Total Recall

Škoda, že na tak zajímavý námět natočil P.W. tak průměrný film. Neříkám, že v rámci žánru je vyloženě špatný, říkám průměrný, plný nelogičností a zbytečných klišé. Na jednu stranu až hloupé přehrávání, na druhou toporné pohyby při rádoby akčním hraní - napříč hereckým spektrem... Rutinní >akčně-nevědecky-fiktivní< komerce - bohužel v tom horším smyslu slova. Jen tak mimochodem, všimli jste si těch crt monitorů v roce 2084? To by měli v Rožnově radost... :-) . . . Nakonec tahle story doklopýtá spolu s Arním až do téměř sebeparodického finále a divák poulí oči a nevěří, co je všechno v takovém multižánrovém guláši možné. A tak nezbývá, než se zhluboka nadechnout a vyrazit vzhůru na Mars, raději ve snu a s tyčinkou Mars... :-P - - - P.S. A pozor! My prostověrní stále VÍME: Kuato žije! ;-) - - - P.P.S. Varování ministzvěrstva pro hullywůdůské záležitosti: Neužívat v televizním 4:3 ořezu s naprosto debilním českým dabingem! (22.03.2006)

Zrovna jsem dočítal sci-fi SNÍ ANDROIDI O ELEKTRONICKÝCH OVEČKÁCH? (BLADE RUNNER) a z ničeho nic jsem dostal chuť oprášit si nějáké Dickovy filmové adaptace. MINORITY REPORT jsem však viděl nedávno a PAYCHACK více méně taky. Sehnat BLADE RUNNERA je v dneštní době téměř nemožné (no možná ne nemožné, ale obtížné :) a jediným vhodným kandidátem se zdál Verhoevenův TOTAL RECALL. Musím říct, že jsem dobře udělal, protože jsem ho pár let neviděl a byl jsem tudíž velice spokojený. Vidět zase Arnolda střílejícího a hláškujícího („Žaluj mě vole!“ a „Máme tady rovzvod.“ vedou) je teď pro mě balzám na duši. Dále je tu pak Sharon jako dokonalá manželka (téměř dokonalá), kterou by si přál každý chlap. Po příběhové stránce se téměř nic vytknout nedá, protože sci-fi s takovýmhle surfováním mezi snem a skutečností snad jiná ani nevznikla. Hudba Jerryho Goldsmitha je užastně magická a výborně ladí s celkovou atmosférou snímku a na konci na sebe bere i jisté (možné) procento pointy. (03.10.2006)

Než 80. léta vydechla naposled, zasadila ještě tento velkolepý úder, který měl s bodycountem 77 zásadní podíl na tom, že se o filmovém létu 1990 mluvilo jako o "krvavém". Inteligentní, byť žánr neposouvající scénář se skvostnými hláškami (Stone: "Ale miláčku, jsme přeci manželé." Arnold (střelí ji mezi oči): "Tak tohle považuj za rozvod."), silné obsazení, masivní a krásně brutální akce, kde nechybí hongkongské střílení do kolemjdoucích při honičce a dodnes působivá přehlídka masek a speciálních efektů oceněná Oscarem, udělaly z Total Recall i při jeho v té době rekordních nákladech 65 milionů hit (výdělek 261 milionů celosvětově), který více než důstojně uzavřel jednu úžasnou filmovou dekádu. (24.06.2007)

Tento film je pro mě zhomtněním dobré zábavy. Je to akčňárna, která má však docela zajímavý příběh, který tmelí jednotivé akční a trikové sekvence k sobě. Akční scény jsou psány Arnoldovi na tělo a nejsou nijak předimenzované. Triky a masky jsou i po letech dechberoucí. Jeden z nejlepších Arnieho filmu, ani zde nevadí, že neumí hrát. (27.11.2006)

Namazaný. Ne úplně, ale dost na to, abych si po letech pustil tento film. Únik před realitou. Ne úplně - sen může být totiž skutečný. Mezi dvěma světy. Ne úplně, protože v jednom lze nalézt opravdový domov. Agent a špión. Ne úplně, neboť se tu lze pídit v sobě samém. Vklíněný do dobrodružství. Ne úplně - protože jako divák do kulis, protože jako Verhoeven do Hollywoodu, ale jako malý kluk do Schwarzeneggerovy pěsti a jako snílek do obětí Sharon Stone. A ještě je tu ta rudá. Rudá planeta, rudý prach a rudě rozšklebené obličeje (ve filmu nebo nad filmem?). Výtrysky vzduchu z tajícího jádra. Nádech a výdech - noční můry o mutantech. Dětství a sci-fi, dětství a sny, dětství a vzpomínky. Vzpomínky na Total Recall. (31.01.2009)