Le Calendrier

Adventní kalendář byl jeden z posledních letošních hororů, který měl šanci prorazit, ale bohužel i ten se zařadí jen k těm průměrnějším kouskům. V zahraničí je film však docela chválený, ale hádám spíš proto, že se jedná především o drama s lehkými hororovými prvky a to mají lidé většinou rádi. Příběh o atraktivní dívce na vozíčku, která od kamarádky dostane antický adventní kalendář, kde každý den musí jíst čokoládku a překvapení, které se zjeví bude pár lidí stát život. Námět je fajn a kdyby byli tvůrci hravější, odvážnější a odvázanější, tak z toho mohl být bratříček Nezvratného osudu, ale ani jedna vražda mě zde nezaujala, atmosféra ani napětí se zde téměř nevyskytuje a jediné, co z hororové stránky může potěšit je slušná maska démona, který se však moc často nezjevuje. Ten zbytek totiž za moc nestál. Škoda, tady se Francie držela hodně při zemi, chvílemi se film i docela táhne, ale díky originálnímu námětu a pár zajímavým scénám to k zahození vyloženě není. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 3/5 Hudba 2/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 5/10. (23.12.2021)

Mohol to byť horor roku s vianočnou tématikou, no bohužiaľ veľmi skromná realizácia hororových prvkov dotiahla sľubný námet na úroveň slabšieho priemeru. Toľko príležitostí potešiť oko fanúšika horor žánru a oni sa rozhodnú to zavraždiť bez akejkoľvek snahy pobúriť či šokovať. Toto mohol a mal byť krvák ako na jatkách, no bohužiaľ, nestalo sa .. (24.12.2021)

Invalidka dostane od kamošky posadnutý adventný kalendár, takže každý deň musí povinne žrať bonbóny, občas sa jej zjavuje démon (jeho vizáž je asi to najväčšie plus) a zopár ľudí v jej okolí otrčí kopytá. Za mňa čistý priemer – nebolo to zlé, ale žiadne krvavé orgie a ani veľké napätie sa nedostavilo. Od belgicko-francúzskej spolupráce som čakal omnoho viac. (02.12.2021)

Poměrně nezajímavé béčko, které se může pyšnit celkem obstojným a zábavným námětem, kdy dívka odkrývá každý den jedno pole adventního kalendáře, jež jí přichystá pokaždé jinou hrůzu, ale celý zbytek nestojí příliš za zmínku. Atmosféra je velmi slabá, herecky podprůměr, vizuálně nevýrazné a jako celek film zkrátka nedrží pokupě a působí dost kostrbatě. Čím víc se film blíží ke konci, tím míň už pak diváka zajímá. Škoda, tomuhle jsem celkem naivně věřil, ale zde není jednoduše nic dobře. (12.12.2021)

No jo, no, tak začnu zápory, ať je mám z krku. 1) Příběh je notně neoriginální, protože jde o několikerou variaci na snímky, které jsem už viděl. 2) Nemám Francouze v oblibě. 3) V noci půjdu na záchod, aniž bych se ozbrojil a rozsvítil ve všech místnostech. 4) Nemám psa a má kočka by mě sejmula během okamžiku, a ještě by to narafičila jako nehodu při hře. No, to by bylo asi tak všechno, pokud nepočítám fakt, že nešlo o žádný velký nápor na mozkovnu. Přes všechny výše zmíněné zápory mě ale film překvapivě bavil a francouzští tvůrci mě mile překvapili absencí všech feministických, BLMáckých a celoabecedně kapitálkovních úliteb dnešnímu celosvětovému, politicko- korektnímu kurzu. A tak se místo různých přistěhovalců a muchlujících se spermoňů konečně dostalo i na nás. Na kriply. Pravda, hlavní hrdinka to jen hrála, ale hrála to přesvědčivě, navíc to i přes přibývající kruhy pod očima nebyla žádná ohyzda, takže jsem jí mohl po celou dobu fandit a po delším čase jsem zase rád viděl někoho z cenobitů. Byla to taková připomínka celé řady hororů na dané téma lehce líznutá Hellraiserem a Sofiinou volbou, která na mě fungovala tak, že jsem se sice necítil být patřičně vybubán, ale za celou dobu jsem ani na moment nepolevil v pozornosti, a to už je co říct. / Poučení: To by jeden neřekl, co všechno se dá rozchodit. (28.10.2023)