ňafla a už držela klobouk v zubech. Povídám: 'Zůstaň!' Zůstala. Vybrala si mě sama. Točil jsem s ní a štáb nevěřil svým očím, jak nám to krásně vychází. (...) Nechal jsem Pajdinku hrát, přizpůsoboval jsem se. Nejen v akci, také ve slovech. Text jsem si brumlal jen tak pod vousy, vlastně pod krásný velký knír, který tahle postava měla předepsaný. Domluvil jsem vše zřetelně až při postsynchronech, při natáčení jsem vypadal spíš jako břichomluvec. Pajda poslouchala, a tak vznikl dojem, že jsme ohromně secvičení, zatímco to byla čistá improvizace." (NIRO)
- Filmovalo sa v Prahe, hlavne v Hostivaři. (dyfur)
Reklama