Klapzubova XI.

Film "zapamatovatelný". Příběh neokoukaný a chválím i režiséra, že snímek natočil celkem reálně z fotbalového prostředí, čehož jsem se trochu obával. Když se podíváme na herce, kteří hráli v tomto filmu, tak zjistíme, že někteří se stali legendami "českého filmového nebe". Je dobře, že své výkony mohli ukázat i v této "komedii". (06.02.2012)

Takový film se po tolika letech těžko hodnotí. Ve své době ovšem, byl báječnou komedii pro chlapy, protože na fotbal se chodilo za sportem a nikoliv (jako dnes) vyvolávat rvačky a nepokoje. Jako nejlepší postavu vidím pana Theodora Pištěka jako tátu Klapzubu. Ostatně on byl vždycky jednička i v jiných filmech kde byl obsazován. Pro dnešní dobu je tento film pouze nostalgie zašlých časů. (24.09.2007)

Dnes by se řeklo volná adaptace. O fotbal prakticky nejde a i "díky" tristním záběrům přímo ze hřišť je dokonce na obtíž, ale nutno podotknout, že ani ve knížce nehraje kopaná prim. Stěžejní je ta vznosná idea hry pro radost. A jemná kritika těch nafintěných primadon. Klabzubáci i Eduard Bass by se divili, kam až fotbal zašel... Pro ženské publikum je tu hromada techtlí a sem tam nějaké to mechtle, ale zklamalo mě, že nejzásadnější okamžik knížky, kdy klabzubáci poprvé prohrají (s partou kluků, která si s nimi odmítne začutat), komentuje starý Klapzuba jen tak na půl huby a hned stmívačka. Jinak ale funkcionáři a majitelé klubů, jako by si s těmi dnešními z oka vypadli, inu já na bráchu, brácha na mě, lidi řvali, prásk, seděl... Prohráli jsme devět ku jedné. (14.12.2017)

Klapzubova XI. je snad nejznámější sportovní humoristické dílo z pera Eduarda Basse o tom, kterak starý Klapzuba ze svých jedenácti synů vytvořil neporazitelné fotbalové mužstvo. No jasně, kdo by tento námět neznal. Jak si své čtenáře našlo literární dílo, tak si své diváky našlo i filmové zpracování, byť to zpočátku krapet drhlo, které, jak už to bývá, je oproti knize o něco volnější. Byť se hlavně jedná o fotbal, děj je i ukázkou příkladu výchovy chlapců, aby z nich nevyrostli syčáci. Celé je to také o vůli v životě něco dokázat, soudržnosti a kamarádství a o důležitosti vzájemně se podporující rodiny. Pro potřeby filmu musely být přirozeně vynechány nějaké dobrodružné určitosti, jako třeba ztroskotání na ostrově lidojedů či hraní zápasu v pryžových oblečcích a naopak jako náhradu přidat něco nového, jako např. milostný motiv, čímž se sice z původního konceptu stal podivný paskvil, ale jako film to přeci jen funguje a jako reklama na danou knihu působí dobře. Česká filmová klasika z doby těsně před válkou mající stále něco do sebe. (31.07.2020)

Jako absolutní fanda fotbalu si těžko můžu nechat ujít Klapzubáky, jenže s tímhle jsem tvrdě narazil. Při proslovu starýho Klapzuby o hraní fotbalu pro radost a poctivému přístupu jsem si vybavil ty naše dnešní namyšlený přeplácený primadonky a-lá Baroš, Ujfaluši, atd. a říkal jsem si Klapzubu na Vás, vy chodící manekýni, ale on i starej Klapzuba by byl na ty naše současný nafoukance krátkej, je by musel trénovat leda tak Hitler, aby byli vůbec ochotní za národní reperezntaci alespoň běhat. Jenže film není o uvách, ale o ději a o emocích atady bohužel snímek zcela ztroskotává. Naprosto nepochopitelně je zde potlačen fotbalový prvek na úkor keců, love story a ničeho. Když si vzpomenu jak Bass ve své knížce líčil ty strhující fotbalové bitvy, které klapzubáci sváděli po celým světě a porovnám to s těma několikvteřinovýma záběrama na nejvyznamnější památky té, které země , který měli zřejmě dokreslit ony fotbalové bitvy klapzubáků po celým světě, doplněné o jeden záběr na fotbalový staidon, bylo mě špatně. Za to milostná část příběhu má ve filmu prostor tři prdele a staví tak do ofsajdu celou fotbalovou složku příběhu, no prostě trapas jak kráva. herecký výkon Theodora Pištěka a názory starýho Klapzuby na fotbal jako takový jsou nejsilnější stránkou filmu a to je po hříchu velmi málo. (30.01.2010)