Severní Marseilles

Tak volně na motivy oněch událostí, až to nemá společného takřka nic. Jakože lautr nic. Což je zcela jedno, jelikož síla adaptace je v poctivé "drsné krimi v tom nejlepším duchu francouzské školy" žánrovce, která má sympatický odklon do dramatické roviny v závěrečné čtvrtině. Přesně takové, jaké si to představíte po Jimenezově předchozí "krimi marseillovce". Což je dobře, protože i ta byla sakra zdařilá. (20.09.2021)

Cenzor Netflusu se pravděpodobně upravdoláskařil xmrti nebo z toho účelového neomarxistického mentorování tabulrasových stádových debilů zkolaboval v levicovém rauši, když soudruzi nechali projít něco takového! Nádherná demonstrativní ukázka dle skutečných událostí pro všechny ty milovníky inkluzí, integrací, asimilací a harmonické multikulti Světoevropy, na věky věků šťastně a všestranně altruisticky žijící pod hřejivými sdruženými barvami Benettonu v moudrém a bezelstně laskavém náručí pro mnohé pasáky velmi ziskové Evropské Utopie. U žabožroutů už to cílevědomě probíhá přes dvacet let a výsledky jsou opravdu zřetelně znát! Rozkošně zdemolované a utěšeně se rozrůstající chalifátní enklávy ve všech velkých městech, pevně semknuté v jakékoliv myslitelné trestné činnosti, kam se výkonná moc státu bojí vkročit a sociálně slabší „domorodci“ jsou ekonomicky nuceni přímo v tomhle svrabu či v jeho nejbližším sousedství žít. No jejich chyba, ty tlučhubovské levičácké impotenty, kteří z oplocených bílých čtvrtí bezstarostně masově mixují do paseného stáda ty tolik kulturní a mírumilovné zislamizované nebo ryze animální čokofrancouze z prvobytně pospolných kolonií, si přece sami demokraticky zvolili. Nebýt toho, že se tohle svinstvo pak může libovolně rozpínat a volně se pohybovat po Schengenu, směju se jim do xichtů a strouhám mrkev. Jenže ono toho je, a tak mě dost mrazí a upřímně mě sere, že se dříve krásná a bezpečná historická města stávají anarchistickými nechoďzónami, zamořenými štěnicemi. A pokud se s tím někdo něco pokusí udělat, tatáž banda od reality běžného života plně odtržených hrabivých pamrdů, bezpečně ukrytá za absurdní fašisticko kocourkovskou systémovou byrokracií a za kohortami bezpáteřních přizdisráčů či krutě zneuznaných skvoterských smažek, zvyklých žít ve svrabu, s ním po bolševicku okamžitě zatočí a hlásá dál své účelové bludy o předsudečném rasismu, který je už dávno vymýcen a nahrazen rasismem empirickým. No, velmi doufám, že toto nešťastné období pomalu vrcholí a už brzy tamní postižená dosud mlčící většina gaučových aktivistů a pokojových žvanilů pořádně pocítí důsledky své lhostejnosti, rozšlape Makronky po Elysejském paláci, vyháže Andělky z nejvyšších oken Reichstagu a Evropa tak bude mít možnost zůstat ještě nějakou dobu alespoň trochu civilizovaná. Dokonale mementivní a solidně odsejpající film, v němž i dříve napomádovaná buzna Lelůš konečně vypadá jako chlap, po kterém nejednomu eurozónaři, co to ještě neviděl na vlastní oči, zhořkne baklava v držce. Ovšem již brzy i ve vašem okolí, stačí volit dredařovy narkáčské neokomunisty, kokoti! (18.09.2021)

začíná se mi pomalu ale jistě stýskat po klasických francouzských kriminálkách s Belmondem,Venturou,Delonem atd.Ty nové jsou sice akční a řádně drsné,ale pomalu začínají být všechny na jedno brdo.Drsní,často zkorumpovaní poldové vs. svoloč nejtěžšího kalibru na kterou by platilo snad jen vybombardování celé čtvrti.Ony vůbec všechny tyhle filmy z jihu Francie ukazují tuhle kdysi "romantickou" zemi jako místo,kde by dobrovolně nechtěl žít vůbec nikdo.Bac Nord neurazí,ale je řada lepších...60% (19.09.2021)

Klasické francouzské kriminálky ze staré školy dlouhodobě ctím, mj. pro obdivuhodnou schopnost tvůrců předat divákovi v atraktivním příběhu často i hlubší poselství se společenským přesahem. Tak teď jsem se pro změnu z Francie podíval na jeden současný, čerstvě do světa vypuštěný krimi thriller „nové školy“ a zdá se, že Francouzi v tomhle směru válí pořád. Od počátku mě Bac Nord strhlo svým svižným tempem, doslova adrenalinovou akcí (která naštěstí netvoří jen samoúčelnou atrakci, ale i pevnou součást děje) a k tomu přímo realisticky působivém prostředí současné Marseilles. Byl jsem vtažen do skličující reality, která pro tři sebeobětavé policisty vyvrcholí ještě nekompromisnějším vývojem situace a v nehostiném prostředí plné lidské špíny a bezútěšnosti nabídne další rány osudu. Na jedné straně ve mě stále víc sílel odpor směrem k zkorumpovanému systému velkoměstské policie, ale zároveň se postupně zvyšovaly i mé sympatie k hlavním hrdinům Cervovi a Yassovi a ani na chvíli mě nenapadlo se od dění odrthnout. Na to byl tento film až příliš skvělý a vlastně si od dob Mannova Zloděje (což je film z počátku 80. let) ani nevybavím žádný akční thriller, který by mě dokázal vedle strhující akce rozsekat stejným dílem i jako silné drama. Tohle mě dostalo natolik, že nemám důvod šetřit hvězdičkami a určitě se od Cédrica Jimeneze chci podívat i na tu předchozí marseillskou krimi. [90%] (02.10.2021)

Důstojná variace na vynikající Bídníky od Ladje Lyho, která opět servíruje nekompromisní pohled na oddělené lokality v současné Francii a která je noční můrou pro každého obhájce sluníčkové imigrační politiky. Je možné to hodnotit vlastně dost zjednodušeně a dívat se na to jako na demonstraci osobní statečnosti tří řadových poldů, kteří se (ne)mohou vždy spolehnout na podporu svého vedení. Politická rovina je tu samozřejmě hodně důležitá a vlastně i nejvíc depresivní, protože každý úspěch musí nakonec někdo odsrat. [70%] (24.02.2023)