Ako sa budia princezné

Další klasická pohádka o tom, jaká neštěstí se mohou stát, když si zvolíte ke sňatku toho druhého sourozence. Ale díky postavám Matěje (vynikající Vladimír Menšík) a prince Jiřího (nádherně narcistický Jan Kraus) je velmi vtipná. Král Dalimil (Jiří Sovák) si místo mocichtivé Melanie (výborná Libuše Švormová) vzal za ženu její mladší sestru Elišku (Milena Dvorská). Prokletím to má odněst jejich dcerka Růženka (mladicky půvabná Marie Horáková s hlasem Nadi Konvalinkové). Tu když chtějí bezpečně schovat sňatkem se samolibým princem Jiřím, který byl v mládí tak sužován rýmičkama a kašlíčkem, jím pohrdne a zamiluje se do jeho bratra Jaroslava (Jan Hrušínský). Jaroslav trápí svého sluhu Matěje nejčastěji hladem, protože ho neustále nutí nonstop provádět nějaké nesmyslné úkoly. Nakonec se Jaroslav s Matějovou pomocí vydají Růženku a tím celé jejich království zachránit. Jaroslav se naučí sešplhávat po laně, plavat a pozná co je práce, neboť práce je možná víc než odvaha. Zkrátka velmi vtipná až ironizující klasická pohádka. (09.02.2010)

Klasická česká pohádka Pražského jara a zlatých let šedesátých vůbec, chtělo by se zvolat i dodat při četbě jednovětých, jednoznačně černobíle hodnotících soudů. Nástup civilních, vnějškově i niterně ve svých projevech odpatetizovaných hrdinů, reagujících na v tomto - a nejen v tomto ohledu - přepjatě sentimentální padesátá léta, se projevil i zde. Hravost dívčího Růženčina mládí, skvěle pojednaného Bohumilou Zelenkovou, úsilí chránit a zachránit nevinné mládí, které se provinilo již pouhým faktem svého bytí, to všechno jsou posuny, které tomuto klasickému dílu vtiskují nenapodobitelně neopakovatelnou tvář. Fakt, že v našich pohádkách předlistopadu až na výjimky hráli přední čeští herci a angažovali se v nich i nejlepší režiséři pomyslného "velkého" umění, byl dalším z činitelů opravňujících mluvit o světově proslulé české (československé) škole dětské a mládežnické tvorby. Zlínský festival, pozoruhodný unikát své doby - a chválabohu i naši současnosti - buď nejen mně svědkem. Ale teď už mě omluvte - ta hora keřoví vonícího nezaměnitelnou vůní už na dálku mě volá. Proč? No přece ... (30.12.2007)

Jedna z těch nej pohádek. Dva princové jeden starší trouba J.Kraus a druhý pohledný J.Hrušínský.Jedou na námluvy do sousedního království ,kde je kletbou postižená princezna a musí se nejdřív provdat ,ale jak už to bývá ,kterého ho jí dávají toho nechce J.Kraus (ani se jí nedivím). Nakonec se kletba naplní ,ale ještě je tu druhý princ ,který je sice bojácný ,ale přesto má dobré srdce a s pomocí věčně hladového sluhy a příležitostného medvěda v podání výtečného V.Menšíka vše dobře dopadne. ps:"Princi vy nemáte srdce" "ale mám" " Tak nemáte žaludek" (18.12.2007)

Jak se budí princezny je jedna z mých oblíbených pohádek,nejslabším článkem filmu je obsazení princezny,se vším ostatním jsem spokojený.Hlavním postavám se příliš nedaří,Marie Horáková je převelice nevýrazná a Jana Hrušínského totálně převálcoval Vladimír Menšík,jeho sluha Matěj je tady jasně nejvýraznější postavou,zastiňuje dokonce i Jana Krause,přestože je jeho princ Jiří obdařen ocelovými nervy,železnými svaly a mrštností leoparda. (30.12.2016)

Vorlíček se po dvouch letech tvůrčí krize vrátil k tomu, co mu jde nejlépe. Ke vtipné pohádce, ve které nejvíce potěší Mistr Menšík v roli bujarého sluhy. Souboj prince v podání Krause a medvěda-Menšíka je vážne nezapomenutelný. A přestože moc nemusím nepříliš dobrého herce Jana Hrušínského, v téhle pohádce mi přijde naprosto v pohodě. (20.09.2003)