Little Busters! - Season 1

„DOTEĎ JSME BYLI JEDNA PARTA, ALE PŘÍŠTÍ ROK SE BUDEME MUSET ROZDĚLIT.“ „CO KDYBYCHOM SE DO NĚČEHO SPOLEČNĚ PUSTILI, TAK JAKO KDYSI...?“ „POJĎME TEDY PODNIKNOUT NĚCO, CO MŮŽEME ZKUSIT JEN TEĎ. ZAHRAJME SI BASEBALL...“ Tahle adaptace vizuální novely nám vypráví Rikiho příběh. Když přišel jako malý o rodiče, partička kluků a jednoho děvčete pod vedením Kyouskeho ho přijala mezi sebe. Nazývají se jako Little Busters. Nyní přichází rozhodující období, kdy jsou jako jedna velká parta na stejné střední škole a čeká je brzké rozloučení. Jsou rozhodnuti pro poslední klukovinu a tou je zápas v baseballu… » Co se mi líbilo: 1) Kresba. Sice to není práce studia Kyoto Animation jako v předchozích adaptacích, nicméně právě kresba a animace se studiu J.C.Staff povedla bravurně. Holčiny jsou tu vyobrazeny v plné kráse s jemnou špetkou lechtivého obsahu, která není vůbec na škodu. Ve skutečnosti vizuální novely od Key drobnou sexuální provokaci obsahují, tak proč to kritizovat. A když srovnám kresbu původního média se seriálovou adaptací, na plné čáře vyhrává druhý jmenovaný. 2) Hudba. Hudební skladatelé původní novely opět nezklamali. Otvírák se zavírákem se mi sice za těch 26 kapitol oposlouchal, nicméně budu na něj v dobrém vzpomínat. Melodie na pozadí tu vykreslují hloubku, jak se patří. Přímo mě zasáhly melodie Lamplight a Let's Return, u kterých jsem i slzu uronil. 3) Hrdinky. Sakra, bez ženských by to přeci nešlo! Jinými slovy; favoritek jsem tu měl povícero. Hned na počátku mě zaujala hloupoučká Komari, jejíž route tu byla dlouho jediná zajímavá; avšak po nějaké době mi její způsob vyjadřování pouze skrze komplet vysmátou tvář dával pocit, že snad něco bere. Na pozici druhé se drží děvčátko, která by si jinak u odpůrce lolitek, jako jsem já, ani neškrtnuto. Ano, mluvím tu o Kudryavce. Líbila se mi na její extravagance; kabátek, čepička, její krkolomná angličtina, vášnivý zájem o astronomii… Jo, proč ne. Její oblíbenou frázi „Wafú“ z hlavy ještě dlouho nedostanu, silně mi připomínala předchozí anime adaptace. A její route mě jednu chvíli dojímala k slzám. Není náhodou, že právě její obrázek mám ve svém popisu profilu. Yuiko, také velmi nadějná adeptka na oblíbenou postavu tu bohužel nedostala žádný prostor, takže tu budu opomíjet (a doufat, že se aspoň ukáže naplno v druhé sérii) a místo ní tu dosadím na první místo… hned dvě postavy. Haruku a Kanatu a jejich route považuji za vrcholnou část příběhu. 4) Masato. No to vám byl kus vola. Díky němu jsem se dobře bavil ve světlejších momentech seriálu. Ať už šlo o bitvy s pevně stanovenými pravidly, počty či jeho hrubiánský hlas. Avšak v jednu chvíli jsem měl pocit, že jsem ho přechválil, když Kengovi způsobil nepříjemnost. » Co jsem nemusel: 1) Nestálé drama. Sice tu na eskalaci problémů narazíte, o tom žádná, ale jejich podání je velmi necitlivé. Drama tu chvíli co chvíli střídají nemístné pozitivní motivační kecy, které se posléze opět přemění na nepříjemné drama. A to mám jako vnímat jak? Tak buď jedno, nebo druhé, ale určitě ne obojí dohromady a ve stejný čas. Pak mám akorát ve vnímání příběhu bordel a nedokážu si titul emočně užít. 2) Nedostatečně propracovaný děj. Začátek anime seriálu si počíná nadějně, avšak po pár dílech se to zvrhne k epizodnímu dobrodružství, kdy se v ději prakticky nic nemění. A pak najednou bum a prásk, něco se děje. To však trvá maximálně tři epizody a zase stojíme s příběhem na místě. Seriál postrádá onu gradaci, kterou měli všechny předcházející adaptace. Dostává se mi pocitu, že tu byl příběh vyprávěn do prázdna a téměř nic jsem si z něj neodnesl. 3) Nevhodný závěr. Je krásnou ukázkou kritiky v druhém bodě. Seriál je sice zakončen otevřeně, ale jak jinak než už za tu dobu vyčpěle positivně. Všechno je skvělé, jsme šťastní, nic nás netrápí, se vším si víme rady… To už jsem za tu dobu viděl tolikrát, že to se mnou nehnulo ani o mikrometr. Snaha o originální zakončení je tu naprosto nulová. » Shrnutí: Když jsem šel do této adaptace, byl jsem varován jak kamarádem, tak i průměrem zde na databázi, že to nebude žádná hitparáda. Ale i tak jsem neočekával, že se to vyvine až tak špatně. Příběh je zcela neprocítěný, v dramatu schází plynulá eskalace. Celkově titulu schází ona pověstná jiskra. To ale neznamená, že nezkusím druhou sérii. Některé holčiny jsem si oblíbil a zajímají mě jejich další příběhy. Taktéž je jisté, že dříve či později sáhnu po původní vizuální novele. Nicméně, přes všechna ta negativa jsem rád, že jsem nad seriálem strávil čas, který za skouknutí přeci jenom stál. Shlédnuto v japonském znění se slovenskými titulky v TV verzi (27.08.2018) (menej) (viac)