Vôňa ženy

Musím říct, že název je hodně zavádějící. Ve skutečnosti tam nejde tolik o ženy a jejich vůni (přestože o lásku k ženám tam částečně jde taky), ale spíš o vztah mezi dvěma hlavními postavami - zahořklým slepcem, který si chce ještě naposledy užít život plnými doušky, a mladým hochem, který řeší své školní vztahy s (rádoby) přáteli a jedno velké dilema. Je to hodně nesourodá dvojice, ale tím spíš je zajímavé sledovat jejich vzrůstající přátelství a náklonnost. Al Pacino to zahrál famózně, takhle přesvědčivého a přirozeně působícího slepce jsem snad ve filmu ještě neviděla. A závěr filmu, který je dost o lidských hodnotách a ctnostech, si mě získal maximálně. Je to jeden z těch filmů, který ve vás po zhlédnutí zanechá příjemný povznášející pocit. ~(4,2★)~ (21.03.2018)

Tak tento snímek mě dost minul. Pravda nenudil jsem se, ale na můj vkus je ve Vůni ženy až nestravitelná dávka patosu. Je ironií, že Al Pacino, po tolika skvělých (tj. charismatických a nezapomenutelných) rolích dostal tu nejvděčnější cenu právě za tenhle cajdák. Pravda, když jste slavný a hrajete postavu s libovolným handikepem (slepota, autismums), máte sošku napůl v kapse. Když ještě rozhlásíte, jak jste s těmi lidmi stýkal a několik měsíců trénoval, ukápne z nejednoho oka člena poroty slzička dojetí. Tohle na ně platí. Nevím, ale jestli by hraní a jeho posuzování mělo být o tom. Ale to je věc vkusu. Na ten můj vkus je Vůně ženy, na to o jakém rebelovi je, konformní a až moc hladí po směru srsti. Scénáristicky je film nezajímavý, režijně tuctový a to co svým charismatem dodá Al Pacino spolehlivě odbourá krajně nesympatická postava Chrise O ´Donnela. (02.04.2013)

Takhle uvěřitelně zahrát slepého člověka, to jsem snad ještě neviděla... Ten jeho nepřítomný pohled, to tápání, přestože Al Pacino narozdíl třeba od Jamieho Foxxe skoro vůbec nenosil černé brýle, takže během hraní normálně viděl... Neuvěřitelné a uhrančivé. Pacinův herecký koncert koncertů místy ale bohužel kazí trochu vláčná režie a prokouknutelný scénář, kvůli kterým nemůžu jít s hodnocením výš, než na poctivých (velmi dobrých) 80%. (26.01.2009)

Povedal by som, že to Američania zobrali za správny koniec a namiesto snahy o prekonanie vtipnosti pôvodného filmu natočili (melo)drámu. Pretože táto snaha by pripomínala povestné psie naháňanie vlastného chvosta. Celé to stojí na Pacinovej postave a jeho výkone a niet čo namietať. Za zmienku stojí viacero scén, najmä tá tanečná s náhodnou návštevníčkou reštaurácie a jej vypointovanie, dôležité pre vyznenie celého filmu. Ja by som tento film ani nenazýval remakeom, zmeny sú zásadné, o starého pána sa napríklad žiadna žena nezaujíma. Výrazná výhrada smeruje k záverečnej reči. Tá je príkladom zmeny filmovej reči oproti takým 70. rokom nasýteným novým Hollywoodom, spomeňte si na Pacinov výbuch na súde v And Justice for all. Oproti nej je celý záver vo Vône ženy iba instante naaranžovaný a predvídateľný. (04.10.2016)

Život v temnotách byl vždy mojí noční můrou (možná i proto, že už na svět poměrně dlouho hledím skrze dvě, v kovu zasazená, sklíčka) a Pacinovo ztvárnění plukovníka Sladea zhmotnilo mé představy o tom jak bych, kdybych oslepl, na svět nahlížel já. Vždyť k čemu by byl život, když ho neuvidím? Přesto je VŮNĚ ŽENY právě o životě, o tom jaké maličkosti ho mohou ovlivnit a o tom jak se má prožít. Moc pěkný příběh. P.S: Další dokonalý Pacinův proslov. (10.10.2009)