RoboCop

Překvapivě dobrý film od režiséra takových perel jako Starship Troopers nebo Showgirls (a abychom byli féroví - na druhé straně i Total Recallu a Základního Instinktu).... Pěkně neutěšená vize blízké budoucnosti, odporní záporáci, skvělé technické výdobytky, spousta krve.... trochu tvrdý, ale výborný akční film, i když mi vždycky mnohem líp sedělo: "Živý nebo mrtvý, půjdeš nebo budeš táhnut se mnou.":) (08.04.2003)

Verhoeven na svoju dobu a s priškrteným rozpočtom dokázal natočiť peknú nakladačku! Plechoví hrdinovia vládli filmu, Paul využil sedem ročné Cameronove zaváhanie a ďalší kult bol na svete. Zneuctenie v podobe ostatných častí si tento plecháč nezaslúžil. Veď aj on mal nakoniec nejaké tie city. K tomu dobrá sci-fi atmosféra, cool titánový oblek Roba a nadrealistická podoba miest, titánového šatu a iných výdobytkov doby. 90%. (20.12.2007)

Americký debut nizozemského filmaře Paula Verhoevena, který nejdřív scénář k Robopoldovi vyhodil do koše, aby ho následně manželka přesvědčila, že na tom přece jenom něco je a že má spoustu podvratných spodních tónů. Film, který prvně vznikal jako další z tuctových béček za pouhých 13 milionů dolarů (a vydělal na sebe čtyřnásobně!) u společnosti Orion, zodpovědné například za prvního Terminátora, obsahuje všechna typická verhoevenovská témata - nemyslím tím zrovna to neustále omílané násilí, ale především krizi identity. Ve středobodu každého Verhoevenova snímku stojí tělo, v připadě RoboCopa tělo lidské, společenské, sociální a politické. Bludný Holanďan jakožto pozorovatel cizí země reflektuje 80. léta jako ryze reaganovskou éru, v níž je společnost ovládána zkorumpovanými a zločinnými korporacemi, přichází komercionalizace a otupění příjemce (trefné televizní reklamy či pořady) a hlavně nefunkčnost mýtů jako takových. Není se ani čemu divit, že se zde staví na westernových a komiksových půdorysech. Novodobý příběh Ježíše (rozstřílení Murphyho připomínající ukřižování Krista, přihlížející parťačka Lewisová jako Marie, následné vzkříšení a závěrečná chůze ve vodě) přicházejícího spasit Ameriku se dočkal dvou slabších pokračování (druhý, nedoceněný díl režírovaný komiksovým autorem Frankem Millerem, přehodil výhybku z leva do prava, třetí trpí úlitbou na dětské diváky a Roba vyřadil na delší dobu z provozu) a velice slabého seriálu a na základě něj ještě horších televizních filmů. (04.08.2007)

Je sice pravdou, že bych tuhle látku viděl raději v rukou Jamese Camerona, ale pak by RoboCop přišel o svoji jedinečnou atmosféru, kterou umí navodit jedině tenhle holandský zvrhlík. Děj sice vyplňuje tradiční béčkovou šablonku osmdesátých let, ale Verhoevenův cit pro postavy, vztahy, zdravou (až komiksovou) nadsázku a svižné tempo povyšuje tento film plně do áčkové kategorie a i když triky zestárly, v těch zásadních momentech (akce, atmosféra) se divák nemusí shovívavě pousmívat, nýbrž naopak stále plně vychutnávat tuhle jedinečnou podívanou. (25.07.2008)

Trikově úsměvné, osmdesátkově jednoduché, vyzněním jednostranné, výrazně satirické a verhoevenovsky přestřelené. A přes to všechno svým způsobem neodolatelné. Idea téměř neporazitelného policisty, kterému bude divák oddaně fandit, je totiž překvapivě vydařeným nápadem, kterému nejvíc pomáhá perfektní sveřepý výraz Petera Wellera a geniálně prostý heroický hudební motiv. A právě ona nadsazená společenská satira dává vší akci o něco vyšší rozměr. (31.08.2007)