Což takhle dát si špenát

Jarda Zemánek (Vladimír Menšík) a Franta Liška (Jiří Sovák) se hned po propuštění z vězení, kam se dostanou za nepodařenou krádež lihu, řítí do dalšího průšvihu. Najme si je docent Mlejnek z výzkumného ústavu, který s majitelem kosmetického salónu chtějí ukrást přístroj na omlazování dojnic, který se ve výzkumném ústavu vyvíjí, a použít jej pro účely kosmetiky. Přístroj má ale jednu drobnou vadu - po jeho aplikaci nesmí objekt pozřít špenát, jinak jsou účinky záření mnohonásobně znásobeny... Další z klenotů zlaté éry československého sci-fi filmu, a opět za ním stojí duo Miloš Macourek a Václav Vorlíček. Velmi originální scénář a téměř stoprocentní herecké obsazení tehdejší éry (Menšík, Sovák, Filipovský, Zázvorková, Somr, Nárožný, Sloup) kazí snad jen několik málo až příliš předvídatelných scén (rvačka v hotelu Imperial při honbě za přerostlým miminem a obnaženou Ivou Janžurovou...). Ale to mi rozhodně nezabrání se na film podívat kdykoliv se naskytne příležitost... (27.12.2012)

Továrna na sci-fi absolutno Václava Vorlíčka vyprodukovala v jedno období řadu nesmrtelných "pecek", a Špenát je nepochybně jednou z nich. Přesto mi přijde, že jeho ranější komediální tvorba má přece jen silnější náboj a víc energie. Pane vy jste vdova, Saxana. Dr. Mráček nebo Jessie, to je dokonalost sama. Ten Špenát už je drobátko vyčpělý recyklát úspěšného vzorce na zábavu, nicméně pořád zatraceně dobrý! 80% P.S. Fascinuje mne, že v roce 1977 je v Čechách zlodějina považovaná za běžný denní chléb už i ve science-fiction! (16.11.2014)

Tenhle film vnímám spíš jako zprávu o své době, než jako nadčasovou komedii. Tudíž nepřekvapí, že tam v podstatě každý druhý krade, aby si přilepšil, že kuřecí kung pao bylo něco vybraného/exotického, co si člověk mohl dát v nóbl hotelu (kde ale stejně tak vařili i obyčejného vrabce s knedlíkem), nebo že ústředním motivem, který uvede vše do pohybu, je snaha zlepšit dojivost krav (jejich "regenerací"), což je stejný motiv, který se objevil už 11 let před tím ve starším Vorlíčkově snímku Kdo chce zabít Jessii?, v němž šílená vědkyně vpraví krávě speciální roztok, aby jí upravila sen, v němž ji obtěžují ovádi, a tím jí zlepšila psychiku a dojivost (a dojivost krav se rovněž řeší ve Slunce, seno, jahody z r. 1983). A osobně mi ten macourkovský humor zas tak vtipný nepřijde, a někdy mi přijde i poněkud nucený, například i co se týká samotného názvu, protože ta replika číšníka nedává smysl -  jaksi "ústřední" složkou toho jídla je přece moravský vrabec, který se tradičně podává se špenátem a bramborovým knedlíkem, a každý normální Čech by si takové jídlo objednal slovy, že si dá "vrabce", a ten špenát (a knedlíky) by vůbec nezmiňoval, protože to je přece samozřejmé, a stejně tak číšník by to takto i nabídnul hostům - zda si nedají vrabce - ale filmový číšník zde místo toho pronese: "Což takhle dát si špenát?", a teprve PO vyvolání zájmu hostů (který je sám o sobě překvapivý, protože samotný špenát sám o sobě jen těžko tehdy mohl někoho tak zaujmout) dodá: "S bramborovými knedlíky a s vrabci samozřejmě", a ještě je to celé podbarveno napínavou hudbou, aby i ten poslední debil v publiku pochopil, že se jedná o zásadní dějový zvrat. A takových momentů je ten film plný - děj se kupříkladu nijak neobtěžuje vysvětlit, jaktože dětským (ale i těm seniorským na konci') verzím Lišky a Zemánka zůstaly dospělé hlasy (ale hlavně, že to působí komicky!), o trapném vtipu s "rozbitými" dveřmi na fotobuňku nemluvě, vydávat Somra se Zázvorkovou v parukách za Španěly působí jako špatný vtip, a takto by se v tom šlo pitvat asi ještě dlouho. Navíc jsem vždy nesnášel i tu příšerně ohranou Schelingerovu píseň, takže se asi nelze moc divit, že když jsem dostal chuť si to po letech osvěžit, byl jsem z toho spíš zklamaný. (20.11.2022)

Vcelku vtipná a místy velmi bláznivá komedie, která si utahuje z nešvaru komunistické doby: krádeží. A jak mohou skončit nenapravitelní zloději František Liška (výborný Jiří Sovák, v malém vydání Ondřej Hach) a Jaroslav Zemánek (skvělý Vladimír Menšík, v malém podání Michal Kocourek), než tak, že jsou nakonec ukradeni a sežráni psem zlodějem? Další dva velmi kvalitní herecké výkony předvedli v rolích paní Liškové a přerostlé Marcelky Iva Janžurová a v roli všeho schopného Jihoameričana Carlose, který lační po majetku, vynikající Petr Kostka. Další zajímavé role: velkostatkářka Lopezová (Stella Zázvorková), její snoubenec a správce Pereira (Josef Somr), její služka Mária (Eva Trejtnarová), Zemánkova slečna Vilma (Jaroslava Obermajerová), prohnaný vědec Mlejnek (Čestmír Řanda) a ještě prohnanější majitel salonu krásy Netušil (Juraj Herz). Zkrátka v socialistickém Československu se krást nevyplácí, zvláště, když významnou úlohu hraje špenát, který způsobuje nejednu komplikaci. (11.02.2010)

Film trpí tím, že se v něm nevyskytuje žádná kladná postava, ke které by člověk mohl cítit sympatie. To je samý zloděj, podvodník, skorovrah, popř. chovatel dobytka. Jediný, kdo měl trochu náběh na kladnost, byl Nárožný, kdyby si to ovšem neskazil svým šlendriánstvím, tím chybějícím knoflíkem na úboru. (30.12.2018)