Réžia:
František VláčilKamera:
František UldrichHudba:
Luboš FišerHrajú:
Ilona Svobodová, Josef Vinklář, Karel Heřmánek, Ferdinand Krůta, Miriam Kantorková, Jan Hrušínský, Renáta Doleželová, Josef Žluťák Hrubý, Miluše Zoubková (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Ani dcera nedokáže přemluvit Josefa Vinkláře, aby se zbavil své alkoholové vášně. Komorní psychologické drama o mladičké dívce, která se rozhodne vyhledat svého otce, jehož jméno i adresu zná jen ze zasílaných alimentů. Po rozpačitém shledání záhy pochopí, že otec, pracující na geologickém průzkumu, je těžký alkoholik, reagující tak na svůj zbabraný život. Stroze vyprávěný, komorně pojatý a černobíle natočený příběh se odehrává uprostřed zasněžených pustin a spoléhá na vynikající, oduševnělé herecké výkony. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (81)
Alkohol, stejně jako hadí jed, může pomáhat i zabíjet... Smutek v očích pana Vinkláře je demolující, vnitřní bolest viditelná a přesto, že bych měla sto chutí mu sama sklenku nalít, nenalila bych.. Život mu totiž nabídl druhou šanci v podobě setkání s dcerou.. A ač se vůbec neznají, z dívky celkem přirozeně sálá mládí, energie, radost a hlavně touha – mít otce, být s ním, vytvořit po smrti matky alespoň částečnou rodinu.. Tomu já říkám důvod žít.. Je to obrovská příležitost k rekapitulaci dosavadního způsobu života a nejvyšší čas na změnu... Jedná se v podstatě o malý film (čtyři herci, jeden pes a zasněžená maringotka), ovšem pojímá vše podstatné pro lidské bytí.. Bravurní herectví dodává snímku věrohodnost a podmanivá hudba dokresluje pochmurnou atmosféru.. ()
Vynikající dramatický film. Ilona Svobodová, ač v té době měla za sebou pár filmů vynikajícím způsobem zahrála dívku, která po smrti své matky hledá cestu ke svému otci. Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobrý v tomto případě neplatilo, přestože se zdálo, že si oba k sobě najdou cestu, démon alkoholu nit přetrhl. ()
Hodně pochmurný film, v němž je deprese ještě znásobena prostředím, ve kterém se děj odehrává. Škoda, že ho TV nevysílá častěji, protože výkon Josefa Vinkláře je famózní. ()
Ve Vláčilově tvorbě spíše nenápadný film, který je třeba chápat v kontextu jeho vzniku. Pak černobílé kouzlení kamerou, strohá komornost a bezútěšné téma působí jako nesporný přínos. Rovněž jde asi o Vláčilův nejpřístupnější snímek, který si zakládá na jednoduchosti a skoro i nedějovosti, přesnosti dialogů a mimických reakcí. Jde o herecký film, v němž ústřední čtveřice bere dech svými výkony, jimž suverénně vévodí Vinklářovo ztvárnění alibistického, ale přesto neodpuzujícího hrdiny a výtečně soustředěný výkon Ilony Svobodové, která dokáže vyjádřit i to nejjemnější hnutí v tváři. ()
Mrazivý film odehrávající se v mrazivé pustině. Žádné moralizování, jen působivý popis jízdy z kopce a realistický, bezútěšný konec. Skvělé herecké výkony. Nenápadný velký film. ()
Z té neutěšené zimní krajiny kolem jsem se pomalu propadala do depresí a měla pocit, že se musím taky napít. Hadí jed je velmi sugestivní film, hlavně teda díky Josefu Vinklářovi, kterého jsem na obrazovce hltala. ()
Slovy uštknutého: "Kdo to nezažil, tak to nemůže pochopit". 8/10 ()
Vinklář, Vinklář, Vinklář a jinak nudný nic. ()
Pekelné psychodrama o závislosti jako je démon alkohol...Notorika mistrně zahrál Josef Vinklář, z toho až mrazí...Nejlepší Československý režisér František Vláčil dokáže natočit jakékoliv téma - ikdyž démon alkohol mu byl velice blízký...No a mistrovskou hudební koncepci provedl další neskutečnej umělec - Luboš Fišer. Tohle je FILM!! ()
Na tomto vcelku banálním a všedním příběhu není mnoho zajímavého. Trochu ho povýšíme, když do hlavních rolí dosadíme skutečné osoby: tehdy již možná nejlepšího českého herce všech dob a hereckou debutantku. Ještě víc ho povýšíme, když přihlédneme k čistotě obrazů Františka Vláčila. Přestože se mu ikonu notorika (ani přes své vlastní zkušenosti) nepodařilo načrtnout tak, jak sám je znám z vlastní zkušenosti od mládí po stáří, podařilo se mu zachytit jedinečný a konkrétní vztah otce a jeho dcery. ()
Zajímavá Ilonka v dost zvláštní zkazce. Mistr nebyl dle mého úplně ve formě ()
Těžký film, klasický Vláčil. Ponurá atmosféra, zdůrazněná černobílým formátem, zima a pustina...pustina v krajině, ale také v duších. Geniální Vinklář. ()
Normalizacna filmarska kvalita v plnej krase a nadhere o probleme, s ktorym musel bojovat nielen otec -alkoholik Josef Vinklar /Pod Jezevci Skalou, Nemocnice na Kraji mesta, Ikaruv Pad s Mensikom/. PS Netrapila tato problematika prosim Vas aj samotneho pana Vlacila? 94 % ()
"Vy jste inženýr? Pche, tenhle? Leda hovno s Csc na konci! ......... Nebude tu nějaká láhev od mlíka? Cožpak o to, láhev by tu byla, ale pochybuju, že nějaká od mlíka." ()
Intimni drama predvedene na minimalnim prostoru a s malym poctem hercu. Syrove zimni pocasi, dve marintgotky, zacinajici vztah mezi otcem a dcerou a demon alkohol v hlavni roli tohoto trochu depresivniho snimku, ze ktereho temer nevede cesta ven. Prijemne prekvapil herecky vykon Svobodove a hlavne Vinklare ( mozna jeho nejlepsi role ). Velmi slusna atmosfera a hudba Fisera. ()
Dobrý film.Vláčilovo celoživotní běs...ale kdykoliv ho vidím mám pocit že z tématu šlo vytáhnou víc... Vinkář tradičně skvělý... 65% ()
Kruté story o démonu alkoholu, který dělá z lidí trosky. Když se náhodou znova najde důvod žít, není cesty zpět....90% ()
Neobyčejně dobře zvládnuté! Vláčil věděl o čem točí. Když nějací posraní mravokárci nebo nedej bože abstinenti se začnou v tomto problému vrtat, vždy to dopadne špatně. Vláčil vše zvládnul na výbornou, Ilona je úplně skvělá a přitom měla prd jaké zkušenosti. Vinkláře netřeba chválit, on snad špatně hrát ani neuměl. Konec tomu všemu nasazuje velmi realistickou korunu, tzn. nic se s tím dělat nedá, člověk se odsoudil již dávno umřít v osamění. ()
Tři chlapy, dvě maringotky a jeden pes. Do tohoto prostředí přijde mladá dívka (Ilona Svobodová), aby poznala svého otce, kterého před tím nikdy neviděla. Zprvu to setkání probíhá vcelku šťastně, ale díky alkoholu, který působí vskutku jako "hadí jed", to štěstí nemůže dlouho vydržet... Hodně syrově zpracování. Maringotky, sníh, dující vítr. V těchto kulisách se odehrává většina filmu. Josef Vinkláře byl famózní herec, ale při pohledu na něj v tomto filmu je člověku spíše do pláče, než že by si to jeho herectví nějak moc užíval I když vlastně právě v tom je velikost herců jako on. ()
"Nebyla by tady nějaká láhev od mlíka? - Což o to. Lahví je tady dost, ale že by byly zrovna od mlíka..." František Vláčil zpracoval téma (jemu samotnému dost blízké) způsobem, ze kterého vskutku mrazí. Pro mě osobně je tohle asi nejlepší role Josefa Vinkláře. Ilona Svobodová v roli jeho dcery si mě svou počáteční naivitou dokázala získat a na rozdíl od většiny jejích dalších rolí, mi tady vůbec nelezla na nervy. Ferdinand Krůta a Karel Heřmánek byli neméně skvělí... "Kdyby každej nešťastnej člověk měl chlastat jako von, tak se to notorákama jenom hemží." ()
Reklama