Chlapec a volavka

Snažil som sa nemať očakávania. Film je dobrý, ale príde mi to nezrozumiteľné Nejak mi uniklo o čom to vlastne je a aký je príbeh. Neviem či to nieje nejaká moja indispozícia. Príde mi to trochu podobné ako Cesta do fantazie. Lenže tá má hlavu a pätu. A na rozdiel od Chlapca to do seba zapadá. Chlapec nejak nedrží pohromade. Je to súbor dobrých scén. Psíček s mačičkou kreslili film. A keď doň vložili 10 dobrých scén, tak si povedali že keď tam dajú 20, tak bude 2x tak dobrý. A keď 100, tak 10x dobrý. A tak tam navalili scény, ktoré si vymyslel každý z návštevníkov štúdia počas dňa otvorených dverí a dňa detí. A niektorí návštevníci boli na nelegálnych chemických látkach. Spinelion: Mijazaki a jeho tým se tu soustředili na kvalitu animace více, než kdy před tím. Zatímco např. u Můj Soused Totoro (1988) trvala produkce osm měsíců pouze s osmi animátory, na tomto projektu pracovalo animátorů šedesát, a jediná minuta jim zabrala měsíc práce. A tu zas máme toho psiska a mačku... A aj tak je Totoro lepší aj po vizuálnej stránke, je to totiž maľovaný film. Zvláštne je, že ja som videl sekanú animáciu. Ako keby renderovali málo fps... Asi blbosť, dcérka mi to nepotvrdila. Ale ja som to opakovane videl a trhaný pohyb mi trhal oči i myšlienky. Ale uznávam, mám nejakú vadu že vidím blikať napr niektoré totemy na benzínkach alebo niektoré LED svetlá.... Zaujímalo by ma či to tak vnímal i niekto iný... V súboji s Howlom, Cestou do fantazie, Mononoke, a Totorom prehráva. A to niesom staromilec. (12.12.2023)

Dobrý film! Poněkud zdlouhavý a zejména ve smutném úvodu se dost vleče. Ovšem originální prvky fantazie působí naprosto nenuceně. Chlapec a volavka je vyroben v téměř stejném duchu jako předchozí filmy. Přesto animace a barvy jsou docela jiné. Mohlo by být trochu více muziky, ale možná právě proto, aby film nepůsobil velkolepě a nuceně, tak je z větší části pouze scénický doprovod klavíru. Místy by se film mohl velice snadno zvrhnout z příběhu dítěte do originálního psycho-hororu. (26.12.2023)

…môj zápis č.36: Mijazaki cíti, že sa jeho čas (alebo aspoň schopnosť tvoriť) na tomto svete pomaly končí a tak viac subjektívne a intímne, než filmársky a čitateľne, tvorí príbeh azda skôr sám pre seba. Je to ako pri aktálne poslednej tanartinovke - skalný fanúšik je nadšený z ďalšieho diela svojho obšúbeného tvorcu a pripustiť si, že príbeh nepochopil a na viac miestach maximálne kolísal, naivne nadhodil nový podpet pre možnosť pokračovať v deji alebo skrátka si uletel bez širšej perspektívy… Lebo veď “taký on je!”. No... nie… Klasicky u Mijazakiho tvorby hltám prvú polovicu filmu a druhá ide mimo mňa, tu tvorcovia vzali za opraty a podarilo sa im ma pripraviť o nádej už na konci prvej tretiny. Kompozične krásne zábery doplňuje poctivá skvelá animácia, u ktorej som šťastný, že už dlhé roky nepotrebuje na seba kydať modernejší a prehrotenejší update, nakoľko poctivé remeslo nepotrebuje modernizovať - iba ak na druhej strane opony za účelom technického uľahčenia, ušetrenia a či ľahšej možnosti dosiahnuť požadovanú KVALITU (a nie jej náhrašku, ako je dnes obľúbené). Rád by som nahliadol do hláv rodičov, ktorý na tento film dovliekli malé detičky - dám všetkých päť na to, že z filozofie “čo je kreslené, je pre deti”, ale toho sa v našich končinách tak skoro nezbavíme. Remeselne dobrá práca, na môj vkus trochu pustá na zvukový podklad, ale to je maximálne subjektívne. Niekoľko vizuálne famóznych pasáži so skvelou hudbou zasa striedalináhodne generované scény, u ktorých som sa nezbavil pocitu, že Mijazaki vyhľadal dílera Hidea Kojimu. Snímok je trochu pustý na vzťahy a emócie a to najmä v úvode, v ktorom boli postavičky, ku ktorým by sa nám ľahšie prilnulo a koniec som mal pocit, že ktodi umylom odstrihol (až sem počujem ten výsmech, že veď to bol geniálny režijný zámer… No jedine, že nebol..). (04.02.2024)

Nevím nevím. Jedná se o poslední film Mijazakiho, který dostaneme na naše obrazovky, ale bohužel jsem neměla takový pocit uspokojení jako u jeho předchozích mistrovských děl. Ghibli filmy se musí pochopit a nejsou pro každého, ale vždycky dokážou chytit za srdce. Chlapec a volavka mi nepředal vůbec nic. Postavy mi přišly ploché a bez citu. Dějová linka příběhu mě taky moc nenadchla a když jsem čekala velké finále, tak jsem nedostala prakticky nic. Z kina jsem odcházela spokojená, ale ne nadšená. Samozřejmě musím vytknout úžasnou práci s hudbou, která film vynesla na jiný level. Krajina a animace těchto filmů mě nikdy neomrzí a Chlapec a volavka není výjimkou. Na film se někdy v budoucnu podívám, ale nejedná se o nejlepší film. (24.02.2024)