Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)

(viac)

Recenzie (152)

Willy Kufalt 

všetky recenzie používateľa

No jo, tančilo se tam všude, i zpívalo a jásalo. Viděl jsem to. Ale bohužel sám z tohoto filmu jásat nedokážu. Můžu tak maximálně vystoupit z davu s tím, že jsem v pozadí vnímal opravdu pěknou myšlenku oslavit mír tancem a zpěvem, ukázat ostatním národům své lidové tradice a zvyky a bojovat proti válce. Jako dokument své doby to (i díky ukázkám národního folkloru) v sobě hodnotu má, ač nebudu tajit, že coby příslušník mladé generace jsem se u toho víc nudil, než bavil. Některé záběry jsou pěkně symoblické, třeba ten úvodní na Karlův most, kde vedle sebe v objetí prochází lidi vícero národů včetně černocha, Koréjčanky a muslima v plášti. To vše by bylo hezké, kdyby film nepodtrhovala ona přidaná budovatelská hodnota s oslavou soudruhů Stalina, Gottwalda a spol. (ano, i když z celých 104 minut tohle dohromady netvoří víc než minut pět, možná šest). Na podobné filmy se lze dnes jen stěží dívat objektivně, ale není to jediná výhrada z mé strany. Pateticky pronášené řečičky s neutíchajícím optimismem (dokonce i během řešení konfliktů) snižují celkový dojem ještě níž, stejně jako slabší forma, kde celek víc než komplexní příběh připomíná spíše pásmo kulturních vystoupení doplněných o pár situací "ze zákulisí". Takže zbývá mi s přihmouřením očí ocenit jen tu možnost nahlížení na téma kolem založení folklórního souboru po válce a jeho úspěšných vystoupení napříč Evropou (a v kontextu bohužel i jeho zneužití pro politickou propagandu). A také doufat, že se k němu někdo ze současných filmařů s patřičným kritickým odstupem ještě vrátí, minimálně tak působivě, jak to bylo nedávno u Poláků v podobě Studené války. ()

Spinosaurus 

všetky recenzie používateľa

Asi žádné slovo nevystihne hloupost a demencii tohoto filmu. Chci poděkovat filmařům, že se drželi zpátky a do kinoverze nedali ony vystřižené scény, protože ty už překročily i tu pomyslnou hranici únosnosti. Naopak v dnešní době však tyto scény působí nejzajímavěji. Co v nich tedy najdeme? Za 1.:Tvrzení že Ruda (nejcharismatičtější postava filmu) je fašista, protože odešel na západ. Za 2.: Tvrzení, že Rudova vize budoucnosti se rovná dopadu jaderné bomby (???). Za 3.: Tancování před Pepíkem. Za 4.: Příjezd podobizny Klémy. A na závěr scéna s Rudou, který riskuje život, když přejde zpátky na východ, aby zachránil svého nejlepšího kamaráda, který však nejen že s ním nejde, ale ještě zařídí jeho dopadení. Opravdu smutná scéna. Co se týče samotného filmu, tak ten je lépe natočen, než Vlčkova pozdější Rudá hniloba, ale jsou tu 2 postavy, jejichž výstupy jsem pravidelně přetáčel. Je to Joker Nesvatba a ta zasraná valaška, díky které mi málem praskly uši. Jednu hvězdičku ale dát musim, a to za ten překrásný poválečný Berlín, to se opravdu hned tak nevidí. Jinak je to sračka toho nejstalinitičtějšího kalibru a nikomu to nedoporučuji. ()

Reklama

Marigold 

všetky recenzie používateľa

Road movie o cestě k nové kultuře, novému folklóru, novému člověku. Na svou dobu poměrně odvážný pokus o vytvoření socrealistického muzikálu čistě na bázi folklórních tanečně-pěveckých vystoupení. Scénáristé i režisér ve filmu dost možná mimoděk nabídli přesnou mapu mytologie 50. let, do níž se vejdou všechna klíčová témata a kterou formují všechny typické ideologické mechanismy. Faktem je, že prvotní znechucení z filmu u mě vystřídalo cosi jako respekt pro jeho portrét doby... Není to z mého pohledu žádný stranický výblitek sestrojený najatými nevolníky, ale velmi autentické zachycení patosu mladé generace, která v nadcházejících letech viděla ideál Nového světa. Dnes, na poněkolikáté, hledím na stopy minulosti v Zítra se bude tančit všude se zaujetím, protože tenhle film o podstatě komunistické ideologie vypovídá mnohem více než všechny ty novo-svazácké odsudky současných diváků. Diváků, kteří si sotva kdy uvědomí, že mechanismům manipulace, jaké v Zítra se bude tančit všude hystericky odsuzují, sami den co den ochotně podléhají. ()

Ony 

všetky recenzie používateľa

Tak extrémní film si přímo říká o extrémní hodnocení, ale já mu ho asi nedám. Herci jsou neuvěřitelně nejapní, ale musím uznat, že to, jak zdravý duch páchne blbostí, nemohli zahrát lépe. Se vší tou choreografií, folklórem, historickou hodnotou a zákeřným optimismem to zdaleka nemůžu hodit do odpadu. Takže tak. Jo, a začínám být hrdá na své křestní jméno. ___ 22.2.2009: Dnes jsem viděla počtvrté, byla jsem dojatá, přidávám čtvrtou hvězdu a Marigold má jako vždy pravdu. ()

Danqo 

všetky recenzie používateľa

Vzhľadom na kontext, tematiku a spracovanie nemožno dať viac, ale ten film ma veľmi pobavil. Našťastie som nevidel „director's cut,“ len ukážky z neho, ktoré boli väčšmi socialistické ako samotný film v skrátenej verzii. Každopádne, tí valasi ma nesmierne pobavili. A tá kolosálna hudba! Odporúčam pozerať: s kamarátmi a s veľkým množstvom vína (čiastočne skonzumovaným predom) ()

Galéria (6)

Zaujímavosti (3)

  • Na název tohoto filmu odkazuje název představení divadla ABC – „Zítra swing bude zníti všude“. (Kaleidoskop)
  • O filmu se traduje že se dlouho licitovalo, zda se natočí barevně či černobíle. Nakonec byla zvolena barva, a tak na Pyšnou princeznu (1952) zůstal jen černobílý materiál. (sator)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bolo zmenené