Prvek zločinu

(Komentář obsahuje spoilery.) Návrat do Evropy. Tentokrát v hypnóze, o několik měsíců zpět, na místo činu sériového vraha, jehož brutální skutky zůstávají dosud neobjasněny. Ono „místo ve střední Evropě“ si žije docela samo mimo čas a prostor, jelikož je detektivův návrat zároveň letmým vstupem do svědomí minulosti Evropy (narážky na holocaust jsou ovšem tak jemné, až si sám nejsem zcela jist, nešlo-li jen o poryvy větru). Malé městečko připomíná svého druhu Benátky, z všudypřítomné vody vyrůstají jednotlivé budovy, stále prší, dohled je pouhých pár (desítek) metrů a hustou mlhou prosvítá několik světel majících hlavně atmosférotvorný účinek. Trier dokazuje, že je jeden z výtvarně nejschopnějších režisérů a podobně jako v Evropě vytváří s kamerou a filtry neskutečně působivé a kompozičně promyšlené záběry. Výrazné je využití žlutého „nemocného“ filtru, který zesiluje pocit rozpadu podobně jako v morem zasažených čtvrtích ve hře Pathologic. Ústředním tématem Element of Crime je otázka možnosti porozumění zločinu a jeho původci. Pokud sledujeme stopy, které tento po sobě zanechává, můžeme se dobrat vnější povahy zločinu, popisu toho, jak se udál, nepochopíme však s jistotou, co a proč k němu vedlo. Naopak takové pochopení by nám mohlo pomoci zabránit jeho opakování v budoucnosti, což by bylo v případě nebezpečného vraha rozhodně vítané. Detektiv se tak podle velmi sporné a neprověřené metody pokouší co nejvíce ztotožnit s osobou vraha, prožít tytéž události, cítit jako on... Proto se vrací na místa, o nichž ví, že v nich tento dříve pobýval, vykonává stejné činnosti, bere stejné léky a navozuje si tak totožné stavy... a doufá, že se dostane na stopu událostem budoucím. A zdá se, že metoda přináší jakési výsledky. Jenže v kterém momentu je z tohoto experimentu ještě možná cesta zpět? Pokud budu mít stejné pocity jako jiná osoba a jednat jako jiná osoba, budu ještě sám sebou? A pokud nebudu, dokáži si to uvědomit? Naprostého a nesporného porozumění motivů jiného je možné pouze, když se jím sám stanu. Až ve chvíli, kdy se detektiv domnívá, že se svého pokusu vzdal, je ztotožnění dokonalé; neuvědomuje si jej. V jednotlivém okamžiku není možnost volby, následující událost je nutným výsledkem událostí předchozích a film směřuje k nevyhnutelnému konci. Element of Crime je velmi těžký a tíživý film, jenž si nezadá s mistrovými pozdějšími díly. Divák je do něj vtažen a po propuštění mu pravděpodobně nebude příliš dobře na těle ni na duchu. (12.04.2008)

Neďaleká budúcnosť, kde sa Európa pomaly prepadá pod vodu a kde neexistujú bohatí a vplivný, ale chudobný a úbohy, spiaci na uliciach, na sklách - skrátka kde im prostredie dovolí. Do tohto sveta sa pomocou hypnózí dostáva detektív Fischer, aby prišiel na príčinu bolestí hlavy, ktoré nedokáže vyliečiť a aby retrospektívne prerozprával jeho vyšetrovanie po Lotto vrahovi, ktorý zabíja malé dievčatká a potom ich rozbitou flašou rozpára a vykuchá. Celý film je hnaný do hutnej atmosféry, upršaného prostredia, kde s každého miesta cítiť bezútešnosť a beznádej a ktoré je ponorené do žltej farby, osvetlené modrými neónovými svetlami. Trier prispôsobuje príbeh atmosfére a vizuálu, ktorý v značnej miere prevyšuje príbeh a spôsob akým je prerozprávaný - aj keď ani v rámci narácie príbehu sa nejedná o fušerstvo. Je to jeden s tých filmov, ktoré dokazujú osobitý prístup a štýl tohto dánskeho režiséra a ktorý dokáže byť aj napriek svojej ťažkosti a komplikovanosti veľmi zaujímavým a pocitovo komplexným filmom. Jedná sa rozhodne o veľmi zaujímavú prvotinu, ktorá ma núti tešiť sa na ďalšie dva kúsky s Európskej trilógie. (11.09.2011)

Od "Lars-a von Trier-a" sa do kín chystá novinka: "The House That Jack Built", ktorý ma tematicky nesmierne láka. Lenže tento režisér, je tak nesmierne špecifický, že nie každý film z jeho tvorby, každému sadne tak, akoby mal. Keď si spomeniem na "Antichrist-a", či "Melanchóliu", ešte teraz ma mrazí na chrbte, ešte teraz cítim tú ťažobu na žalúdku. Lenže potom je tu akási "story" o nejakej "kurve", ktorá nedokázala zaujať ani titulom, nie to ešte príbehom. A tak som sa rozhodol, že vzhliadnem niečo zo staršej tvorby, aby som sa tak nejak dostal do obrazu, s kým mám vlastne dočinenia. Lenže "Forbrydelsens Element", ma dostal do polohy, v ktorej som sa ani omylom nechcel ocitnúť. Od úvodu nesmierne špecificky spracovaný snímok, rozhodne nesadne každému. Kvalita spracovania nijak mimoriadna, rozhovory síce hĺbkové, no na druhej strane zdĺhavé, mdlé, monotónne, akoby bez emócií. Celé mi to prišlo, ako snímok určený pre užšiu fanúšikovskú "skupinu", ktorá baží po podivnostiach, po "neobyčajnom" nádychu. Pre takýto film, divák musí mať, respektíve si musí nájsť pochopenie hneď od úvodu. Čo som Ja rozhodne nemal, a tak som to po pár minútach vzdal. Toto nemalo žiadny zmysel, svoj voľný čas si treba vážiť .. (09.10.2018)

Nedá sa nič robiť, na Element of crime cítiť, že ide o začiatky, pretože ešte nedisponuje takou istotou v rozprávaní a nakoniec ani vo vizuálnom stvárnení, ako neskoršie Trierove do detailu vypiplané diela. Film sa dá sledovať aj ako zástupca neo-noir s typickými noirovskými elementami, i keď detektív vo svojom ohoze mi trochu pripomínal Dona Johnsona v Miami Vice. Každopádne ide o vizuálne jeden z najtmavších farebných filmov a jednu z najtemnejších krimi vôbec. Osobne mám dojem, že ide "tak trochu" o európsku odpoveď na Blade Runnera, keď niekto stretnete Larsa v Cannes tak sa ho na to prosím spýtajte. (25.05.2018)

Postapokalyptická atmosféra je sice zajímavá, ale je tvořena spíše vnějškově - barevnými filtry a neustálým deštěm. Obsah filmu mi zůstává trochu záhadou - nenašel jsem v něm totiž nic víc než trochu zdlouhavé a nudné pátrání po masovém vrahovi za pomoci ne zcela ověřené metody. A to, že člověk už dopředu tuší, jak to skončí na atraktivitě snímku také nepřidá. 50% (15.05.2010)