Vesmírna pechota

Neskutečně zábavná parodie na vše, co se Verhoevenovi postavilo v danou dobu do cesty. Geniální internetové prostřihy, brutální a nebývalé krvavé akční scény - prakticky dotažené k dokonalosti, sympaticky přitroublí hlavní hrdinové, výtečné hlášky, absolutní drsňák Ironside a fantasticky vypadající brouci. Takhle má vypadat akční pecka, která brilantně střídá napětí s odlehčením. Obdivuji režiséra, který se opravdu nebál použít velké množství krve a právě tím zabodoval. Když už nic, tak alespoň i ti škarohlídi si kvůli těm všem usekaným končetinám a hlavám tento snímek zapamatují. Brilantní zábava a výtečný ost Basila Poledourise. (07.05.2005)

Zřejmě to jakási satira bude. Není možné, aby se mi ten děj zdál tak stupidní, jelikož jistou dávku nadsázky jsem v něm cítila i já. Podobnost s fanatickou fašistickou stranou asi taky náhodná nebyla. Ono vždycky, když se lidstvo někam sere, tak to mají místní spočtené. Předlohu neznám, ale film mě nezaujal natolik, abych nad ním vyždímala své slinné žlázy a blahem tišila rozechvělé srdce. Kromě toho, že film hýřil bohatou brutalitou různých forem, jsem třeba i zírala, jak dokážou krásně hořet vesmírné lodě ve vzduchoprázdnu nebo jak se dá bez následků rozdýchat laserem prostřelená hlava. Podruhé už to vidět nemusím. :-) (14.05.2018)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. "Chcete vědět víc?" Sci-fi film Hvězdná pěchota je natočen podle jednoho z nejznámějších děl Roberta A. Heinleina a to mým oblíbeným režisérem Paulem Verhoevenem. Nic pro slabší nátury, povinnost pro milovníky velkolepé sci-fi, hodně brutální akce a především černočerného humoru. Já to viděl už asi 6 x a pokaždé jsem se dobře bavil. "Chcete snad žít navždy?!" Trailer: http://www.csfd.cz/film/9302-hvezdna-pechota/videa/ (23.04.2011)

Tyler mi mluví z duše (všimněte si velkého K, když mluví o mariňácké bibli:)), za tohle by celá zkuená zásadně nefašistická a hrozně demokratická vzdělaná Amerika zasloužila převálcovat broukama. Snad nikdo netouží víc než já prohlásit, že pro nehynoucí slávu pěchoty září jméno, září jméno Rodger Young. Bohužel, Robert A. Heinlein se v hrobě obrací, a zběsile v něm nerotuje jenom díky hudbě a efektům. Možná i ten training camp docela ušel, a poručík Rasczak v podání Michaela Ironsidea byl (jako obvykle) hodně dobrý. Čímž se dostáváme k splývání a přidávání postav a zbytku té obří hnijící hromady režisérsko-producentských licencí. (Četl jsem původní scénář;)) A za všechno to ostatní, od toho odpornýho Beverly Hills na začátku, románek Johnyho a Carmen plus Dizzy a nesympatickou figurku Zandera, přes trapný snahy o napodobování a ve výsledku totální prznění modelu společnosti, kterou Heinlein zamýšlel ukázat, za zvrácení taktiky Mobile Infantry z elitních mariňáků v power armorech na sprostý, neorganizovaný, špatně vyzbrojený, chaoticky kolem sebe pálící plebs bitevního pole (po kterém se nic jiného než oni nepohybuje, což je naprostá krávovina) a hlavně a především za naprostou absenci "morální filozofie" (která je pilířem Knihy), si zaslouží hodnocení radioaktivní odpad a ne úderný soundtrack Basila Poledourise. Ale jelikož jsem našel i pár plusů, a hlavně protože jsem jenom člověk, a Denise a Dina jsou krásky k pohledání, výsledné hodnocení je takové jaké je. Ale pořád je mi blivno. Jestli chtěl Verhoeven kritizovat společnost, masmédia a kdovícoještě, měl karikaturu udělat z něčeho jiného než z Heinleinových Starship Troopers, ti jsou totiž o něčem ÚPLNĚ jiném. 40% Update 07/2011 - bože chraň, to je ale teror... výprava směšná (i po letech však nikoliv efekty), postavy kromě občasné šmouhy od prachu a umělé jizvy za všech okolností dokonale nalíčené a učesané, logika nula nula nic, bohužel díky Verhoevenově jménu a díře do světa, jakou měli Pěchoťáci udělat (a dost možná i udělali) to nejde jen tak hodit na odpad. Každopádně dnes už mě to vytáčí kromě původně popsaných vad i tímhle... A i kdyby to snad byla ta brilantní satira - což nemůžu vyloučit - tohle je pro mě zkrátka osobní. Nedávno jsem Pěchotu četl po několika letech znovu, a na její velikosti se nic nezměnilo. To jen film se stává blbějším a blbějším. (23.01.2003)

To je tak mile ulítlé, že tuhle kombinaci přitroublých hrdinů a brutálních scén musí zbožňovat i filmoví hnidopiši. Když moje milá bude pilotkou, určitě se ve federální armádě najde místo i pro mě. Klidně coby obyčejný pěšák. Jenže slibná kariéra velitele pěchotní roty brzy vezme za své, našeho Johnnyho stíhají výčitky svědomí a navrch mu jeho milá dává na dálku sbohem. Pochopí tak, že v téhle válce, kdy nepřítel nebere zajatce, pro něho není místo. Jenže Brouci zaútočili na jeho rodné město a už není cesta zpátky. Na jejich domovské planetě bude třeba každého, kdo má nohy a ruce. Tedy alespoň jednu. Digitální brouci se musí líbit. I po letech. Jejich interakce s herci je velmi přesvědčivá. Jenže pouze o speciálních efektech to není. Za kamerou je totiž holandský provokatér Paul Verhoeven, který se inspiroval válečnými týdeníky a který rýpe do chlapácky patetických filmů, seriálové kýčovitosti i americké pospolitosti. Nejprve představí story jak z Merlose Place, následně lpí na krvavém detailu, kterak se z někoho stávají dva kusy. Mám lehké podezření, že v době svého uvedení leckterý divák „nepochopil“, že Verhoeven tenhle kus natočil s pořádnou dávkou nadsázky a se svým typicky zvráceným přístupem. Na detaily kašle, objevuje se řada otázek, na které Verhoeven nehodlá odpovídat. Je tu od toho, aby krystalicky bavil. A to se mu daří. I po letech. Palec nahoru za drive Diny Meyer a Poledourisovu hudbu. (28.09.2015)