Vôňa ženy

Překrásný film. Neuvěřitelně upřímný a citlivý. Al Pacino si tady to ocenění Oscarem zasloužil naprosto po právu. Nechápu, kam na to herectví chodí. Tak skvěle zahrát slepce. Já jsem mu to nejenom věřil, ale i jsem s ním soucítil. Zajímavé je i to, že podle názvu byste čekali cokoliv, ale takovéhle drama určitě ne. Ten film je nejenom neuvěřitelně lidsky natočený, on v sobě skrývá i celou řadu obrovských pravd. Třeba ten překrásný závěrečný monolog, co tam Al Pacino na konci filmu pronesl, to mě vyslalo šíp až hluboko do srdce. To bylo něco tak překrásného...Kéž by se podle toho všeho odvíjel i samotný svět. (27.11.2013)

Bohužel opět až moc přímočarý příběh, kterému jednoduše nemohu věřit. V podstatě jde o střet dvou různých povah, spíše snad životních postojů i systémů. Ten Charlieho je obyčejný, známý a vůbec nijak zvlášť zajímavý. Zato svět plukovníka Franka Sladea nás musí od začátku ohromit svou rozlehlostí, obsahem i hloubkem, neboť tento slepý veterán je vskutku kultivovanou, šarmantní a značně tajemnou osobou, která se však těžko vzdá toho, čemu ráda navykla. Brzy nás napadne, o co tady asi tak půjde a jakpak to všechno hezky dopadne. Obě tyto osobnosti se navzájem doplní, pomohou si vyřešit své problémy (V případě školních problémů Charlieho je to obsahově hodně ubohé. Neříkám, že Al Pacinův výstup v aule školy nebyl efektní, avšak to, co následovalo, reakce přítomných a celé vyústění sráží film alespoň o dvě kategorie dolů.) a rozejdou se obohaceny a vyrovnány. Proč? Proč z tak zajímavého tématu udělat až takhle sentimentální kousek? Proč musí být absolutně skvělý herecký výkon Al Pacina zasazen do tak nevěrohodného prostředí? Teď jsem opravdu zvědav na originál! - Po zhlédnutí absolutně odzbrojující italské verze mám chuť ještě jednu hvězdičku odebrat. (26.12.2004)

Moje srdcovka. Zcela famózní Al Pacino zde herecky exceluje jako energický slepý plukovník Frank Slade loučící se se životem na výletě v New Yorku. Scény jako tango slepého Franka Sladea s neznámou dívkou, divoká jízda bourákem řízeným slepým plukovníkem, nebo závěrečná plukovníkova obhajoba Charlieho ve škole jsou nezapomenutelné a patří do Síně slávy světového filmu. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=wYA2Us8oWug (15.02.2009)

Pokud je člověk ve stresu, a chce se uklidnit, sáhne po nějaké bylince, nebo čaji. Já si pouštím Vůni ženy. Pokud má někdo zánět uší, či jiné problémy se sluchem, zajde na ušní. Já si pouštím hudbu Thomase Newmana. Pokud někdo trpí problémy se zrakem, zajde na oční. Já si pustím herecký koncert Al Pacina a mé problémy jsou vyřešeny. Lituji přátelé, ale těžko se mi popisuje film, který se slovy dost dobře popsat nedá. Neumím popsat lásku, duši či jinou abstrakci. Mohu snad jen říci, že Vůně ženy je více, než film. Je to nejkrásnější druh umění, které toho vypoví o životě a přátelství více, než kterékoliv jiné dílo. A na závěr bych se chtěl pochlubit, že jsem se po druhé narodil, protože během této scény jsem zemřel blahem. 100%. (06.06.2009)

Jen k málokterému filmu by tak seděl přívlastek "klasika" jako zde. Film se rozvíjí dle těch nejklasičtějších šablon, ale není to vůbec na škodu, je to jako květ, který rozkvétá přesně do těch barev, které si v tradičním dramatu o sbližování přejeme vidět. Vůně ženy je filmová cesta o vykreslování charakteru hlavní postavy a nejvíc se mi líbí, že všechny zastávky na ní jsou samostatně velmi zajímavé a zároveň i účelné pro nerušený posun v příběhu (např. návštěva bratra je zajímavá pro ostré slovní přestřelky a důležitá pro sdělení plukovníkovy minulosti). Nemohl bych však opěvovat všestranou krásu tohoto noblesního díla, kdyby nebylo nadpozemského výkonu Al Pacina, neboť je to právě on, kdo svým projevem povýšil většinu scén na další level. PS: Vznik vztahu u původně opozičních postav mi zde přijde lépe zpracován, než u Rain Mana (méně očividná emocionální podbízivost). 9/10 (19.01.2011)